Cena zlata v uplynulých dnech přepsala tabulky historických rekordů, překonala psychologickou metu dvou tisíc dolarů za unci a prudce posiluje. V letošním roce už zlato zhodnotilo o 34 procent a nechává za sebou o několik koňských délek všechny jiné investice. Živě se diskutuje o tom, co stojí za tímto vývojem a jaké může být jeho pokračování.
Pokoření předchozí rekordní ceny je u mnoha komodit vždy významnou událostí. Zlato však nelze považovat za obyčejnou komoditu. Po tisíce let mělo vždy výsadní roli a až na pár desítek posledních let plnilo roli peněz.
V dnešním světě papírových peněz, které nejsou podloženy ničím hmatatelným kromě důvěry ve stát, se na tuto souvislost již postupně zapomnělo. Přitom zlatem byly peníze podloženy ještě v sedmdesátých letech minulého století.
Dnešní prudký růst kurzu zlata má nepochybně paralely s jinými historicky významnými událostmi na trhu s tímto kovem. Jejich společným jmenovatelem je situace, kdy státu docházejí peníze a klesá v něj důvěra.
Po velké hospodářské krizi v roce 1929 bylo za vlády prezidenta Roosevelta v roce 1934 zakázáno vlastnit zlato a po jeho konfiskaci byla změněna úřední cena z 20,67 dolaru na 35 dolarů za unci. Po druhé světové válce byla dohodami z Bretton Woods ustanovena dominantní role amerického dolaru podloženého zlatem.
Tahle éra skončila v roce 1971 za prezidenta Nixona, když vyčerpané státní finance po válce ve Vietnamu nebyly schopny směnitelnost dolaru za zlato udržet. V následujících deseti letech plných inflace cena zlata vystoupala do roku 1981 o stovky procent až přes 700 dolarů za unci.
V současné době jsme opět svědky situace, kdy se státní finance dostávají zcela mimo kontrolu, a to nejen ve Spojených státech. Chronické deficity státních rozpočtů jsou tu s námi již řadu let. Pandemie koronaviru tuto nepříznivou situaci dostala na zcela novou úroveň. Od března letošního roku probíhá historicky největší tištění peněz ve Spojených státech i dalších vyspělých zemích, které je doprovázeno historicky největším utrácením peněz vládami.
To je koktejl, který důvěře lidí v peníze nepřidá. Stále častěji se v posledních týdnech diskutuje možnost, že dolar ztrácí svoji dominantní pozici rezervní měny. V takových situacích se vždy investoři i obyvatelstvo obraceli k tisíci lety prověřenému uchovateli bohatství, kterým zlato je.
Po více než 30procentním nárůstu ceny zlata v letošním roce je jasné, že nákup zlata není snadný. Jeho cena je vysoce rozkolísaná a nelze vyloučit prudké výkyvy jak směrem vzhůru, tak i dolů.
Řada historicky prověřených souvislostí nicméně naznačuje, že na vrcholu ceny rozhodně nejsme. Cenový vývoj nevykazuje parabolický tvar, jak tomu bývá u dlouhodobých vrcholů. Poměr ceny zlata vůči akciovému trhu měřeno známým poměrem k akciovému indexu Dow Jones není nijak vysoký.
Hodnota všeho zlata při aktuální ceně je kolem 10 bilionů dolarů a to vzhledem k velikosti finančního sektoru není moc. Zřejmě nejspolehlivější indikátor dlouhodobých vrcholů cen určitého aktiva – popularita mezi veřejností – rovněž neukazuje na konec trendu. Až vám bude o výhodnosti investovat do zlata vyprávět váš kadeřník, taxikář nebo příslovečný čistič bot, bude čas přemýšlet o prodeji.
Autor je předseda představenstva investiční společnosti Colosseum.
