John Fish vybudoval největšího dodavatele staveb v Nové Anglii, společnost Suffolk, na zádech dělníků. Nyní ale sází na budoucnost postavenou na robotické síle.
Je prosincové ráno, hluboko pod nulou, a John Fish stojí ve třiatřicátém patře South Station Tower, rozestavěného mrakodrapu v centru Bostonu. Ukazuje na jasně červený jeřáb, který dole v mrazivém vzduchu přenáší paletu kovových panelů, a popisuje své plány na jeho automatizaci.
„Na jeřábu je kamera, která sleduje výložník, vidí jeho výkyv a všechny informace zaznamenává,“ říká Fish s výrazným bostonským přízvukem. Je oblečen do černých kožených mokasín, modrých kalhot, neonové stavební vesty, ochranných brýlí a ochranné přilby. „Jak odbavit více zdvihů za hodinu? Musíte být velmi, velmi opatrní,“ zdůrazňuje.
O devatenáct pater níže je rušněji. Bostonský miliardář za neustálého dunění pneumatických hřebíkovaček a hluku broušení oceli popisuje, jak robotická revoluce mění jeho staveniště. Suffolk zavádí půlmetrové stroje, projíždějící kolem a tisknoucí plány a rozvržení, podle nichž se dělníci řídí, což urychluje stavbu a snižuje počet chyb.
„Nasadíme je na všechny naše úkoly,“ říká třiašedesátiletý Fish, který zbohatl díky stavbám výškových budov. Jeho jmění dnes činí 2,3 miliardy dolarů, a to díky stoprocentnímu podílu v bostonské stavební firmě s obratem šest miliard dolarů. Za posledních dvacet let postavil Suffolk v USA téměř třináct milionů čtverečních metrů komerčních nemovitostí, včetně velké části bostonského panoramatu nebo hotelů v Los Angeles a Miami.
Nyní se snaží o disrupci ve dvoubilionovém odvětví, které z něj udělalo miliardáře. Vývojová divize Suffolk Technologies vytváří nové softwarové produkty zaměřené na stavebnictví. Některé vyčleňuje do samostatných podniků, zatímco jeho odnož pro rizikové investice získala podíly v desítkách ambiciózních stavebních technologických startupů.
„Naše odvětví je jediným na světě, kde produktivita za posledních padesát let klesla,“ upozorňuje Fish, zatímco nás provádí po supermoderním sídle společnosti v Roxbury, dělnické čtvrti v jižním Bostonu. „Vzpomeňte si na Empire State Building. Byl postaven ve třicátých letech minulého století a stavba trvala čtrnáct měsíců. Dnes by trvala pět let.“
Podle Fishe je jedním z důvodů skutečnost, že mnoho lidí v oboru nechce mít s robotikou nebo umělou inteligencí nic společného. Dodavatelé, subdodavatelé, odbory i multimiliardové manažerské firmy, řídící staveniště, mají podle zprávy společnosti McKinsey „zakořeněné analogové způsoby práce“.
„Technologie jsou v tomto odvětví přijímány velmi pomalu a pravděpodobně tomu tak bude i v dohledné budoucnosti. Je koneckonců trh práce,“ dodává Brent Thielman, akciový analytik zabývající se strojírenstvím a stavebnictvím.
Roboti v akci
Podle Mezinárodní federace robotiky se každý den na celém světě zapojí do práce přibližně čtyři miliony robotů. Většina z nich montuje elektroniku, domácí spotřebiče a automobily, ale někteří už nacházejí uplatnění i na méně očekávaných místech.
Barman
Jméno: Makr Shakr 3.0
Výrobce: Makr Shakr (představen v roce 2013)
Cena: 115 000 dolarů
Průměrný plat barmana: 34 490 dolarů
Smažící kuchař
Jméno: Flippy
Výrobce: Miso Robotics (2017)
Cena: 48 000 dolarů
Průměrný plat kuchaře: 31 000 dolarů
Kněz (na pohřbech)
Jméno: Pepper
Výrobce: SoftBank Robotics (2014); Nissei Eco
Cena: 442 dolarů
Průměrné náklady na práci lidského kněze: 2000 dolarů
Ostraha
Jméno: Knightscope K5
Výrobce: Knightscope (2013)
Náklady: méně než 9 dolarů za hodinu
Průměrný plat lidské ostrahy: 16 dolarů za hodinu
Thielmanem zmíněný trh práce se navíc dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních sil. V roce 2022 bylo v americkém stavebnictví více volných pracovních míst než v kterémkoli předchozím roce za třiadvacet let, kdy organizace Associated Builders and Contractors (ABC) údaje sleduje.
Navíc se zvyšují náklady: mzdy ve stavebnictví vzrostly podle vládních statistik mezi lety 2012 a 2022 o třicet čtyři procent, zatímco náklady na vstupy (ocel, cement, dřevo) vyskočily od začátku roku 2020 téměř o čtyřicet procent, uvádí ABC. Fish je přesvědčen, že klíčem k vyřešení nedostatku pracovních sil – a udržení nízkých nákladů – budou právě roboti.
Jejich nasazení na staveništích není snadný úkol. Vedle důležitých kontrol ze strany regulačních orgánů jim bude v cestě stát skepse klientů, finanční tlaky a odpor ze strany lidských pracovníků. Fish však trvá na tom, že je robotizace stavebnictví nutná bez ohledu na překážky.
Od svého založení investovala Suffolk Technologies přes padesát milionů dolarů do více než padesátky společností, jako jsou Rugged Robotics, Canvas, Augmenta, a především OpenSpace. Poslední zmiňovaný startup se sídlem v San Francisku, zabývající se umělou inteligencí a převodem videozáznamů na virtuální pracoviště, byl nedávno oceněn na devět set milionů dolarů.
Loni v létě přitom společnost získala 85 milionů dolarů od externích investorů a 25 milionů dolarů z Fishovy vlastní peněženky, aby mohla financovat další startupy a reinvestovat do těch nejslibnějších. Jde o symbiotický vztah – portfoliové společnosti dostávají příležitost experimentovat na stavbách Suffolku a rozvíjet pracovní vztahy se subdodavateli, zatímco Suffolk získává podíl a vhled do špičkových stavebních technologií.
Boom práce z domova se postaral o narušení trhu s komerčními nemovitostmi a zdecimoval poptávku po kancelářských budovách v centru Bostonu, která před pandemií Suffolk živila. „Komerční sektor je tak trochu vzhůru nohama, dnes nikdo nestaví kancelářské budovy,“ konstatuje Fish.
Aby Suffolk kompenzoval zpomalení, snaží se nabízet jiné typy projektů – datová centra, letiště, nemocnice a zdravotnická výzkumná zařízení, kasina, vládní projekty… Fish doufá, že jeho technologie pomůže společnosti vytvářet nabídky s nižšími náklady, které budou moci být dokončeny rychleji a s nižší mírou překročení termínů.
Fish získal na počátku devadesátých let klíčového klienta: magnáta v oblasti pečovatelských domů Abeho Gosmana, tehdy člena Forbes 400, který se v roce 1996 pyšnil majetkem ve výši téměř pět set milionů dolarů. „Vzal mě pod svá křídla,“ vzpomíná Fish, který pro Gosmana nakonec postavil více než sto pečovatelských domů a středisek pro seniory.
Mnoho z těchto zařízení se nacházelo v Kalifornii a na Floridě, což Suffolku pomohlo celostátně růst a otevřít zmíněné pobočky v Los Angeles a Miami. Pak přišla finanční krize roku 2008.
„Během čtyř hodin jsme přišli o více než padesát procent našeho obchodu,“ vzpomíná Fish. „Přijímal jsem jeden telefonát za druhým. Ekonomický krach byl důrazným varováním,“ říká.
Jedním z opatření, která podnikl, bylo zahájení shromažďování informací na stavbách, vedoucí k lepšímu měření efektivity, bezpečnosti i překročení nákladů. Dnes jsou všechna tato čísla zabalena do takzvaného řídicího panelu jeho týmu Mission Control, který v reálném čase monitoruje aktivní stavební projekty Suffolku.
„Jsme schopni vidět problémy dříve, než nastanou,“ pochvaluje si Kelsey Gauger, který dohlíží na sedmnáctičlenný tým Mission Control z řídicího centra v Roxbury. Nasazení robotů, využívajících i tato data, je pak logickým dalším krokem.
Fish plánuje investovat miliony dolarů do robotického střediska, které se v Roxbury začne stavět letos na jaře. Zařízení bude hřištěm pro společnosti z portfolia Suffolku a místem pro vývoj vlastních technologií. „Když někdo přijde s řešením, můžeme ho tam vyzkoušet a přenést ho na naše pracoviště,“ popisuje Fish.
Zatímco na věži South Station Tower lidská obsluha jeřábu pečlivě balancuje výložník stovky metrů pod sebou, Fish je klidný, protože uvažuje o budoucnosti, kdy stroje nahradí alespoň část dělníků. „Něčeho je potřeba se vzdát,“ je si vědom. Ve jménu efektivity.
