Brněnské obrození. Tak by se dala s nadsázkou nazvat poslední léta v jihomoravské metropoli – alespoň v oblasti menších podnikatelů a podnikatelek, kteří svým entuziasmem dávají malému velkému městu rozkvést a přidávají na jeho atraktivitě.
Volné komerční prostory na dobrých adresách nezůstávají dlouho prázdné a jinak tomu není ani v případě věhlasného kadeřnického studia v srdci Brna s příznačným názvem Střihoruký Edward. Jan Špilar, duše podniku, ho zde provozoval bezmála dvacet let, ale před třemi lety se rozhodl přesunout na novou adresu.
V působivém prostoru na Dominikánském náměstí, který novými velkorysými výlohami věstí další kapitolu zdejšího příběhu, nouze o genius loci není. Pomyslné kormidlo přebírá drobná kapitánka, žena možná menšího vzrůstu, zato velkých činů.
Do tříleté, finančně náročné rekonstrukce v době covidových restrikcí se pustí ostatně jen ten, kdo má notnou dávku odvahy, sebevědomí a jasnou vizi. Ani jedno Kateřině Blaškové, které nikdo neřekne jinak než Kory, nikdy nechybělo.
Když se společně ohlížíme do raných devadesátých let k jejím podnikatelským začátkům, výše uvedené vlastnosti měla už tehdy. „Bylo mi dvacet, to už tu byla IKEA a já si u ní vzala na splátky dvě kancelářská křesla, na kterých jsem stříhala zákaznice ve svém prvním kadeřnictví na Lidické,“ vzpomíná pobaveně.
Sedmnáctitisícový úvěr z nábytkářského gigantu odstartoval její kariéru, kdy v začátcích při platbě zákaznic neměla na vrácení – ne kvůli absenci drobných, ale protože zkrátka neměla nic. Kadeřnice, pro kterou byla móda víc než trendy v účesech, své dvanáctihodinové šichty často odkroutila v jehlových podpatcích. Módou žila a pro své zákaznice byla mnohdy inspirací.
Přirozeně proto začala své aktivity rozvíjet i v módním byznysu a během následujících let otevřela po republice butiky značek jako Stefanel, Marella, Max Mara Weekend a Leisure, Liviana Conti a dalších. „No a u toho těch třicet let pořád stříhám,“ dodává a ukazuje mi diář napěchovaný zákaznicemi na několik týdnů dopředu.
Během let zvládla Kory projít několika fatálními zradami od partnerů obchodních i osobních a vychovat dnes už dospělou dceru. V období největšího zmaru pak potkala partnera, který má na nynější kondici veškeré její práce velký podíl.
„Bez něj by to nebylo,“ konstatuje lakonicky a v jejím pohledu jsou znát všechny životní lekce i odhodlání prokousávat se vším, co ji čeká. Její podniky, jejichž souhrnné roční tržby jsou v řádech desítek milionů korun, nadále prosperují a podnikatelku teď čeká přesun pražské pobočky italského monobrandového butiku i zmíněné otevření rekonstruovaného vlasového studia v Brně.
Současné studio zůstane v provozu a změní své zaměření na nové technologie neinvazivních zákroků v oblasti zdraví a krásy. Nové pak má ambice stát se dalším podnikem s přesahem, díky kterému Brno vzkvétá.
Kory chce nadále poskytovat zákaznicím špičkový vlasový servis a zároveň přinášet do republiky nejnovější módní trendy. Mezi dny nabitými zákaznicemi stíhá odjíždět do Itálie a vybírat, co z daných kolekcí poputuje do butiků v Brně, Olomouci i Praze.
Žena, která kdysi neměla ani drobné na vrácení, dnes úspěšně řídí svůj košatý byznys. A i když si telefon u ucha často přidržuje ramenem, její ruce tvoří dál.
