Finská technologická společnost Wolt, která se soustředí na rozvoz jídla a jejíž generální ředitel Miki Kuusi je členem výběru světového žebříčku Forbes 30 pod 30, je v Česku přes dva a půl roku. Za tu dobu se rozrostla z Prahy do Brna, Ostravy a Olomouce a na její platformě můžete najít už přes patnáct set restaurací.
„Mohu prozradit, že v roce 2021 se určitě objevíme v dalším českém městě. A doufáme, že nebude jen jedno,“ odhaluje letošní plány v rozhovoru pro Forbes šéf českého Woltu Jan Foret.
Wolt je jako skupina aktivní ve třiadvaceti zemích světa a na konci ledna získala investici ve výši téměř půl miliardy eur. Ta má službě pomoci v růstu. A to nejen z teritoriálního pohledu. „Prostor je v podstatě neomezený, protože jsme fakticky logistická společnost.“
Rozvoz jídla ale vždy zůstane core byznysem finské platformy. Covid-19 význam takových služeb pro restaurace jen umocnil, na druhou stranu si ale mnohé z nich stěžují, že jim podobné platformy ukrajují skrz provize už tak z hubené tržby.
„Kdybychom provize snížili, tak budeme z každé objednávky generovat drobnou ztrátu, což by v konečném součtu všech objednávek mohlo znamenat, že bychom tu dlouho nemuseli být,“ reaguje Foret a dodává, že Wolt od začátku pandemie zavedl pro restaurace mnoho opatření ulehčující jim současnou situaci.
V době covidu jste asi hodně rostli, že?
Pro nás to nebyl extrémní rozdíl oproti tomu, co se dělo několik posledních let. Když se podíváme na historii rozvozových služeb food delivery, tak jsou na vzestupu posledních deset let. A to jak v České republice, tak v zahraničí. Předpokládáme, že jejich popularita bude narůstat nejen v této době uzavření restaurací. Stejně tak, jako kontinuálně roste popularita e-commerce.
Takže to pro vás loni v březnu nebyl tak vysoký skok?
Určitě šlo o razantnější skok, než jsme plánovali. Už před covidem jsme ale měli plán, že v roce 2020 budeme růst. A náš byznys je do jisté míry sezonní. Když je ošklivé počasí a zima, lidé zůstávají doma a více si objednávají jídlo. Takže jsme na podobné skoky zvyklí.
Jaký jste tedy loni zažili růst?
Data za jednotlivé země, tím pádem i konkrétně za Českou republiku, nezveřejňujeme. Na globální úrovni se nám loni podařilo utržit 285 milionů eur, ale pořád jsme ztrátová společnost, kterou jsme měli ve výši 38 milionů eur. Takže z pohledu zisku nám covid-19 nepomohl.
Do zisku byste se měli dostat kdy?
Vedení společnosti v této fázi nemá očekávání zisku pro jednotlivé země, spíš existují byznysové cíle, kterých chceme dosáhnout. Profitabilita tak nyní není hlavní měřítko úspěchu, které bychom měli sledovat. Vidíme i další příležitosti, jež dokážou posílit náš byznys. S tím souvisí i poslední investiční kolo, které jsme uzavřeli relativně nedávno a oznámili koncem ledna.
Tím jsme si vytvořili finanční polštář, abychom mohli růst mnohem rychleji a mohli se soustředit na to stát se lídrem v oblasti služeb, které poskytujeme. A abychom i při větší škále udrželi současnou kvalitu. Nemáme tedy cíl se co nejrychleji přepnout do ziskovosti.
Nedávno jste získali investici v objemu 440 milionů eur. To je i vzhledem k vašim tržbám dost peněz. Na co budou využity?
Jde o investici do celého Woltu jako globální společnosti. Pokud jde o oblasti, do kterých peníze půjdou, tak je to určitě posílení pozic na trzích, kde už jsme, dále na urychlení expanze. Ať už v rámci stávajících měst, kde nepokrýváme všechny části, a samozřejmě tu jsou i města, kde Wolt nepůsobí, ale chtěl by působit. A to vždy vyžaduje finanční investici.
A také jsou další vertikály, které jsme začali budovat teprve nedávno. Ty budou vyžadovat větší soustředění z naší strany a tím pádem větší investici. Vnímáme velký prostor pro působení Woltu i mimo oblast rozvozu z restaurací.
Kam se tedy vydáte?
Prostor je v podstatě neomezený, protože jsme fakticky logistická společnost. Máme kurýry, kteří v současnosti převážejí většinu hotových jídel z bodu A do bodu B. Ale na druhou stranu dokážou přepravovat cokoli, co se vejde do cyklistického bagu nebo do auta. Tím pádem se nemusíme omezovat jen na rozvoz jídla z restaurací.
Existují ale důvody, proč je právě tento segment tak oblíbený i z pohledu firem. Lidé jedí rádi a často, někteří si na platformách, jako jsme my, objednávají jak snídaně, tak obědy i večeře. A tento trend bude narůstat. Určitě tak v této oblasti nebudeme polevovat. Stále bude patřit k našim klíčovým oblastem, které budeme i nadále rozvíjet, budovat, zvětšovat, ale myslím, že existuje prostor rozvážet i pro jiného partnera, než jen restaurace.
Například?
Už v dnešní době můžete na platformě Wolt i v Česku najít spoustu malých potravinářství či květinářství a máme i obchody, které prodávají například hračky. Naší dlouhodobou vizí je z Woltu vytvořit obchodní centrum.
Když si představíme obchodní centra jako Westfield Chodov nebo Palladium, zákazník v nich najde od každého sortimentu něco. Může si projít různé obchody a koupit si v podstatě vše, co se mu zamane. A středobodem je food court.
Takže chcete vytvořit něco podobného?
Ano, akorát v onlinovém prostředí. A začali jsme strategicky food courtem. Ten už máme, nyní se budeme zaměřovat na všechny obchůdky, které by v onlinu chtěly prodávat. S naší platformou se totiž do onlinu rychle dostanou i bez nutnosti vlastního e-shopu a jeho propagace. To jim dokážeme zařídit na klíč.
Tyto plány přišly s lockdownem, kdy se pro velké množství obchodů stal online v podstatě jediným prodejním kanálem?
Není to pro nás novinka. Tyto plány jsme měli už před covidem. Dá se říct, že lockdown vše akceleroval. Ve Finsku jsme už před lety rozváželi například chovatelské potřeby, květiny, měli jsme jednorázové akce například na Valentýna a podobně.
I v Česku jsme měli pilotní testování, kdy jsme před Vánoci v roce 2018 nabízeli několik desítek položek jako elektroniku nebo hračky pro děti. Zákazník si vše mohl objednat se stejným komfortem doručení do třiceti minut, na což je zvyklý u jídla z restaurace.
Neskončíte tedy nakonec v podobném bodě jako platformy Dodo nebo třeba Liftago, které kromě taxislužeb začalo nabízet i přepravu balíků?
Je to určitě možné. Na trhu je příležitost, která vznikla nebo vzniká už několik let díky tomu, že internetový prodej nabírá na velikosti. A covid a lockdown zájem firem urychlily. Takže je přirozené, že se spousta různých společností začala a bude orientovat na rozvoz čehokoli jiného.
Jak se dnes při zvýšené poptávce vůbec hledají kurýři?
Musíme zaklepat, že pro nás v tomto ohledu byla situace relativně dobrá. Bylo to samozřejmě tím, že spousta dalších segmentů své lidi nedokázala udržet. Ať už se bavíme o gastru, nebo o maloobchodnících, kteří byli nuceni zavřít a propustit zaměstnance. Ti se obraceli na služby našeho typu, takže zájem ze strany uchazečů jsme měli.
Zvětšili jsme v podstatě všechny naše týmy pro nábor kurýrů. Museli jsme přenastavit procesy, aby se takový nápor zvládl v relativně krátké době. Nabírali jsme ale i v ostatních oblastech, jako je zákaznická podpora, která dělá support nejen zákazníkům, ale i restauracím, nebo případně i kurýrům.
A samozřejmě jsme spoustu nových kolegů nabrali i do obchodních týmů, kteří pomohli uspokojit zájem ze strany restaurací. Zájem byl opravdu velký a tým pracoval mnohdy do noci i o víkendech, abychom dokázali uspokojit poptávku.
Na druhou stranu, mnoho restaurací situaci neustálo, což sám vidím i v ulici, kde bydlím a kde skončily tři z pěti podniků. Pozorujete i vy tento vývoj na svých datech?
Určitě to vidíme. A i pro nás je to smutné. Každá restaurace je pro nás totiž partnerem do budoucna. Už v rámci první vlny jsme viděli, že některé restaurace to nezvládly a uzavřely svůj provoz natrvalo. A to pokračovalo celý rok.
Snažili jste se jim nějak pomoci?
To nejdůležitější, co jsme udělali, bylo snížení ceny dopravy v průměru o 25 až 30 procent. Snížili jsme tedy bariéru pro zákazníka pro objednání si v onlinu. To bylo skutečně to nejpodstatnější, protože zákazník je na cenu citlivý a jakékoli snížení či zvýšení udělá v poptávce obrovský skok.
Věděli jsme, že restaurace, které jsou zavřené, potřebují nahradit objem prodaného jídla v kamenném světě objemem prodaným v onlinu. A toho se nedocílí tím, že se zvýší bariéra pro zákazníka.
Snížili jsme i minimální košík, díky čemuž si zákazník může objednat mnohem širší nabídku jídla. Od konce října jsme pak zavedli nulaprocentní provizi při osobním vyzvednutí. Když si tedy zákazník objedná skrz Wolt s tím, že si pro jídlo osobně dojde, tak restaurace už několik posledních měsíců neplatí Woltu provizi. A to přesto, že s s tím máme spojeny minimálně transakční náklady. To platilo do konce února a i dále to chceme nechat v platnosti.
Zároveň jsme hodně investovali do marketingu, abychom vygenerovali mnohem větší množství objednávek přes online. Zavedli jsme ale i další drobnosti jako například zrychlené výplaty restauracím, ať nemusejí čekat na konec měsíce. Tím jsme jim podpořili cash-flow.
Přesto si mnohé restaurace stěžovaly, že jim provize platforem ukrajují až desítky procent z hodnoty objednávky. Řešili jste to s nimi?
Ta diskuse tu byla a částečně i přetrvává. Je to ale těžké. Kdybychom snížili provize na úkor investic do marketingu, pak bychom jim nevygenerovali žádný byznys navíc. Naopak by jim klesal, protože by neměly marketingovou podporu.
A kdybychom provize snížili, tak budeme z každé objednávky
generovat drobnou ztrátu, což by v konečném součtu všech objednávek mohlo znamenat, že bychom
tu dlouho nemuseli být. Což by pak pro samotné restaurace znamenalo, že by
přišly o jednoho z partnerů. Pro nás to není řešení, které by bylo dlouhodobě
udržitelné.
Jak přesně se dělí příjmy mezi vámi a restaurací?
Provize je zcela oddělena od poplatku, jenž platí zákazník za rozvoz. Z ceny rozvozu jde v podstatě celá částka kurýrovi. A kurýrovi jde také převážná většina z příjmů, které vygenerujeme z provize. Z každé objednávky nám tedy zbývá velmi malá částka, kterou se snažíme pokrýt naše fungování, marketing, zákaznickou podporu a inovace. Z toho samozřejmě plyne i to, že jsme ztrátoví nejen z globálního, ale i z lokálního pohledu.
Rozvozy jsou logisticky i finančně náročné, obzvlášť při nižším počtu objednávek. Kde by měla být jeho optimální cena, aby se v dnešních podmínkách vyplatil?
To je komplexnější otázka, je to o hledání rovnováhy. Výše poplatku za rozvoz přímo souvisí s počtem objednávek, kterou zákazník realizuje. Pokud jej zvýšíme, zajistíme vyšší profitabilitu, ale přijdeme o část objednávek.
Když jej naopak snížíme, vygenerujeme více objednávek, ale přicházíme o podstatnou část příjmu, kterým poté financujeme logistiku. To se stalo nyní a fakticky jsme si tím oddálili bod, kdy začneme být profitabilní.
V Česku jste nyní aktivní v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Jsou pro vás zajímavá i další města?
Určitě jsou, ale v tuto chvíli nemohu upřesnit, ve kterém dalším městě bychom chtěli naše služby do budoucna nabízet.
Stane se tak letos?
Mohu prozradit, že v roce 2021 se určitě objevíme v dalším českém městě. A doufáme, že to nebude jen jedno nové město. Jde o jeden z našich letošních cílů.
Změnilo se nějak chování zákazníků? Objednávají něco jiného nebo jinak než před covidem?
Nijak zásadně. Jsou tu samozřejmě lokální specifika, ale zajímavostí možná může být, že česká kuchyně nepatří k extrémně populárnímu produktu na rozvoz. Určitě má své místo a zákazníky, ale když se podíváme na tři nejprodávanější kategorie, pak půjde o pizzu, asijská jídla a burgery.
Vrátí se váš segment po covidu do starých kolejí?
Určitě v to doufáme a byli bychom rádi, kdyby se vše vrátilo do normálu. Z mého pohledu to ale možná už nikdy nebude fungovat tak, jako dříve. Spousta lidí si totiž prostě zvykne služby objednávat online. Ať už půjde o jídlo nebo jiné zboží. Takže z tohoto pohledu si myslím, že spousta lidí zůstane v onlinovém prostředí i nadále.
Tím pádem bude pro samotné obchodníky důležité, aby se začali novému normálu přizpůsobovat. Aby se začali věnovat tomu, jak nákup udělat pro zákazníka v internetovém prostředí příjemný a jak s ním neztratit kontakt.
