Izrael v noci na pátek udeřil na Írán. Zřejmě největší útok od doby, jakému islámská republika čelila od války s Irákem v osmdesátých letech, si vyžádal životy velitele íránských revolučních gard Hosejna Salámího, dvou jaderných expertů a podle místních médií i několika dětí v obytné čtvrti Teheránu.
Íránská státní televize oznámila, že při náletech přišel o život i náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Íránský velvyslanec uvedl, že při izraelských úderech zemřelo 78 lidí a 320 bylo zraněno.
V průběhu pátku izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že se na operaci proti íránskému jadernému a balistickému programu podílelo dvě stě letounů izraelského letectva, které na přibližně sto cílů shodily přes 330 kusů munice. Zničen byl například jaderný provoz v Natanzu.
Důležité je, že se v íránském jaderném zařízení v Natanzu nezvýšila po útocích úroveň radiace. S odvoláním na informace z Íránu to uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Další údery izraelské armádní letouny provedly na zařízení na výrobu a obohacování uranu a další infrastrukturu v Isfahánu. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení sloužící Íránu získat jaderné zbraně.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je cílem útoku nazvaného Rising Lion odvrátit íránskou hrozbu pro samotné přežití Izraele. Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.
Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Krizový plán pod názvem Hestia předpokládá, že lidé budou zpočátku dočasně ubytováni ve stanech, školách nebo hotelech. Poté bude zorganizována další cesta do jejich domovských zemí.
Letecké společnosti se v pátek v důsledku izraelského útoku na Írán začaly vyhýbat vzdušnému prostoru nad Izraelem, Íránem, Irákem a Jordánskem. Aerolinky odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek. Informuje o tom agentura Reuters.
Írán na útoky reagoval odvetou v podobě vypuštění kolem stovky dronů směrem k Izraeli. Včera íránská protivzdušná obrana sestřelila nejméně dvě izraelské stíhačky, osud pilotů je podle agentury IRNA nejasný. Mluvčí Tel Avivu sestřelení izraelského bitevníku popřel, uvedla Reuters.
Írán označil izraelské útoky za „vyhlášení války“ a stáhl se z plánovaných nedělních jaderných rozhovorů s USA. Situace vedla k vyhlášení stavu nouze v Izraeli, pohybu amerických vojenských zdrojů do regionu a prudkému nárůstu cen ropy o více než sedm procent, napsal americký Forbes.
Prezident Donald Trump se snažil udržet diplomatickou cestu a uvedl, že věděl o izraelských útocích předem, ale zároveň varoval, že tyto akce by mohly ohrozit probíhající jaderná vyjednávání s Íránem, uvedl americký Forbes.
Ceny ropy po izraelském útoku na Írán prudce vzrostly. Severomořská ropa Brent si včera kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů (1612 korun) za barel. Během noci se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Izraelský útok na Írán dramaticky eskaloval napětí na Blízkém východě a vyvolal obavy z narušení dodávek ropy z tohoto regionu, dodala Reuters.
Izrael měl v průběhu týdne posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že měl napadené zemi poskytnout americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku devadesátých let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami.
Přestože to uvedl v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský diplomat Michael Brodsky, Izrael jeho vyjádření později popřel. Izraelské ministerstvo zahraničí popřelo diplomatovo vyjádření poté, co se Rusko podle dostupných informací domáhalo objasnění, uvedl izraelský server Ynet.
