Inflace zůstává zvýšená, americký prezident Donald Trump tlačí na nižší sazby a Fed stojí před jedním z nejsledovanějších období posledních let. Do jeho čela v pátek nastupuje Kevin Warsh, muž, který nechce jen rozhodovat o úrokových sazbách. Chce změnit samotný způsob, jakým americká centrální banka přemýšlí o inflaci, komunikuje s trhy a zasahuje do ekonomiky.
Kevin Warsh oficiálně přebírá vedení americké centrální banky Fed. Ve funkci střídá Jeroma Powella, jehož druhé funkční období skončilo minulý týden. Warsh se po složení přísahy stane jedenáctým předsedou Fedu v moderní éře a jeho mandát potrvá čtyři roky.
Šestapadesátiletý bývalý guvernér Fedu přichází do čela instituce v mimořádně citlivém okamžiku. Inflace se ani po několika letech nevrátila k dvouprocentnímu cíli centrální banky a nově ji znovu tlačí vzhůru růst cen energií související s válkou v Íránu i americká cla. Před několika měsíci trhy řešily, kdy Fed začne snižovat sazby. Dnes se znovu objevují úvahy, zda nebude muset naopak zvažovat jejich další zvýšení.
Možná v tom spočívá hlavní paradox Warshovy nesnadné mise. Trump od něj očekává levnější peníze, ale ekonomické prostředí podobnému scénáři zatím příliš nepřeje.
Warsh během posledních let opakovaně vysvětloval, jak by podle něj měla americká centrální banka fungovat. Na rozdíl od řady předchůdců nevstupuje do čela Fedu jako nepopsaný list. Má za sebou dvě dekády veřejných vystoupení, rozhovorů, podcastů i komentářů, ve kterých podrobně rozebíral, co podle něj Fed dělá špatně.
Fed podle něj ztratil důvěryhodnost
Warsh dlouhodobě tvrdí, že centrální banka poškodila vlastní důvěryhodnost hlavně v době po pandemii covidu. Podle něj Fed podcenil inflační tlaky a příliš dlouho spoléhal na modely, které nedokázaly správně zachytit vývoj ekonomiky.
Zásadní spor vede hlavně s tradiční představou, že vyšší zaměstnanost automaticky vytváří tlak na růst cen prostřednictvím mezd. Tento přístup byl po desítky let jedním ze základních pilířů měnové politiky centrálních bank. Warsh jej ale odmítá.
Inflaci podle něj primárně nevytváří silný trh práce ani růst příjmů domácností. Hlavní problém vidí v nadměrných vládních výdajích a v dlouhodobě příliš uvolněné politice.
Kritický je také k tomu, jak Fed inflaci měří. Současné ukazatele podle něj přicházejí se zpožděním a centrální banka jim přisuzuje větší přesnost, než ve skutečnosti mají. Warsh proto prosazuje vytvoření systému, který by pracoval s miliony spotřebitelských cen v reálném čase a umožnil sledovat inflaci průběžně napříč ekonomikou.
Právě důvěra veřejnosti v centrální banku podle Warshe rozhoduje o tom, jak silně se cenové šoky propisují do ekonomiky. Pokud lidé věří, že Fed inflaci udrží pod kontrolou, zdražení energií nebo dopady celní politiky nezmění dlouhodobé inflační očekávání.
„Eisenhower věděl, že válce lze předejít, pokud jsme na ni připraveni. Stejné je to i s inflací,“ řekl Warsh loni na konferenci společnosti State Street.
Méně mluvit
Druhou velkou oblastí, kterou chce nový šéf Fedu změnit, je role centrální banky na finančních trzích. Bilance Fedu dnes dosahuje zhruba 6,7 bilionu dolarů a ve srovnání s obdobím před finanční krizí z roku 2008 je několikanásobně větší. Centrální banka ji výrazně nafoukla během krizových programů a následných nákupů aktiv.
Warsh dlouhodobě tvrdí, že Fed tím postupně vstoupil do oblastí, kde by vůbec neměl být. Podle něj se rozmazala hranice mezi měnovou politikou a financováním vládního dluhu.
Proto prosazuje návrat k menší bilanci centrální banky a omezení její přítomnosti na trzích. Opakovaně připomíná historickou dohodu mezi Fedem a americkým ministerstvem financí z roku 1951, která oddělila měnovou politiku od potřeb státního financování.
Zároveň ale upozorňuje, že podobná změna nebude rychlá. „Vytvářeli jsme tuhle obří bilanci osmnáct let. Napravit ji za osmnáct minut nepůjde,“ prohlásil během svého potvrzovacího slyšení v Senátu.
Stejně výrazně chce Warsh proměnit komunikaci Fedu. Podle něj centrální banka v posledních letech začala příliš detailně komentovat budoucí vývoj sazeb a trhy si zvykly na neustálé „slovní navigování“. Kritický je například k takzvanému dot plotu, tedy pravidelným projekcím budoucích sazeb od jednotlivých členů Fedu.
Warsh tvrdí, že centrální bankéři mají slabou úspěšnost v předvídání budoucího vývoje sazeb. „Když v něčem nejste moc dobří, měli byste toho dělat méně,“ uvedl loni.
Největší otázkou teď zůstává, kolik ze své agendy dokáže Warsh skutečně prosadit. Předseda Fedu, jak známo, nerozhoduje sám. O měnové politice hlasuje měnový výbor, ve kterém sedí další členové vedení centrální banky i prezidenti regionálních poboček Fedu.
Už následující týdny a měsíce napoví, jakým směrem se nový kurz Fedu vydá. První zasedání pod Warshovým vedením proběhne 16. a 17. června.
