Jan Martin Paďouk trpí vrozenou genetickou vadou, na niž dodnes není známý účinný lék. Onemocnění postihuje necelého půl procenta populace a u mladého podnikatele se rozvinula jeho nejtěžší forma. Úlevu mu přinesla až léčba konopím.
Její účinky ho zaujaly natolik, až založil neziskovou organizaci HARP, pomáhající konopnými preparáty pacientům s nejrůznějšími nemocemi, a následně i firmu CannaCare, vyrábějící doplňky stravy s kanabinoidy.
„Mám v rodině řadu případů rakoviny. Zemřelo na ni několik mých příbuzných a potýkali se s ní i oba moji rodiče. Právě to mě inspirovalo k založení neziskové organizace, která by zkoumala alternativní léčbu onkologických pacientů,“ líčí Paďouk, který původně pracoval jako ředitel reklamní agentury v oblasti kultury.
Program HARP pomáhá také lidem s roztroušenou sklerózou, epilepsií, Parkinsonovou chorobou nebo třeba revmatoidní artritidou. Míří primárně na pacienty, u kterých nezabírá konvenční léčba.
Konopné preparáty jim dává zdarma a zároveň od nich sbírá lékařská data. V tuto chvíli je v programu přes 650 lidí a nově vzniká i obdobný program pro zvířata ZARP.
„Je to nákladná záležitost. Jen suroviny stojí 300 až 500 tisíc korun měsíčně. Hledal jsem proto cestu, jak neziskovou organizaci financovat. A tak mě napadlo založit firmu, která by vyvíjela a vyráběla doplňky stravy s vysokým obsahem kanabinoidů,“ popisuje Paďouk vznik společnosti CannaCare.
Pražská firma vyrábí kapsle, oleje a masti s kanabinoidy CBD a CBG, které podporují fyzické i duševní zdraví. A vedle produktů pro lidské uživatele má nově také řadu pro psy.
„V těle všech obratlovců se nachází takzvaný endokanabinoidní systém, což je soustava receptorů, které na sebe vážou kanabinoidy. To jsou látky, regulující celou řadu dějů v těle od imunitního systému přes centrální nervovou soustavu až po trávicí soustavu,“ vysvětluje podnikatel.
Tělo si vyrábí takzvané endokanabinoidy, které se nacházejí i v mateřském mléce a slouží k udržení rovnováhy v organismu. „Jeden z největších terapeutických potenciálů doplňků stravy s CBG je, že vedle protizánětlivosti zároveň prodlužují účinnost látky, kterou naše tělo samo produkuje,“ popisuje Paďouk.
Foto Libor Fojtík
„Spousta lidí říká, že konopí je všelék. To samozřejmě není, ale jeho účinky jsou opravdu široké,“ dodává. S doplňky stravy vstoupila jeho firma na trh loni v červnu a od té doby prodala přes 10 tisíc produktů. Za prvních deset měsíců měla obrat kolem 14 milionů korun.
„Původně jsme plánovali rozjezd už na březen, ale kvůli pandemii jsme ho odložili. Stejně tak současná situace zbrzdila náš vstup do kamenných lékáren. Ve výsledku jsme ale vystačili s e-shopem, který měl raketový start i bez většího marketingu,“ líčí Paďouk.
Postupně také se svými produkty vstupuje do dalších internetových obchodů a v průběhu roku plánuje masivně zvýšit výrobu. Zájem je větší, než čekali – celosvětový trend žene poptávku pro produktech s CBD a CBG nahoru.
„Na této vlně se veze i Česko. Podle mých informací registruje ministerstvo zemědělství obrovské množství žádostí o registraci CBD produktů,“ uvádí podnikatel, který se ale konkurence nebojí.
Většina firem podle něj jen kupuje hotový produkt, který si obranduje. „Není to vůbec jednoduchý byznys. V každém kroku od pěstování konopí až po finální výrobu je celá řada faktorů, které stačí drobně změnit a dramaticky to ovlivní obsahy terapeuticky aktivních látek,“ líčí Paďouk.
Ještě náročnější než u doplňků stravy je tento proces u léčivých přípravků, které jsou další oblastí, na kterou se Paďouk a jeho kolegové zaměřují.
Dlouhodobě spolupracují na výzkumu s První lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a letos společně podali celosvětový patent na protinádorové terapeutikum, na kterém se podíleli také výzkumníci a lékaři z USA. Na evropský a americký trh by měl být uveden příští rok v létě.
Zatímco pro doplňky stravy využívá CannaCare technické konopí pěstované na poli, pro léčivé přípravky je potřeba lékařské konopí z řízených laboratorních podmínek.
„Legislativa jako technické konopí označuje registrované odrůdy s obsahem THC do 0,3 procenta. U konopí je ale obtížné vyšlechtit a zastabilizovat odrůdy tak, aby si držely stálé hodnoty obsažených látek. Když tedy mají zemědělci v létě na poli dlouhodobě vysokou teplotu, tak je opravdu těžké tenhle limit dodržet u jakékoliv odrůdy,“ upozorňuje Paďouk.
Konopí do sebe navíc natahuje všechny toxické látky ze širokého okolí, což je sice výhoda z hlediska ekologie, protože čistí půdu, ale zároveň je to problematické v případě, že se z něj mají dál vyrábět doplňky stravy.
„Byť používáme konopí z ekologického zemědělství, vždy si sami děláme chemické analýzy vzorků. Jednak zjišťujeme obsah terapeutických látek, ale zároveň kontrolujeme, zda neobsahují kontaminanty,“ říká podnikatel.
„Už se nám totiž stalo, že nám pěstitelé nabízeli certifikované konopí, ale bylo plné těžkých kovů,“ popisuje svou zkušenost. Souvisí podle něj s tím, že odběry pro certifikaci se dělají z metru a půl hloubky, ale konopí může mít kořeny až pět metrů pod zemí.
Pro výzkumné účely využívá program HARP pěstební prostory v Táboře. Konopí pěstuje v řízených podmínkách s regulovanou teplotou, vlhkostí, obsahem oxidu uhličitého ve vzduchu, osmotickým tlakem i vlnovou délkou světla. Obvykle přitom tento proces probíhá pod umělým osvětlením.
„Na vypěstování jednoho kila lékařského konopí se spotřebuje obrovské množství energie. Dvanáct hodin denně svítíte kilowattovou žárovkou, která vytváří velké množství tepla, takže se prostory musí chladit, což vyžaduje zase další energii,“ přibližuje Paďouk.
Foto Libor Fojtík
„Místo umělého osvětlení jsme proto zvolili prosklenou střechu, čímž využíváme sluneční záření, ale zároveň je prostor stoprocentně v řízených podmínkách.“
Tento přístup, kombinující skleník a řízené pěstování, je i ve světě poměrně unikátní. „Udržet stabilní teplotu, když si slunce svítí, jak chce, není jednoduché a vyžaduje to autonomní technologii,“ říká podnikatel.
„Máme proto soustavu bezmála stovky senzorů, měřících nejrůznější parametry. Všechny informace se následně sbíhají v řídící jednotce, která je vyhodnocuje a podle toho mění klima,“ popisuje.
Zatím pěstební prostory stále vyžadují zapojení lidské obsluhy. Paďouk a jeho tým ale vyvíjejí software, který by zajistil téměř stoprocentní autonomní provoz.
Zároveň plánují osadit přilehlou provozní budovu solárními panely, z nichž by bylo možné získávat obnovitelnou energii pro provoz pěstebních prostor. A snížit tím uhlíkovou stopu.
V současnosti využívají k pěstování plochu o rozměru kolem 300 metrů čtverečních, pro další využití připravují 1500 metrů čtverečních.
Legislativní podmínky v Česku dovolují pěstovat lékařské konopí pouze pro výzkumné účely, změnit by to ale měl nový zákon o návykových látkách, jehož je Paďouk spoluautorem. Díky novele by si firmy ještě letos mohly zažádat si o licenci na komerční pěstování lékařského konopí.
„Rádi bychom časem pokryli celý výrobní řetězec a tohle by nám to mělo umožnit,“ podotýká Paďouk. Výzkum konopí je podle něj přitom na samotném začátku.
„Výsledky u různých pacientů jsou zatím velmi individuální. Aby to lidem pomáhalo plošně, je to ještě běh na dlouhou trať. Věřím ale, že jsme na dobré cestě, protože v rámci našeho programu jsou výsledky léčby někdy až dojemné,“ říká Paďouk.
Velké ambice má nejen v rámci výzkumu, ale i se společností CannaCare. Chystá nové produktové řady a v blízké budoucnosti plánuje expandovat na polský, slovenský, britský a španělský trh.
