Na rozdíl od týmů v jiných sportovních odvětvích stáje formule 1 úzkostlivě tají většinu informací souvisejících s finanční stránkou věci. Sedm z deseti současných týmů seriálu závodů formule 1 je z Británie a fungují jako firmy, tudíž by paradoxně měly zveřejňovat své účetní závěrky.
Takové pravidlo alespoň v Británii platí pro všechny společnosti v soukromých rukou s ročními příjmy více než 10,2 milionu liber (11,4 milionu dolarů) a s více než 50 zaměstnanci. A tato kritéria splňují všechny britské stáje formule 1.
Jejich účetní závěrky nicméně musejí ze zákona obsahovat jen určité parametry, jako jsou výdaje na platy a na investice. Drtivá většina výdajů přitom putuje na výrobu a služby. Firmy v Itálii jsou pod daleko větším drobnohledem a musejí úřadům dodat detailní analýzu svých příjmů a výdajů. To se sice týká stáje Ferrari, ta je však jen jednou z divizí stejnojmenné slavné automobilky, a tak samostatně nic zveřejňovat nemusí.
Sídlo mimo Británii mají ještě další dva týmy, a sice Alfa Romeo a Toro Rosso, který provozuje Red Bull. Stáj Alfa Romeo zakotvila ve Švýcarsku, kde jsou firmy ze zákona zproštěny povinnosti zveřejňovat svou účetní závěrku. Mohou tak učinit, ale nemusejí. Zbývá už jen Toro Rosso, jehož sesterskou stájí je Red Bull Racing, vlastněný rakouským výrobcem energetických nápojů Red Bull.
Oba týmy jsou soukromé firmy, ale zatímco Racing sídlí v Británii, stáj Toro Rosso zakotvila v Itálii. To jí ukládá povinnost zveřejňovat detailnější závěrky, které jsou odhadem o 50 procent delší než závěrky firem v Británii. Dokumenty však byly v italštině, proto jim dosud nikdo nevěnoval větší pozornost. Až doteď.
Tým Toro Rosso si musel zřídit pobočku i v Británii, protože tam založil a provozuje jedno ze svých vývojových oddělení. Kvůli tomu musel nechat přeložit do angličtiny všechny své finanční výkazy, a i když tak činil od roku 2011, v posledních 18 měsících práci na překladech zintenzivnil. Data zahrnují závěrky za poslední tři roky, jež dokonale ilustrují, kolik přesně stojí vydržovat si svou vlastní stáj formule 1.
Největším mecenášem týmu je Red Bull, jehož logo se skví nejen na bocích fomulí, ale i na předních a zadních přítlačných křídlech. V roce 2018 Red Bull stáji za tenhle reklamní prostor zaplatil 82,9 milionu dolarů. Závoděním a servisem stáj vydělala 30,3 milionu, do čehož jsou podle závěrky započítané i výnosy z „prodeje materiálů a náhradních dílů ve výši 800 tisíc dolarů“.
K tomu připočtěme příjem dalších 59,7 milionu dolarů, který zahrnuje i prémie za umístění a který je z větší části tvořen „příjmy z prodeje komerčních a vysílacích práv na závody formule 1, příjmy z hlavního byznysu a z grantů udělených na programy výzkumu a vývoje“. Do příjmů je zahrnuto ještě 10,7 milionu dolarů, o které vzrostla hodnota inovovaných či zdokonalovaných aktiv. Celkem se tak co do příjmů dostaneme na 183,6 milionu dolarů, jak ostatně ukazuje tabulka níže.
Odměny za umístění se ve formuli 1 vyplácejí s ročním
zpožděním, stáj Toro Rosso tedy v roce 2018 inkasovala prémii za
celkově sedmé místo, které v seriálu obsadila v roce 2017.
Následující rok skončila celkově devátá a loni šestá, což
je její celkově nejlepší výsledek. Za celou dobu existence
vyhrála zatím jen jediný závod, a sice v roce 2008.
Stáj založil v roce 1985 italský podnikatel Giancarlo Minardi a Red Bull ji koupil v roce 2005. Letos ji přejmenoval na AlphaTauri podle značky oblečení, kterou vlastní. Podle závěrky z roku 2018 investoval do nových strojů ve výrobě a dalšího vybavení 5,7 milionu dolarů. Dalších 800 tisíc dolarů investoval do služeb, hlavně do vývoje nového softwaru. To je ale, co se nákladů týče, jen začátek.
Závěrka odhaluje, že „nákupy materiálu použitého na výrobu formulí, na oblečení týmu, na výrobu reklamních polepů a na další spotřební komponenty“ přišly stáj Toro Rosso úhrnem na 56,5 milionu dolarů.
K tomu je nutné připočítat další „náklady na transport aut, na dopravu závodníků a členů týmu a na jejich ubytování, údržbu a opravu vybavení a dalších aktiv v majetku firmy, na poplatky spojené se závodníky, konzultační a další služby, na reklamu a na služby obecně, jako jsou elektrická energie, telefon, poštovné a tak dál“. Tohle všechno je shrnuté pod položku „služby“ a v roce 2018 za to stáj zaplatila 45,6 milionu dolarů.
Toro Rosso montuje do svých formulí šestiválec o objemu 1,6 litru od Hondy. Jen motory stáj každoročně přijdou na 17 milionů dolarů. Tenhle výdaj je veden společně s podobnými ve složce Aktiva třetích stran, v níž najdeme „pronájem bytů a garáží, pronájmy aut a dalších věcí, poplatky za využívání patentů, licencí a koncesí a poplatky za účast v seriálu mistrovství světa“.
Patří tam v neposlední řadě i pronájem testovacích okruhů. Tohle všechno přijde ročně na 22,6 milionu dolarů. Hned za tím jsou výdaje na členy týmu ve výši 40 milionů dolarů.
Tým Toro Rosso tvoří čtyři manažeři, 14 junior manažerů, 190 lidí v kancelářích a 102 osob v terénu v montérkách, celkem tedy 310 lidí. Zbývající výdaje zahrnují amortizace a tak dál ve výši 8,5 milionu dolarů a zbylé operativní náklady, jako jsou například poplatky seriálu F1 za všechny členy týmu ve výši 1,4 milionu dolarů. Tím se s výdaji dostaneme na částku 181,1 milionu dolarů.
Po odečtení od příjmů dojdeme k zisku 2,5 milionu dolarů. Po přičtení ostatních finačních příjmů ve výši 300 tisíc dolarů a o odečtení daně ve výši jednoho milionu dolarů dostaneme čistý zisk 1,8 milionu dolarů. Závěr? Pro Red Bull to tedy celé dává smysl – má zajištěnou skvělou reklamu, a ke všemu mu stáj vydělává.
