Bývalý český velvyslanec v Kanadě Bořek Lizec nastiňuje, jaké odvetné plány vůči Trumpovým clům vznikají v Kanadě, kde udělal americký prezident chybu a jak může z celé situace těžit Česko i Evropa.
Obě severoamerické země mu byly po dlouhé roky domovem. Bořek Lizec vedl český konzulát v Chicagu, poté nastoupil na prestižní post velvyslance v Kanadě, který po čtyřech letech opustil v září 2023. Nyní se, už z pozice akademika na Cevro Univerzitě, musí dívat, jak spory mezi oběma zeměmi eskalují pod taktovkou staronového prezidenta Donalda Trumpa.
Ten pod hrozbou tvrdé obchodní války dokonce vyzývá Kanadu, aby se stala dalším státem USA. „Troufám si tvrdit, že to skutečně vzali velice vážně, jako útok na kanadskou nezávislost. Kanada přestala mít kam ustupovat,“ říká v rozhovoru pro Forbes a zdůrazňuje, že Kanada má v rukou silné trumfy, které v silové přebíjené s Trumpem může vytáhnout.
Jaké to pro Kanaďany bylo, probudit se do světa, kdy mají na svém jihu už ne zcela přátelský stát?
Vnímám to jako historický zlom. Můžeme to relativizovat tím, že Kanada už zažila první období Donalda Trumpa, během kterého prohlásil, že vystoupí ze severoamerické zóny volného obchodu, pokud nebudou Mexičané a Kanaďané ochotní podepsat její úplně nové znění. Už tehdy na adresu Kanady a Mexika zněly silné výhrůžky.
Do jisté míry tak obavy z Trumpa panovaly už po jeho opětovném zvolení. Současná situace je ale povýšila na zcela novou úroveň. Kanada dospěla k závěru, že nešlo o otázku hranic a pašování fentanylu, jak tvrdil. V tomto směru mu Kanada nabídla absolutní kooperaci, včetně nasazení lidí a vynaložení více než miliardy dolarů na střežení společných hranic.
Takže je to čistě obchodní spor?
Není. Kdyby šlo o vyrovnávání obchodní bilance, o které Trump v minulosti hovořil, dalo by se to ještě chápat. Jenže nyní říká, že už není nic, co mu Kanada může nabídnout. Donald Trump vyhlásil myšlenku obehnání Spojených států zdí z cel. Usiluje tím o přesun výroby do USA, kde těmto firmám nabízí ochranu. Jinou cestu nevidí.
Kromě toho Trump nadhodil myšlenku, aby se Kanada připojila k USA. Bylo to očima Kanaďanů přes čáru?
Troufám si tvrdit, že to skutečně vzali velice vážně, jako útok na kanadskou nezávislost. Kanada přestala mít kam ustupovat.
Berou Trumpa vážně? Přece jen jistá velkohubost k němu patří…
V tomto případě už to není legrace. Od politických špiček zaznělo, že zpočátku byly Trumpovy výpady takový nepříjemný humor, pak šlo o nevítaná vyjádření a nyní se staly podle kanadské vlády hrozbou, která nabrala reálné kontury.
Trumpovy výroky pečlivě sleduji. Ve chvíli, kdy podepsal rozhodnutí o uvalení cel (Trump nakonec po telefonátech s kanadským premiérem Justinem Trudeauem uvalení cel zatím o měsíc odložil, pozn. red.), řekl, že bez podpory USA už Kanada není životaschopnou zemí. Nabídl Kanaďanům lepší život a ekonomické podmínky, pokud se připojí k USA. Je to hodně imperiální uvažování.
Jak si my v Evropě máme představit provázanost Kanady a USA? Jako Česka a Německa?
Provázanost je ještě větší. Když jsem v Kanadě působil jako velvyslanec, ukazoval jsem jim ale přesně na tomto příkladu, že jejich situaci rozumíme. Že u nás se říká, že když si německá ekonomika kýchne, má ta naše do týdne chřipku.
Kanaďané používají jiné přirovnání, se kterým přišel otec Justina Trudeaua Pierre. Řekl, že být sousedem Spojených států je jako sdílet postel se slonem. Že je fajn mít ho na blízku, ale že je také potřeba dávat si pozor, kdyby se chtěl slon v posteli převalit. Ukazuje se, že Kanada si na to převalení dostatečný pozor nedávala. Proto se teď mluví o tom, že to musejí dohnat.
Co konkrétně pro to chtějí dělat?
Obrovským strategickým projektem je čerstvě dostavěná Trans Mountain Pipeline, ropovod schopný dodávat surovinu z Alberty na západní pobřeží. To je důležité proto, že doteď byli vázáni téměř ze sta procent na dodávky do Spojených států, které toho využívaly a kupovaly dost pod cenou. Nyní je tak na stole USA obcházet a prodávat třeba jinam.
Potenciální stopnutí přívodu energetických surovin z Kanady by bylo mimořádně vážný krok. Slyšel by na něj Trump?
Kanada dodává fosilní paliva do Ameriky s výraznou slevou. Trump operuje s tím, že Kanada má s USA obchodní deficit. Jenže když odečteme zvýhodněné dodávky ropy a zemního plynu, zjistíme najednou, že je situace opačná a obchodní manko má naopak Kanada.
Ve hře skutečně byla možnost, otevřeně se o ní diskutovalo, přívody do Ameriky úplně vypnout. To by způsobilo okamžitý problém s dostatkem fosilních paliv.
Jakžtakž by to Američané pokryli, ale museli by je přestat vyvážet. Navíc by došlo k tomu, že středozápadní státy jako Michigan, které tak výrazně pomohly Trumpovi do Bílého domu, by najednou začaly ekonomicky padat společně s automobilovým průmyslem a raketově by jim naskočily ceny fosilních paliv. Začalo by se propouštět.
Podobný efekt by nakonec mělo i uvalení cel. Velký háček ale stále je, že Kanada nemá transkontinentální potrubí, které by jí umožnilo nezávisle na USA zásobovat východ Kanady, především Quebec, který zásobují téměř kompletně Američané.
Jaké plány má v tomto směru předpokládaný nástupce Trudeaua Pierre Poilievre?
Chce se zaměřit na to, aby si Kanada mohla pomoci sama. Chce snížit daně, odstoupit z
klimatických smluv a nově hovoří o masivní výstavbě infrastruktury pro obchod s
fosilními palivy. Chce budovat transkontinentální potrubí a rozšiřovat transportní přístavy.
Kanada momentálně nemá terminály na vývoz plynu.
Naráží to ale na odpor některých provincií. To je mimochodem velké kanadské specifikum – provincie mají mezi sebou značná obchodní omezení. I to by Poilievre rád změnil.
Jaké emoce vyvolává současný spor v Kanadě?
Premiér Justin Trudeau svůj projev, ve kterém ohlašoval odvetu vůči Spojeným státům, ukončil slovy: „Tak jako jsme zvládli jiné velké výzvy, zvládneme i tuto. Ať žije Kanada!“ Stejně hovořil i Trudeauův nástupce Pierre Poilievre, který řekl, že Kanada se Trumpovi musí postavit, a volal po tom, aby odveta byla takzvaně dolar za dolar. Zatím Kanada vyhlásila 25procentní cla na polovinu toho, co Spojené státy do Kanady vyvážejí. (I tato cla jsou na příštích třicet dní pozastavena, pozn. red.)
Justin Trudeau je považován za politika na odpis, nahradit ho má konzervativec Poilievre. Hraje to nějakou roli, nebo se proti Trumpovi politické elity Kanady sjednotily?
Když Trump nasadil na Kanadu v listopadu poprvé, spekulovalo se o tom, že by to mohlo Trudeauovi pomoci. Že to může liberály sjednotit za ním. To se ale nepotvrdilo. V Kanadě začal převládat názor, že by se proti Trumpovi měl postavit nový lídr se silným mandátem na čtyři roky a Liberálové se k tomuto pohledu většinově také přiklonili.
Trump prokazoval dlouhodobě, že Trudeaua skutečně nemá rád. Nic ale nenapovídá tomu, že by měl mít v Pierru Poilievrovi při jednáních o kanadských ústupcích jakkoliv vstřícnějšího partnera. Názor na Donalda Trumpa je v Kanadě víceméně konzistentní, příznivců tam moc nemá, a to platí i pro politické spičky.
Liberál Trudeau je tedy definitivně ze hry?
Já bych nad ním hůl nelámal. Je to mimořádně zručný politik, který nedělá velká gesta a jedná spíše v zákulisí. Neuslyšíte od něj na adresu Trumpa jediné negativní slovo, naopak říká, že se na společná jednání těší.
Vlídnou tvář navenek pak střídá pečlivě vyprofilovanými opatřeními, která předloží Trumpovi jako verzi kanadské případné odvety. A ta jsou vymyšlená tak, aby Trumpa skutečně bolela. Mám dojem, že Trudeau pookřál. Pokud nedojde k uvalení cel do jeho abdikace, bude odcházet jako vítěz. Nevylučoval bych pak při jeho věku ani jeho budoucí politický comeback.
Jak taková opatření, která mají Trumpa bolet, vypadají?
V Kanadě vědí, že Trumpa čekají relativně brzo tzv. mid-terms volby, které mohou zásadně překreslit poměr sil v Kongresu. Už když se připravovala USMCA (obchodní dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem – pozn. red.), chystali si Kanaďané opatření, která cílila na swing states, americké státy, které nejspíše rozhodují volby.
Věděli, kde je jaká továrna a tedy jaká cla by měla na dané státy dopad. Politicky tak mohli Trumpovi na jeho domácí půdě značně uškodit. To samé dělají nyní v rámci mid-terms. Je to ale přesně ta změna stylu, které Trump svůj přístupem docílil. Dříve by to bylo něco zcela neslýchaného, zejména mezi národy, které když už se nepovažují za bratry, tak se vidí minimálně jako bratranci.
Je prostor pro další škálování obchodní války?
Já si myslím, že právě zde udělal Donald Trump chybu. Příliš se nemluví o tom, co říkal poté, co odvolal cla na Mexiko a chystal se na telefonát s Justinem Trudeauem. Tehdy Trump už naznačil, že ustoupí. Zarazila mě jeho upřímnost, když přiznal, že chce cla na Kanadu uvalit s cílem připojit ji k USA. Řada Američanů má prý ale příliš nízký práh bolesti a nejsou schopni snést i ty minimální bolestivé dopady tvrdšího postupu vůči Kanadě.
Trumpovy výroky, především ty o neživotaschopnosti země, u Kanaďanů hodně rezonují. Celkem jednotní jsou nyní v názoru, že nesmějí ani chvíli polevit a musí udělat Kanadu co nejvíce „trumpovzdornou“.
To znamená ale sekat do hodně hluboko prorostlých ekonomických vazeb na Ameriku…
Ano. I proto zatím hodnotím tuto Trumpovu hru jako porážku. Způsobil si pokles burzy, což dlouhodobě podporuje nejistotu firem a investorů. Druhý signál putuje ke spojencům, i těm dlouhodobým a blízkým, že si Amerika může v budoucnu vynucovat podobně drasticky zásadní ústupky i na nich.
Donald Trump usiluje o vytvoření své vlastní celoamerické zóny vlivu, do které se nezasahuje. Přitom se snaží oslabit vliv Číny v Latinské Americe. Těmi současnými kroky ale vrací čínské, ekonomicky velmi výhodné nabídky na spolupráci na stůl ve spoustě jihoamerických zemí.
Co vyplývá z toho, že Donald Trump nakonec uvalení cel odložil, pro Evropu nebo pro Česko?
To, že Donald Trump se nerovná Amerika. I Kanada se na to dívá tak, že musí zkrátka čtyři roky s Trumpem přežít. Na druhou stranu ani Joe Biden neměl odvahu řadu trendů vůči Kanadě po prvním Trumpově období změnit.
Otevírá se evropskému byznysu v Kanadě příležitost?
Kanada, na rozdíl od USA, má uzavřenou dohodu o volném obchodu s EU. V Kanadě se nahlas přemýšlí o tom, kam mají její firmy dodávat. Ve hře je Velká Británie i Evropská unie. Když jsem byl v Kanadě, tak se i na úrovni nejvyšších představitelů EU i Kanady úplně otevřeně říkalo, že kdyby Kanada byla geograficky v Evropě, je členem Evropské unie už dávno.
Může to znít šíleně, ale není ta myšlenka nyní na stole?
EU stále stojí na předpokladu, že jde o geograficky čistě evropský projekt, takže přístup Kanady je jen teoretický.
Nicméně když jsem sloužil v Kanadě jako velvyslanec, bylo nejdůležitějším úkolem od našeho premiéra, ať sháníme zkapalněný plyn. Evropa o něj měla zájem. Premiér Trudeau k tomu byl velmi skeptický, velmi rezolutně to odmítl i německému kancléři Scholzovi, z čehož byla tenkrát při návštěvě velmi rozpačitá atmosféra. Myslím, že tehdy Kanada propásla velkou ekonomickou příležitost. Kanadští konzervativci nyní toto téma silně uchopili a otevřou ho znovu.
Jak má český byznys otevřít dvířka na kanadské trhy?
Já vidím velký potenciál v už zmíněných energetických surovinách. A neznamená to jednat jen za EU, bilaterální jednání by se nám mohla vyplatit také. Potřebujeme dodávky pro naše terminálové kapacity v Holandsku.
Směrem z České republiky do Kanady našim firmám případná americké cla otevřou prostor nahradit na trhu dražší výrobky z USA. Vzhledem k našemu silnému průmyslovému zázemí můžeme mít ambice v širokém spektru oblastí. Kanadský trh nebyl při své náročnosti a relativně omezené velikosti dosud pro řadu našich exportérů až tak atraktivní. To by se nyní mohlo začít měnit. Úspěšné příklady existují. Například Budějovický Budvar dodává do Kanady více piva než na nesrovnatelně větší americký trh.
S jakými kartami ještě Kanaďané kromě ropy a plynu může hrát?
Podle mě je mimořádně zajímavé, že mají i relativně bohatá naleziště uranu a vzácných minerálů. Teď si uvědomují, že jsou na přírodní zdroje bohatá země a Spojené státy jsou jen jeden z států, které o ně mají zájem. V Kanadě běží úvahy o tom, kam se ekonomicky přesměrovat. Logicky z toho tak plyne šance pro Evropu.
Nevytváří se nyní přirozený diplomatický tandem Kanada-Mexiko?
Vyčetl jsem to mezi řádky v projevu Justina Trudeaua, když oznamoval kanadskou odvetu na cla. Jakoby mimochodem v něm zmínil, že v tentýž den mluvil s mexickou prezidentkou. Je to logická volba. V Kanadě se řešil například dovoz pomerančů z USA a že obchodní válkou s Amerikou by z pultů obchodů zmizel pomerančový džus. Ovoce ale samozřejmě zrovna tak dodává do USA Mexiko. Nabízí se, aby Kanadu zásobovalo Mexiko. Pak je ale samozřejmě otázka, jak to vyřešit logisticky.
Zkrátka obě země si mají v rámci vynahrazování obchodu s USA co nabídnout. Kanadská odvetná cla například mířila na alkohol, který je pro Ameriku silný vývozní artikl. Některé kanadské provincie si dokonce udělaly vlastní opatření. V Ontariu například tamní guvernér stáhl z obchodů veškerý americký alkohol.
