Rozálie Eliášová stojí u pokladny v bezobalovém obchodě Pět švestek, který před dvěma a půl lety otevřela s kamarádkou Kateřinou Lukavskou v Novém Strašecí na Rakovnicku.

Dveře jsou otevřené, venku je teplo už brzy dopoledne. Zavírat je by ostatně ani nemělo moc smysl. Co chvíli totiž vkročí do malého obchodu nedaleko náměstí nový zákazník. Někdo si jde pro čočku, jiný pro větší nákup, starší dáma kupuje máslo na váhu, další přišel pro vyhlášené domácí svačiny. 

Spolumajitelka prodejny se usmívá, a jen co zákazníky obslouží, pokračuje ve vyprávění o tomhle drobném podnikání, které si s kamarádkou vymyslely na mateřské a rozjely ho jen krátce před začátkem pandemie. Horší načasování se mohlo těžko povést. Přesto si na těžký začátek nestěžuje. „Šlo to, lidé nám pomohli,“ říká.

V klidu ji ale nenechávají zprávy v médiích z poslední doby o konci bezobalových obchodů v Česku a o tom, jak se prodejnám, v nichž lidé nakupují do vlastních nádob a snižují tak množství odpadu, vede mizerně.

„Jezdím často po menších českých městech a vždycky najdete podniky, které jsou plné, ať je doba jakákoli. Myslím, že je fajn pídit se po tom, co dělají jinak, a zkoušet to taky,“ říká žena, která před rozjezdem vlastního podnikání pracovala ve velké nadnárodní firmě.

Rychle dodává, že je sice jasné, že lidé šetří a víc si hlídají útraty při nákupech, nemusí to ale nutně vyústit v krach bezobalových obchodů. „Nevěříme, že by tohle období bezobaly nedaly,“ říká spolumajitelka prodejny v Novém Strašecí Kateřina Lukavská a dodává, že každá doba má své a je potřeba se trochu přizpůsobit.

Majitelky Pěti švestek tak neustále hledají příležitosti, jak se s lidmi potkat mimo kamenný obchod. Vyjíždí na různé akce v okolí, začaly péct vlastní pečivo a do budoucna se chtějí ještě víc zaměřit na gastro služby. 

Rozvoj bezobalových obchodů může také brzdit fakt, že lidé s takovým nakupováním nemají zkušenosti, v systému se nevyznají nebo se ostýchají si odsypávat potraviny do vlastních nádob sami. Proto je podle Rozálie Eliášové důležité, aby byl nákup co nejjednodušší.

„Je vidět, že lidé si to musí na začátku osahat. Nejdřív přijdou pro něco malého, příště si vezmou už vlastní nádobu a postupně začnou chodit na větší nákup,“ popisuje s tím, že nejčastěji v Pěti švestkách nakupují ženy s dětmi a pak také seniorky, pro které je malý pultový obchod s milou obsluhou příjemnou změnou proti uhnaným supermarketům. 

„Bezobalový nákup se na první pohled zdá komplikovaný a zabere více času, ale ve výsledku je to příjemně a plnohodnotně strávený čas,“ dodává Lukavská. Právě osobní kontakt, čas a příjemná atmosféra je podle nich další faktor, který hraje ve výsledku ve prospěch bezobalových obchodů.

TRYSKÁČ
Předplatné Forbesu TRYSKÁČ

Ty navíc podle ní můžou mnohem lépe fungovat v menších městech než třeba v Praze. „Jsme na malém městě, kde se lidé sdružují na náměstí, a tudíž nákup se stává společenskou záležitostí, kdy lidé při svých obchůzkách potkávají známé, zastaví se na kus řeči a doporučí si vzájemně, co ve městě koupit. To je pro obchodníky ta nejlepší reklama, tudíž veškerá naše energie putuje do toho, aby se u nás zákazník cítil co nejlépe,“ říká Kateřina Lukavská.

To, že by se nad ekologickým nakupováním v prodejnách s podobným konceptem, jako má Pět švestek v Novém Strašecí, mělo kvůli inflaci automaticky smrákat, obě podnikatelky odmítají. Nákup na váhu totiž může být nejen ekologičtější, ale i ekonomičtější než v klasickém obchodě.

„Když si člověk koupí jenom takové množství, jaké potřebuje, a jenom to, co opravdu chce, je to ve výsledku i levnější. Myslím, že tohle vnímá čím dál víc našich zákazníků,“ říká Rozálie Eliášová. A podle toho, jak často náš rozhovor zákazníci „přerušovali“, se zdá, že se nemýlí.