Horečka kolem metaverza, kterou rozpoutal svým rebrandingem Facebooku Mark Zuckerberg, udělala na sklonku loňského roku z projektů s předponou meta investiční jackpot. Zhodnocení o tisíce procent, valuace v řádech miliard, hvězdy kryptoscény. Za miliony dolarů teď lidé skupují virtuální půdu, na které si můžou postavit jen domy z jedniček a nul.
Z metaverza, slova, které do loňska většina lidí v životě neslyšela, je během pár měsíců nový technologický buzzword. A taky bublina plná miliard. Bude ale tenhle hype pokračovat i v roce 2022?
Napřed pár čísel pro připomenutí: Zuckerbergova nová Meta na podzim oznámila, že letos proinvestuje deset miliard na rozvoj technologií spojených s metaverzem. Rychleji než zbytek byznysu zareagoval kryptosvět. Tokeny projektů, které na bázi blockchainu a NFT budují virtuální ekosystémy, od té doby rostly do nebe.
Společnost Sandbox, online herní platforma, která na konci listopadu prodala NFT pozemky za téměř devadesát milionů dolarů, se svým tokenem SAND ovládla žebříček nejvýdělečnějších kryptoměn loňského roku. SAND vyrostl o 16 265 procent.
Za jeden jediný týden se ve čtyřech největších projektech prodaly nemovitosti celkem za víc než sto milionů dolarů – to je v přepočtu víc než 2,1 miliardy korun.
Přes 88 milionů dolarů loni zaplatili uživatelé za pozemky v Decentralandu, který má mezi konkurenčními světy nejvyšší tržní kapitalizaci, aktuálně sahá k 5,5 miliardy dolarů. Počet jeho uživatelů stoupl loni z 618 tisíc na osm a půl milionu. Ty nejmenší a nejlevnější pozemky v Decentralandu aktuálně neseženete za méně než čtvrt milionu korun.
Vše navzdory tomu, že Decentraland při reálné návštěvě pořád ještě připomíná víc nedotaženou počítačovou hru než svět budoucnosti, ve kterém máme být raději než v tom opravdovém. A nepřipojíte se do něj zatím ani z mobilu, ani přes brýle s virtuální realitou.
A na téhle vlně virtuální realitní horečky se svezli i Češi – hned čtvrtým největším projektem v metasvětě je český Somnium Space, který na konci roku prodal nemovitosti za víc než sto milionů korun. A od začátku v jeho virtuálním vesmíru mezi sebou uživatelé celkem zobchodovali pozemky, avatary, oblečení a vybavení pro ně za dvě miliardy korun.
Naskočit na metavlak
Kola byznysu virtuálního metasvěta se roztáčejí i v lednu, kdy je vidět, že nové a nové hráče začíná ovládat metaFOMO. Tenhle strach, že jim ujede vlak do metaverza, intenzivně ukazuje zuby poslední dva týdny. Samsung si před deseti dny v Decentralandu nakoupil půdu a otevřel virtuální dvojče svého vlajkového obchodu 837.
Právě startující Australian Open, tenisový spektákl, který po světě sleduje miliarda lidí, už má sbírku NFT také připravenou a své místo v Decentralandu zabrané. Je to první velký sportovní turnaj, který si buduje svůj virtuální odraz v metaverzu.
Stejně tak si velcí světoví výrobci sportovního vybavení, oblečení a obuvi osahávají hranice nových virtuálních světů. Před třemi týdny přišel Adidas s kolekcí Into the Metaverse, která kombinovala limitovanou edici opravdového oblečení se sběratelskými NFT kousky. To všechno za dohledu trendy znuděných opic z Bored Ape Yacht Club.
Stranou nezůstává ani konkurenční Nike a jeho vedení. Ti si místo opičího NFT koupili RTFKT – tvůrce virtuálních tenisek. A taky rozjeli Nikeland, virtuální svět s prvky Robloxu, který má být značkovým metaverzem a prodejním kanálem zároveň.
Svoji příležitost větří i Philip Rosedale, tvůrce platformy Second Life, které by chtěl vdechnout… druhý život. Second Life byl fenoménem prvního desetiletí nového tisíciletí a vlastně takovým prvním pokusem o metaverzum, i když bez VR brýlí a bez možností, které nabízí blockchain.
V roce 2007 měl Second Life přes milion uživatelů, kteří se v něm potulovali jako avataři, chodili za kulturou, nakupovali virtuální oblečení u Armaniho a spekulovali s cenami pozemků. Dokonce Barack Obama tam měl během voleb kancelář své kampaně.
Jenomže potom, co startup zazářil jako kometa a motal se kolem něj i Jeff Bezos, začali lidé z virtuálního světa mizet. Až v roce 2008 zmizel i Rosedale, který se z projektu stáhl. Second Life sice fungoval dál, ale víceméně živořil. Teď Rosedale do Second Lifu vstupuje prostřednictvím své investiční společnosti High Fidelity a vrací se i jako poradce.
Hype kolem metaverza nezpomaluje. Miliardy dolarů nepřestávají proudit a další dealy jsou na spadnutí, i díky nabuzenému venture kapitálovému trhu, který se o metasvěty taky intenzivně zajímá. Tímhle směrem bude mířit třeba i v pátek otevřený nový americký fond FTX Ventures, který má nabito kapitálem ve výši dvou miliard dolarů.
Síla čínského obra
Jedna zpráva z posledních dní by ale pro celý rozvoj konceptu metaverza mohla znamenat víc než všechny ty předešlé dohromady.
Drápy si na meta virtuální světy intenzivně brousí i čínský gigant Tencent. Ten aktuálně jedná o převzetí společnosti Black Shark, výrobce herních telefonů a dalšího příslušenství pro gaming z investičního portfolia Xiaomi. Black Shark by podle Bloombergu po dokončení obchodu měl pro Tencent vyrábět headsety na virtuální realitu.
Sám prezident čínské technologické megakorporace Martin Lau se nechal slyšet, že metaverzum je pro Tencent „velká příležitost“. Načež si společnost na čínském trhu napříč sociálními sítěmi i hudebním byznysem registrovala ochranné obchodní známky související s metaverzem.
Vzhledem k tomu, jak moc je už teď virtuální i reálný život miliardy Číňanů provázaný s multifunkčními aplikacemi z dílny Tencentu – od WeChatu a komunikace přes sítě včetně pracovních video meetingů přes mobilní hry, online nákupy a platby až po objednávku jídla i taxíků – může mít čínská tech korporace do světa plného avatarů nakročeno rázněji než celá Meta i s Markem Zuckerbergem.
