skip to main content
Byznys

Studenti z Brna bojují proti šikaně. Jejich aplikaci využívají i v USA

3 minuty čtení

Když malý Elon Musk chodil do školy v jihoafrickém Bryanstonu, býval třídním otloukánkem. Spolužáci jej šikanovali tak krutě, až musel ze školy odejít. Dnes by příštímu miliardáři mohla pomoct česká aplikace FaceUp, která se snaží odhalovat šikanu na školách.

Po třech letech provozu je do online platformy zaregistrováno 1727 českých a slovenských škol, ale najdete tu také školy z Polska, Mexika, Spojených států nebo právě Jihoafrické republiky.

Autoři aplikace plánují masivní expanzi, která nabídne šanci vyřešit trápení statisíců dětí po celém světě. Programově cílí na mlčící většinu, která šikaně ve třídách často jen přihlíží.

Česká verze platformy FaceUp se proto jmenuje Nenech to být (NNTB) a umožňuje žákům pomocí jednoduchého formuláře anonymně upozornit na to, že se ve škole šikanuje.

Škola, která upozornění obdrží, má k dispozici psychology z týmu NNTB nebo přístup k databázi metodických pomůcek pomáhajících šikanu řešit. Sympatický příběh o úsilí měnit svět k lepšímu je o to působivější, že za ním nenajdete zavedený globální think-thank, ale teenagery z Brna.

Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm se potkali na tamním víceletém gymnáziu s rozšířenou výukou programování. Když jim bylo čtrnáct, vytvořili se spolužákem první aplikaci: Taháky do kapsy.

Reklama

„Fungovala na principu jednoduché RSS čtečky, jelikož nic jiného jsme tehdy nedokázali naprogramovat. Doufali jsme alespoň ve stovku instalací,“ usmívají se dnes dvacetiletí podnikatelé při vzpomínce na školní začátky. Aplikaci s jasnou přidanou hodnotou si však stáhly stovky tisíc studentů.

Sláma se Špunarem tehdy poprvé objevili principy marketingu. „Jeden den řádově poskočila stahovanost, jelikož o nás napsal známý bloger,“ vzpomínají na to, jak následně domlouvali první spolupráce s influencery i výrobci tahákových gadgetů.

„Měsíční obrat jsme měli 1500 korun, ale bylo to lepší než brigádovat v McDonaldu.“ Kluci se navíc rychle učili. Aplikaci Present List, která pomáhala s výběrem vánočních dárků, už Honza odprodal řádově za stovky tisíc korun.

Ještě ze školních lavic založili agenturu Wapps, která klientům nabízela marketingový servis i technologické služby. Klukům bylo šestnáct, ale k jejich zákazníkům už patřila třeba česká Toyota. Oba se nechali soudně zplnoletnit a hlavy jim přetékaly vizemi společných projektů. Ideálně revolučních, které změní svět.

„K prvním nápadům patřila online kuchařka, která by zcela změnila způsob našeho fungování v kuchyni. Chtěli jsme zapojit umělou inteligenci monitorující obsah lednice… Jenže to ztroskotalo na tom, že nikdo z nás nevařil a vlastně jsme moc netušili, jak lidé v kuchyni fungují,“ říká Sláma.

Místo toho se pustili do problému, který se jich reálně dotýkal. Jako mnoho jiných spolužáků na základní škole často bezradně přihlíželi šikaně, neschopni jakkoli zasáhnout. Po vstupních rešerších navíc zjistili, že v boji proti šikaně chybí inovace.

„Ve většině škol funguje jako schránka důvěry krabička naproti ředitelně, na nejfrekventovanější chodbě. Je naprosto nereálné, že by tam někdo z dětí šel,“ konstatuje Špunar.

Kluci oslovili brněnskou pedagogicko-psychologickou poradnu a Linku bezpečí a společně koncept platformy představili na ministerstvu školství. „Měli jsme štěstí, že resort tehdy vedla Kateřina Valachová, která se tématu sama intenzivně věnovala. Takže jsme se dostali přímo k ministryni,“ vzpomíná Sláma.

Nenech to být získalo ministerskou záštitu a Sláma sám entuziasticky objel většinu českých měst nad 25 tisíc obyvatel. S launchem aplikace se taky rozjela kampaň zacílená přímo na děti. „Naším cílem bylo získat alespoň stovku škol během prvního roku. Splnili jsme jej do dvou týdnů,“ přizvukuje Špunar.

Podařený výkop projekt nastřelil k prvnímu investorovi. Nebyl jím nikdo jiný než Jiří Hlavenka, kterého proslavila investice do vyhledávače letenek Kiwi.com a posléze i řady dalších perspektivních projektů. Zkušený investor kluky podpořil v řádu nižších jednotek milionů a připnul jim globální křídla a chuť dobýt Silicon Valley.

Reklama

Jejich americké tažení kopíruje podobné příběhy o ambiciózních technologických nadšencích. Pár měsíců přespávali po gaučích u známých, živili se čínskými polévkami a denně absolvovali tři čtyři schůzky s potenciálními partnery.

„Když přijedou sedmnáctiletí kluci, že bojují proti šikaně, nikdo jim nedá negativní zpětnou vazbu. Všechno bylo awesome, ale zdvořilostní nadšení se skoro nikdy nepřeklopilo v reálný byznys,“ postesknou si dnes mladíci nad svou tehdejší naivitou.

Zaoceánská zkušenost je však opět mnohému naučila. Pochopili, že pro zahraniční expanzi bude klíčové najít lokální zástupce. Hned první pokus byl trefou do černého. „Jeli jsme na technologickou konferenci do Singapuru, kde všichni prezentovali umělou inteligenci, roboty. S tématem šikany jsme proto vyčnívali a zákonitě poutali pozornost.“

Jako výhoda se nakonec ukázal i zastrčený stánek. „Byli jsme hned u záchodků, takže kolem procházeli všichni,“ culí se David Špunar s tím, že u jejich stánku se zastavil i reportér BBC nebo šéf asijského marketingového oddělení Facebooku. Z konference si odnesli stovky kontaktů a několik licenčních smluv na zastoupení ve světě. 

Český název platformy Nenech to být v mezinárodní verzi změnili na FaceUp a poněkud punkové sociální podnikání zastřešil vznik společnosti FaceUp Technology, v níž dnes Sláma drží 35,7 procenta a Špunar necelých 23 procent. Vedle střední Evropy je momentálně nejrychleji rostoucím regionem Afrika.

„Pomohla nám mediální odezva, když se do projektu registrovala škola, ze které kvůli šikaně odešel Musk,“ srší nadšením mladíci, jejichž příslušnost k českému Silicon Valley občas prozradí uklouznutí k hantecu. Následně je oslovilo Ministerstvo školství Zimbabwe, aktuálně vyjednávají podmínky fungování platformy v Keni či Nigérii. Nejen pro tyto země teď hledají vlastní country managery.

Letos získala FaceUp Technology další investici od vzdělávací společnosti Scio, s níž vytvořila rozšířenou, placenou verzi české NNTB, a dál rozvíjí i zahraniční edice. Za tři roky se jen v Česku shromáždilo více než čtyři tisíce upozornění na šikanu, sexuální obtěžování, vylučování z kolektivu, hrozící sebevraždy či sebepoškozování.

Zajímavá jsou i první data z mezinárodního srovnání. „Zatímco u nás školy v průměru řeší několik případů ročně, třeba ve zmíněné JAR jsou to desítky oznámení každý měsíc.“

Jako jistá slabina projektu se může zdát chybějící dosah na to, jak školy s hlášeními naloží. „Šikana je pro školy velmi citlivé téma a tlak na nějakou formu kontroly by mohl způsobit, že by nechtěly produkt používat,“ míní Sláma.

Zakladatelé FaceUp Technology proto investují energii do preventivních aktivit zacílených na studenty, zejména ve spolupráci s influencery. Jejich instagramový účet sleduje 10 tisíc dětí.

Za tři roky se jen v Česku shromáždilo více než čtyři tisíce upozornění.

„Snažíme se děti motivovat, aby se nebály vystoupit z řady a ve škole i v životě upozorňovat na bezpráví. Potěší nás, když nám dítě nebo rodiče napíšou, že jsme jim pomohli vyřešit komplikovanou situaci.“

Pro nadcházející rok je cílem firmu finančně stabilizovat. Sláma se Špunarem očekávají, že už letos by se mohli dostat do černých čísel. Současně plánují svůj záběr rozšířit i mimo školy a věnovat se tématům šikany ve sportovních klubech nebo mobbingu v korporacích.

„Od začátku nás oslovovali firemní zákazníci, že by podobnou aplikaci ocenili, ale zatím jsme se tomuto prostředí vyhýbali, jelikož jej neznáme. Naší výhodou u NNTB a FaceUpu bylo, že je děláme pro děcka o pět let mladší,“ říká Sláma.

Ten má pro letošek i osobní cíl – konečně odmaturovat. Zda mu na něj při všech byznysových plánech zbude čas, se teprve ukáže.

Reklama
Reklama