skip to main content
Byznys

Když inovace, tak v Brně. Jak se z jižní Moravy pomalu stává Mekka českého pokroku

Brnu a jižní Moravě se občas přezdívá české (a možná i středoevropské) Silicon Valley. Ačkoli rozlohou může tohle přirovnání působit odvážně, technicky není tak úplně mimo. V Jihomoravském kraji se totiž podařilo za posledních patnáct let vybudovat funkční inovační a podnikatelský ekosystém, který díky spolupráci jednotlivých prvků neustále nabírá na síle.

A v rámci dostupných dat se může srovnávat i se zkušenými „žraloky“ v zahraničí. Konkrétně tedy s relevantními regiony v Evropě, kterým může Jihomoravský kraj v oblasti inovací směle konkurovat.

Jižní Morava má velkou výhodu v tom, že v rámci České republiky hostí nejvíce malých a středních podniků s vlastním výzkumem a vývojem (VaV), což vytváří ideální prostor pro jejich vzájemnou spolupráci. A pokud tyto firmy mají i potřebnou finanční podporu, je zaděláno na úspěch.

Poslední čísla dokládají, že do oblasti výzkumu šlo v roce 2019 v Jihomoravském kraji 18,8 miliardy korun, což odpovídá 3,1 procenta HDP celého regionu.

Pokud si nedokážete představit, jestli je to moc, nebo málo, tak v rámci krajů v České republice je to rozhodně nejvíce. Jedná se o půl procenta více než v Praze, a dokonce o celé procento nad evropským průměrem. Ve srovnání s předchozím rokem 2018 investoval Jihomoravský kraj do vědy a výzkumu o dvě miliardy korun více.

Reklama

Je to hlavně o lidech

V oblasti výzkumu a vývoje má Jihomoravský kraj vysokou koncentraci pracovníků, konkrétně v těchto oborech pracuje 3,9 procenta všech zaměstnaných lidí v regionu. „Ještě před deseti lety jich přitom bylo 2,6 procenta. Jedná se tedy o velmi příznivý a unikátní trend. V žádném jiném regionu u nás takto rychle podíl zaměstnaných lidí ve VaV nerostl,“ říká Petr Chládek, CEO Jihomoravského inovačního centra

Největší podíl peněz investovaných do výzkumu a vývoje a zároveň vysoká koncentrace pracovníků v této oblasti jsou podle něj kombinací, která vystřeluje Jihomoravský kraj v technologiích na špičku.

Přestože region podle dostupných dat docela zdatně generuje mladé výzkumníky (více než čtvrtina absolventů doktorandského studia získá titul PhD. na vysoké škole v Brně), v získávání prestižních ERC grantů už si tak dobře jihomoravští a bohužel ani čeští studenti nevedou.

Například srovnatelně velké Nizozemsko získalo od roku 2007 více než čtyři stovky těchto grantů, v celé České republice však za stejné období uspělo jen 45 vědců. Jihomoravský kraj jich má pouhých deset. Jedním z problémů přitom podle odborníků může být nastavení českého systému – konkrétně příliš složitá administrativa.

„Získávání těchto prestižních grantů by měla být priorita pro všechny vzdělávací instituce. Chtějme po vědcích, aby dělali to, co umí nejlépe. Aby se na plný plyn věnovali výzkumu, ne aby svoji kapacitou mrhali na složitou administrativu. To je plýtvání lidskými zdroji.“ uvádí rektorka MENDELU Danuše Nerudová, která na nastavení systému dlouhodobě upozorňuje.

Region pro chytré hlavy

Přesto se jižní Morava začíná projevovat jako „údolí chytrých hlav“, kde chce každý žít, studovat a pracovat. Do Brna se dlouhodobě stěhují jak zahraniční studenti, tak i výzkumníci, kteří jsou důležití pro rozvoj nových nápadů a know-how. Logicky se tak z města stává metropole, která je na výši jak ve vzdělání, tak i co se týče pracovního uplatnění. 

„Ještě před deseti lety se říkalo, že jestli umíš něco pořádného, nemůžeš zůstat v Brně. Ale dnes je to přesně naopak. Každý, kdo chce být v technologiích dobrý, musí být v Brně. Co do talentu, šikovnosti a chytrosti jsme na tom stejně jako konkurence ze západního nebo východního pobřeží USA,“ říká Tomáš Kratochvíl, bývalý ředitel Moravia IT.

Reklama

V jihomoravské metropoli podle něj aktuálně stačí mít jen sebedůvěru v prezentaci při vyjednávání, být v pohodě a sám sebou. „To, co dělá výjimečným Brno, je přístup k talentům. Pracují tady opravdové mozky. Lidé, kteří využívají své znalosti, zkušenosti a vzdělání a vytvářejí hodnoty.“ dodává Kratochvíl.

Magnet na studenty z ciziny

Skoro čtvrtina zdejších studentů má zahraniční státní občanství. Velké procento tvoří naši slovenští sousedé, v poslední době ale zájem projevují i studenti z jiných zemí, třeba i z Německa. A na nový trend reagují také školy – podle dostupných dat je už nyní asi pětina všech studijních programů v cizím jazyce.

Zdravý univerzitní systém, kvalitní a podporovaný výzkum a vývoj, kumulace chytrých hlav a jejich propojení. To vše dává dohromady důležitý základ – podhoubí pro vznik úspěšných firem a startupů.

Nemalou zásluhu na tom, že je jižní Morava dynamickou regionální ekonomikou, má ale také jihomoravská inovační agentura JIC. Ta od svého vzniku v roce 2003 do roku 2019 podpořila už 83 dynamicky rostoucích technologických startupů. Tedy rychle rostoucích a úspěšných firem, které v prvních pěti letech svého působení dosáhly tržeb deset milionů korun a více.

Mezi ty nejúspěšnější jednoznačně patří brněnský Kiwi.com, NenoVision, zabývající se mikroskopií, či Sewio se svými senzory. A za zmínku rozhodně stojí také brněnský Y Soft, který nabízí tisková řešení.

Tři úspěšné exity 

Ačkoli to v našich zeměpisných šířkách ještě není moc běžný jev, prodej firmy v řádech miliard korun zahraničním investorům se v poslední době povedl hned třem firmám, které prošly jihomoravským ekosystémem. První z nich je Webnode Víta Vrby, umožňující snadné vytváření webových stránek, který na sklonku roku koupil belgický webhostingový velikán team.blue. Druhou je cloudová platforma Netcope.

Tou třetí je společnost Flowmon Networks, která vyvíjí technologie, díky nimž mají uživatelé fungující internetovou síť bez bezpečnostních rizik. To zní možná poměrně jednoduše, v jejich řešení je ale skryt velmi inovativní přístup, který nově přejde pod křídla americké společnosti Kemp.

Velkou roli ve zrodu firmy přitom sehrála právě univerzita a její podpora akademického výzkumu. „Nás vlastně donutila podnikat Evropská unie, která nám řekla, že tak skvělé výsledky akademického výzkumu ještě neviděla a že je musíme dostat do praxe. A pokud to nezvládneme, tak nedostaneme další akademický funding,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů firmy, Jiří Tobola, jehož firma vznikla jako univerzitní spin-off.

Už jen tyhle tři exity ukazují, že zájem zahraničních investorů o zdejší startupy není žádná ojedinělá náhoda.

Esprit regionu

„Brno je univerzitní město a není větší příležitosti pro zahraniční společnosti než tuto výhodu pro byznys využít a rozšířit své týmy o absolventy technických oborů. Nickname „Moravské Silicon Valley“ je z mého pohledu oprávněný. A to i díky vzniku hned několika úspěšných startupů a globálních společností, což je na tak malý region výjimečné,“ říká Ivana Hančíková, šéfka akcelerátoru pro digitalizaci Block33.

A doplňuje ji i Petr Chládek z JIC: „Je tu silná báze univerzit a s nimi i dostatek absolventů technických i jiných škol. To znamená intelektuální potenciál. Nejen technologické firmy tu navíc začaly po transformaci vznikat poměrně brzy. A neskromně si myslím, že třetím důvodem je zdravý inovační ekosystém.”

Podle něj jsou totiž pro cestu firem na mezinárodní trhy naprosto klíčové tři ingredience: kvalitní rady, nasměrování a propojení na externí experty z oboru. A v Brně je k dostání každá z nich.

„K tomu všemu pochopitelně potřebujete, aby vedení firem bylo otevřené novým nápadům. Je potřeba vpouštět mladé lidi a nechat je inovovat. V tom nás Silicon Valley může hodně inspirovat,“ dodává šéf Zoneru Milan Behro.

Reklama
Reklama