skip to main content
Byznys

Kluci z Brna chtěli vymýtit šikanu na školách, pandemie však byznys stopla. Teď řeší obtěžování v práci i domácí násilí

3 minuty čtení

Když jsme před rokem ve Forbesu představovali tvůrce aplikace FaceUp, o mesiášské vize a globální ambice nebyla nouze. Trio náctiletých podnikatelů z Brna s úspěchem rolovalo na globální trh produkt, který prostřednictvím jednoduché, anonymní online platformy umožňuje řešit trápení se šikanou statisícům žáků a studentů po celém světě. 

„Produkt jsme měli po třech letech vyladěný a v uplynulém roce jsme plánovali pětinásobný růst tržeb,“ konstatuje Jan Sláma, který ve firmě drží většinový podíl, při ohlédnutí za problematickým rokem. Přitom ještě loni v únoru sršel optimismem – se společníkem Davidem Špunarem se vrátili z konference v Dubaji se stovkami perspektivních kontaktů, úspěšná byla i cesta do JAR a Keni, kde pomáhali lokálním týmům platformu rozjíždět. Jenže pak přišla pandemie, zavírání škol a vše bylo ze dne na den jinak. 

Reklama

„Školy musely řešit přechod na e-learning, a přestože šikana samozřejmě nezmizela, jen se spolu s vyučováním přesunula do online prostoru, v jejich prioritách se dostala druhou kolej,“ vzpomíná Sláma na situaci, která na pár týdnů paralyzovala i tým FaceUp. „Přišli jsme o příjmy i o vizi a museli řešit cash flow i další potenciál rozvoje,“ shrnuje nepříjemnou realitu, s níž se loni na jaře neplánovaně potýkala řada firem. 

První problém vyřešili tím, že FaceUp Technology nabrala další vývojáře a vrátili se k zakázkové agenturní práci, kterou si mladí podnikatelé slušně vydělávali už jako žáci základní školy. A obchodní fokus svého produktu přesunuli ze škol na firmy.  

„Řada společností musela čelit specifickým problémům, které přinesla doba, třeba nespokojenosti zaměstnanců s tím, jak firma interně reagovala na pandemii. Zaměstnanci, kteří vyžadovali přísnější bezpečností pravidla, se často báli ozvat, aby nečelili útokům či výsměchu ostatních. A naše aplikace, která funguje jako online schránka důvěry, je ale ideálním nástrojem pro anonymní a bezpečné řešení právě takovýchto citlivých témat,“ vysvětluje Sláma. 

Aktuálně má FaceUp Technology nasmlouvané nižší desítky  korporátních klientů. „Během posledního měsíce jsme získali platící klienty v Mexiku, Jihoafrické republice a v USA. Jsou mezi nimi velké obchodní řetězce, finanční instituce, marketingová agentura, advokátní a poradenské kanceláře i stavební a výrobní firmy. Nejmenší má asi stovku lidí, největší jich zaměstnává přes tři a půl tisíce,“ shrnuje další ze zakladatelů David Špunar s tím, že všude využívají FaceUp k řešení trochu jiných témat. 

Reklama
Typicky ve výrobních firmách se zaměstnanci bojí říkat upřímně svůj pohled na věc a FaceUp jim to umožňuje anonymně.

Spojuje je fakt, že o nich není snadné mluvit osobně. „Typicky ve výrobních firmách se zaměstnanci bojí říkat upřímně svůj pohled na věc a FaceUp jim to umožňuje anonymně,“ dodává. Záběr je prý docela široký: od personálních otázek, jako je špatná atmosféra na pobočce, sexuální obtěžování či diskriminace, přes podezření na korupci, provozní problémy až po dobré nápady či tipy ke změně. 

Sláma připouští, že firemní trh, který byl dosud na vedlejší koleji, se aktuálně ukazuje jako finančně perspektivnější. „Pro firmu znamená nepříjemné pracovní prostředí i finanční ztráty. Podle analýz, které jsme si nechali zpracovat externími poradci, stojí odchod zaměstnance firmu mezi 200 a 500 tisíci korun,“ sčítá. „Přitom častokrát stačí impulz zvenčí, aby se klima ve firmě zlepšilo,“ konstatuje Michaela Švejdová, zakladatelka českého Mobbing Free Institutu, s nímž FaceUp technology spolupracuje. 

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Rozvoji FaceUp pak může významně pomoct i evropská směrnice z roku 2019, která má za cíl ochraňovat tzv. whistleblowery. Mimo jiné nařizuje všem firmám nad 50 zaměstnanců vytvoření interního oznamovacího kanálu, který ochrání totožnost oznamovatele. „V České republice začne navazující zákon o ochraně oznamovatelů platit na konci tohoto roku,“ upřesňuje Sláma s tím, že zákazníkům tak ušetříme starosti spojené s jeho naplňováním. 

Vedle komerční nohy zakladatelé FaceUp Technology nerezignují ani na řešení společenských problémů. „Spojili jsme se s Asociací pracovníků intervenčních center, jejichž síť se v uplynulém roce potýkala s nárůstem domácího násilí. Zároveň však tato centra často nemají žádnou onlinovou komunikaci. Oběť nebo svědek domácího násilí musí přijít na pobočku nebo zavolat. S tím bychom do budoucna rádi pomohli,“ přízvukují zakladatelé FaceUp. 

V současnosti drží ve FaceUp Technology čtvrtinový podíl zkušený matador Jiří Hlavenka, patnáct procent pak vzdělávací společnost Scio Ondřeje Šteffla. Ti v říjnu investici navýšili. S Hlavenkou v zádech rozjel Sláma loni i paralelní byznys – investiční fond nazvaný Jinej fond ambiciózní mladý muž exekutivně řídí. „V portfoliu máme několik zajímavých startupů, které se zabývají digitalizací školek nebo online trhem se second-handovou knižní produkcí, který v posledním období masivně roste,“ shrnuje podnikatel, který nakonec neměl tak špatný rok – vedle úspěšného restartu svého byznysu taky stihl odmaturovat. 

Reklama
Reklama