O dopravních pilotech se s oblibou říká, že mají to nejlepší zaměstnání na světě. Létají si v 10 kilometrech nad zemí, mají možnost cestovat z jednoho kontinentu na druhý, a ještě za to dostávají královsky zaplaceno. Jedna velká pohádka? Pokud ano, tak skončila – kvůli pandemii se řada z nich ocitla takříkajíc na dlažbě a další je mají v příštích týdnech následovat.
Nepříznivé zprávy týkající se nejisté budoucnosti pilotů, ale i letušek a ostatních zaměstnanců v odvětví leteckého průmyslu přicházejí aktuálně ze všech koutů světa. Potíže hlásí aerolinky v Asii, Evropě i v Americe. Na druhé straně Atlantiku byla, respektive stále ještě je situace o něco stabilnější, a to díky obří finanční injekci ze strany vlády USA, která mezi místní přepravce v uplynulých měsících rozdělila celkem 25 miliard dolarů (přes 550 miliard korun).
Vládní pomoc obdržely čtyři největší aerolinky v zemi: American Airlines, United Airlines, Southwest Airlines a Delta Air Lines, dostalo se ale také i na několik menších společností typu JetBlue Airways nebo Alaska Airlines, přičemž všechny do jednoho musely na oplátku slíbit, že nebudou sahat k hromadnému propuštění svých zaměstnanců, mzdovým srážkám ani nuceným dovoleným.
Háček spočívá v tom, že zmíněný slib se vztahoval pouze na období do 30. září. A protože budoucnost letecké dopravy, respektive její návrat na předkrizovou úroveň je zatím stále v nedohlednu, jeden nemusí být zrovna génius, aby si domyslel, co mají dopravci za lubem hned 1. října učinit.
Podle informací zpravodajského serveru CNBC pracuje v amerických aerolinkách na 700 tisíc lidí. Za pouhý měsíc a půl by to ale reálně mohlo být až o 75 tisíc zaměstnanců méně. Debaty ohledně dodatečné federální pomoci na dalších 25 miliard dolarů se totiž zasekly na mrtvém bodě, takže zmíněné společnosti budou muset začít škrtat ve velkém.
Pro lidi, kterých se avizované říjnové propouštění dotkne, je navíc situace o to komplikovanější, že již nedosáhnou na podobné výhody jako ti, kdo se museli na úřadech práce hlásit už během jarních a letních měsíců. V té době totiž dostávali všichni nezaměstnaní nad rámec běžné 200dolarové podpory vyplácené týdně ještě dalších 600 dolarů (cca 13 tisíc korun) navrch.
Zmíněný vládní program ovšem k poslednímu červencovému dnu skončil, načež byl pomocí série exekutivních příkazů prezidenta Donalda Trumpa nahrazen příspěvky ve výši 400 dolarů. „Stavíme lidi do hrozné pozice,“ potvrdila uvedenému webu šéfka Sdružení letušek CWA Sara Nelsonová. „Nikomu, kdo přijde o místo, teď trh práce do karet příliš hrát nebude.“
Že svými kroky aerolinky dotčené zaměstnance rozhodně nepotěší, je jasné. Stejně tak jasné ovšem je, že vzhledem k neschopnosti amerických politiků dohodnout se na dalším záchranném balíčku, který by aerolinkám ve chvíli, kdy se zájem o létání propadl na rekordně nízkou úroveň, zajistil bezpečné přežití alespoň na několik příštích měsíců dopředu, příliš možností nemají. Tím spíš když jen v případě čtyř největších leteckých společností v zemi činila ztráta během druhého kvartálu letošního roku neuvěřitelných 10 miliard dolarů.
„Na začátku dubna jsme byli svědky nejprudšího a nejhlubšího propadu poptávky v dějinách. Daleko horšího, než bylo 11. září nebo předpovídaly jakékoliv stresové scénáře,“ nechal se během července slyšet šéf United Airlines Scott Kirby. „A když to na konci kvartálu začalo vypadat, že přijde zotavení, byli jsme svědky dalšího propadu, jelikož na území tzv. slunečního pásu (oblast jižní poloviny USA táhnoucí se od Floridy po Kalifornii) začal covid-19 znovu sílit,“ dodal.
Američtí dopravci nejsou pochopitelně jedinými, kteří se rozhodli zbavit části svých zaměstnanců. Padáky se v uplynulých měsících rozdávaly například i v British Airways, Air France-KLM či německé Lufthanse. Českou skupinu Smartwings, do níž spadá i ČSA, by mělo podle dostupných informací do konce února příštího roku opustit na 600 zaměstnanců.
Svět letecké dopravy se podle analytiků na předkoronavirovou úroveň nevrátí dříve než za tři roky. V posledních týdnech se navíc řada z nich kloní spíše k variantě, že se tak stane až v roce 2024. Jinými slovy, pilotů je nyní až moc.
Dalším prostým faktem nicméně je, že se v jejich případě jedná o vysoce specializované povolání, jež si žádá roky výcviku a maximálního nasazení. Tito lidé po většinu svého života nic jiného nedělali a kolikrát ani dělat neumí, což jsou všechno faktory, které jim jejich současnou pozici na trhu práce komplikují.
„Běžné techniky hledání nového zaměstnání na tomto úzkém trhu fungovat nebudou,“ zdůraznil Kit Darby, sám bývalý pilot společnosti United Airlines, který nyní pracuje coby konzultant a radí svým bývalým kolegům, jak se ucházet o práci.
Loni touto dobou chybělo na světě zhruba 800 tisíc pilotů. Dnes jich stejný počet naopak přebývá. Povolání, které bylo ještě před několika měsíci považováno za práci snů, tak je aktuálně spíše hotovou noční můrou. Za nějaký čas se celé odvětví skutečně vzpamatuje a aerolinky – ať už americké, evropské či jiné – budou zase nabírat nazpět. Otázkou zůstává, zda budou mít koho.
Spousta pilotů, kteří nyní dostanou padáka, se k létání už nevrátí a další adepti se nechají odradit vysokými počátečními náklady na zisk potřebné licence. Ty se řádově pohybují v přepočtu mezi 1,5 a dvěma miliony korun.
