Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli Bílý dům.
Podle něj se tak odkládá plán prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z Kolumbie cla kvůli tomu, že země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Bílý dům tento incident označil za varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy.
V USA v této chvíli rovněž probíhá zatýkaní lidí, které Bílý dům pod Trumpovou taktovkou označuje za ilegální imigrantské zločince.
„Kolumbijská vláda souhlasila se všemi podmínkami prezidenta Trumpa, včetně neomezeného přijímání všech nelegálních přistěhovalců z Kolumbie vrácených ze Spojených států, a to i na palubě amerických vojenských letadel, bez omezení a odkladů,“ uvedla v neděli večer tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Trump podle ní očekává, že všechny státy budou s USA plně spolupracovat na přijímání deportací jejich občanů, kteří jsou ve Spojených státech ilegálně.
„Dnešní události jasně světu ukazují, že Amerika je znovu respektována,“ uvedla také mluvčí.
„Překonali jsme patovou situaci se Spojenými státy,“ oznámil kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo.
„Budeme nadále přijímat Kolumbijce, kteří přijedou kvůli deportacím, a zajistíme jim důstojné podmínky, na které mají coby občané právo,“ uvedl. Dodal, že pro přepravu migrantů, které měla do Kolumbie dovézt americká vojenská letadla, je k dispozici prezidentský letoun.
Kolumbie původně odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi osmdesát lidí určených k deportaci z USA.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tím, že Američané musejí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně.
Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří se v USA nacházejí bez povolení.
Americký prezident uvedl, že odpor Kolumbie ohrozil národní bezpečnost USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“.
V seznamu sankcí, který publikoval na své sociální síti Truth Social, uvedl kromě „nouzového“ cla ve výši 25 procent také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce.
Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA. Americké velvyslanectví v Bogotě současně přestalo vydávat víza.
Leavitt po urovnání sporu upozornila, že opatření, které předpokládalo zavedení cel ve výši 25 procent na veškeré kolumbijské zboží a jejich následné zvýšení během jednoho týdne na padesát procent, bude ponecháno v záloze a nebude podepsáno.
Trump ale podle ní zachová vízová omezení pro kolumbijské činitele a zesílené celní kontroly zboží z této země, dokud se nepodaří navrátit do Kolumbie první skupinu deportovaných.
Kolumbie tradičně byla předním spojencem Washingtonu v Latinské Americe. Vztahy obou zemí se ale zhoršily po nástupu prezidenta Petra, bývalého guerillového bojovníka, do úřadu v roce 2022. Ten se pokoušel od USA distancovat.
Kolumbie mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů ze Spojených států, což je pátý nejvyšší počet, uvádí nevládní organizace Witness at the Border, která tyto lety monitoruje. Kolumbie také loni začala přijímat deportační lety z Panamy financované Spojenými státy.