skip to main content

Kód za miliardu dolarů. Podívejte se na příběh o tom, jak se z průkopníků staly oběti Googlu

Je zima, brzo tma, a navrch pandemie, kdy je lepší zůstat večer doma ve společnosti dobrého filmu nebo seriálu. Každý den vám proto přineseme jeden redakční tip, který vám ušetří hledání na vaší oblíbené streamovací platformě.

Tohle je příběh vynálezu, který jednou provždy změnil náš pohled na svět. Nikdo o tom však neví. Ti, kdo s ním přišli, byli totiž okradeni.

Tak začíná příběh studenta umění Carstena a počítačového nerda Juriho, kteří na začátku devadesátých let vynalezli předchůdce Google Earth a teď v soudním sporu chtějí dokázat, že tenhle technologický gigant jejich miliardový patent okopíroval.

Čtyřdílná minisérie Netflixu The Billion Dollar Code, která je založená na skutečných událostech, se rozjíždí v divokém porevolučním Berlíně. Jak se na tohle město a dobu sluší a patří, všechno začíná kde jinde než v technoklubu.

Právě tam se potkají dva hlavní hrdinové série, zmíněný student umění Carsten a počítačový nadšenec Juri, kteří rychle pochopí, že mají společný sen. Sen, který je obzvlášť v době po konci studené války mimořádně atraktivní.

Chtějí vytvořit jedinečné umělecké dílo, ve kterém se člověk pomocí kliknutí myši dostane kamkoli na světě a z vesmíru se přiblíží k Zemi natolik, že uvidí i svůj rodný dům. Něco vám to připomíná? Jasně, Google Earth. Jenže tahle aplikace se světu ukázala až v roce 2005.

Projekt Terra Vision, na kterém kromě Carstena a Juriho naplno pracoval tým mladých hackerů a umělců – vše na pozadí pulzujícího Berlína, se ale na svět podíval o dost dřív – v roce 1994 na výstavě v Kjótu.

Reklama

Ani tahle cesta do Japonska nebyla vůbec samozřejmá a hned od počátku se dvojice přátel potýkala s mnoha zdánlivě nepřekonatelnými problémy. Nakonec se jim takřka zázračně podaří svou vizi naplnit a nadchnou celý svět.

Mladíci z Berlína se vzápětí dostávají do bujícího Silicon Valley, kde s naivitou sobě vlastní vykládají o svém jedinečném algoritmu. Místo toho, aby však v USA zůstali, rozhodnou se udělat si vlastní Silicon Valley v německé metropoli.

Ta na to ale není ani zdaleka připravená a možní investoři se jejich nápadům jen vysmívají. Jízda na divoké horské dráze končí tvrdým pádem, který přijde ve chvíli, kdy se na svět dostane Google Earth.

Až po letech se strůjci Terra Vision vydají do boje proti nadnárodnímu gigantu, který podle nich okopíroval jejich algoritmus. Celá série končí napínavým soudním dramatem.

Spíš než to, jestli v tomhle souboji nakonec vyhraje David, nebo Goliáš, chtějí režisér Robert Thalheim a scenárista Oliver Ziegenbalg ukázat, s jakými ideály začínala technologická počítačová revoluce a jak snadno se geniální průkopníci nechali převálcovat.

Je to i příběh o tom, jak se z vysmívaných outsiderů díky jejich odhodlání a vizi stanou hrdinové doby, jak získají velké peníze a okouzlí celý svět a jak nakonec o všechno přijdou.

Mimochodem zajímavé je i to, jak autoři série na celý tenhle zapomenutý příběh přišli. Zrodil se totiž, když pozvali na grilování svého souseda. Z něj se vyklubal Joachim Sauter, umělec, který stál na počátku devadesátých let u na vývoje Terra Vision a který zažaloval Google u soudu.