Energetická skupina LEAG, kterou ovládá EP Group Daniela Křetínského, získala největší podíl v německém tendru na výstavbu záložních elektráren. Jde o jednu z nejvýznamnějších zakázek pro stabilizaci německé elektroenergetiky a zároveň o velkou byznysovou příležitost pro Křetínského.
Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský si se slovenským byznysovým partnerem Patrikem Tkáčem zajistili dlouhodobě a stabilně ziskový byznys v Německu. To se totiž v aukci dlouhodobé kapacity od Spolkové síťové agentury otevřelo i českému kapitálu.
Nejúspěšnějším zájemcem tohoto tendru, který prakticky znamená podporu výstavby nových bloků plynových elektráren, které budou v záložním módu vyrovnávat výkyvy v síti, se přitom stala právě společnost LEAG patřící do EP Energy Transition Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.
EP Energy Transition pak patří do skupiny EP Group, kterou ovládá jen Křetínský.
Z této první vlny kapacitních aukcí LEAG získala přes polovinu soutěžené kapacity, ve které je po dobu následujících patnácti let nachystáno pro všechny vítěze dvanáct miliard eur.
Přepočítáno na jednotlivé plynové bloky to znamená, že LEAG v Německu postaví sedm nových plynových bloků o celkovém výkonu 3,7 gigawatu (GW), kapacita zakázek získaných firmou LEAG pak jsou zhruba tři gigawatty.
Nové bloky bude provozovat LEAG, ovšem budou ve službách Německa, které bude provozovatelům těchto bloků platit za výrobu elektřiny, když jí bude nedostatek. To je typicky v noci, kdy fotovoltaické elektrárny nevyrábějí elektřinu nebo v případě větrných turbín v době bezvětří nad Baltem.
Záložní bloky tak budou po německém ústupu od jádra zajišťovat bezpečnost dodávek elektřiny v zemi. Druhým úspěšným žadatelem v tendru se stala německá skupina RWE, která získala prakticky celý zbytek soutěžených kapacit.
„Získání zakázek na sedm nových bloků elektráren v rámci jednoho výběrového řízení je velkým úspěchem,“ uvedl po pondělní aukci šéf LEAG Adi Roesch.
Nové plynové bloky vyrostou v areálech stávajících povětšinou uhelných elektráren. Hned čtyři bloky o jednotlivém výkonu 560 megawatů (MW) vzniknou v Jänschwalde v Braniborsku a dva stejné bloky v Boxbergu v Sasku. Poslední jednotka o výkonu 320 MW pak bude nově stát v bavorském Leipheimu, kde LEAG už čtyři roky jednu plynovou turbínu provozuje.
Nové bloky mají být hotové do roku 2031 a LEAG do nich investuje 1,5 až dvě miliardy eur s tím, že do budoucna budou připraveny vyrábět elektřinu i z vodíku.
Pro Křetínského, jehož jmění letos Forbes spočítal na 381 miliard korun, úspěch v tendru znamená, že po dobu dalších patnácti let bude mít zajištěné příjmy z nových bloků, které za celou dobu mohou dosáhnout až na vyšší miliardy eur.
Podle hrubého odhadu založeno na výši vysoutěžených cen za megawatthodinu a výkonu bloků skupiny LEAG by mohly dodatečné příjmy dosáhnout až k půl miliardě eur za rok, což by za patnáct let dělalo zhruba sedm miliard eur. K tomu mohou přibýt příjmy z prodeje vyrobené elektřiny.
Na druhou stranu bude LEAG hradit palivo, emisní povolenky, provoz, financování i případné další závazky z kapacitních smluv.
Pro LEAG to zároveň představuje berličku v probíhající dekarbonizaci jeho energetických provozů, kterou mu tak částečně zaplatí němečtí občané.
Tradičním byznysem skupiny LEAG totiž byla těžba hnědého uhlí a výroba elektřiny z uhelných elektráren v Lužici. Nově může využít staré uhelné areály k vybudování plynových zdrojů s dlouhodobě zajištěným příjmem plynoucí s poskytováním výkonu. Doba tak hraje českému i slovenskému miliardáři do karet.
