Masivní záchranné balíky, společná prohlášení zástupců světových centrálních bank a strach šířící se napříč kapitálovými trhy. Zběžný pohled na situaci v bankovním sektoru v posledních dvou týdnech vyvolává nepříjemné vzpomínky na poslední velkou finanční krizi.
Z hlediska potenciálního dopadu na světovou ekonomiku rezonuje především nucené převzetí švýcarské Credit Suisse. Její velikost a globální propojenost je totiž srovnatelná s americkou bankou Lehman Brothers, jejíž pád odstartoval v roce 2008 největší ekonomický šok od Velké deprese ve třicátých letech minulého století.
Letité problémy Credit Suisse vyvrcholily minulý týden, když banka oznámila zjištění závažných nedostatků ve svých finančních výkazech a dostala se do akutních problémů s likviditou. Finanční sektor byl už tou dobou pod značným tlakem kvůli kolapsům menších amerických bank Silvergate Capital, Silicon Valley Bank a Signature Bank, ke kterým došlo v rozmezí jednoho týdne.
Když Credit Suisse nepomohl ani příslib půjčky padesáti miliard franků od švýcarské centrální banky, tamní vláda, regulátoři a centrální bankéři dotlačili instituci k tomu, aby se za zhruba tři miliardy franků nechala koupit svým dlouholetým rivalem UBS.
Cílená snaha nenechat Credit Suisse padnout je jedním z hlavních rozdílů mezi současnou situací a rokem 2008, kdy Američané Lehman Brothers nezachránili. Zdá se, že banky i regulátoři se poučili – když v březnu 2008 koupila kolabující americkou banku Bear Stearns konkurence z J.P. Morgan Chase, tlačili vládní úředníci do podobného dealu i Lehman Brothers, jehož vedení a představenstvo to měsíce odmítalo, dokud nebylo příliš pozdě.
Ani v příčinách kolapsu Lehmanů a Credit Suisse nenajdeme mnoho společných bodů. Americké bance zlomily vaz především špatné hypotéky a na ně navázané cenné papíry. Poptávku po hypotékách dříve hnaly nízké úrokové sazby a díky relativně volným úvěrovým pravidlům na ně dosáhla i řada nepříliš bonitních klientů.
Když se sazby zvedly, lidé začali mít problémy se splácením a odstartovala takzvaná americká hypoteční krize. V roce 2007 Lehman Brothers upsala více cenných papírů zajištěných hypotékami než jakákoli jiná americká banka, přičemž nashromáždila portfolio 85 miliard dolarů, neboli čtyřnásobek vlastního kapitálu. Když se ukázalo, že hodnota hypoték je mnohem nižší, než se původně zdálo, banku to položilo.
Za aktuálními kolapsy amerických bank nejsou špatné úvěry, ale spíš problémy s financováním a řízením portfolií. Banky nepočítaly s tak agresivním utahováním měnové politiky, jaké nyní předvádí americká centrální banka Fed. Jako problém se ukazují zejména dlouhodobé dluhopisy, jejichž hodnotu snižují vysoké úrokové sazby.
Problémy vedoucí ke zhroucení Credit Suisse pak nezapadají ani do jedné z těchto kategorií. Byť má za sebou také řadu špatných finančních rozhodnutí, nejvíc ji poškodila ztráta důvěry klientů, kteří z ní jen v posledním loňském kvartálu vytáhli 110,5 miliardy švýcarských franků.
Vzhledem k dlouhému seznamu skandálů, se kterými se banka potýkala v posledních letech, se nelze divit. Skandály zahrnují praní špinavých peněz, špehování bývalých manažerů, správu majetku zločinců i bezpočet pokut od finančních regulátorů z celého světa.
První srovnání Credit Suisse s Lehman Brothers se objevila loni v říjnu, kdy výrazně stoupla cena pojištění proti úpadku banky. Když bance stoupne ukazatel CDS (credit default swap), signalizuje to zvýšené kreditní riziko.
Akcie Credit Suisse se následně propadly na tehdy historické minimum. Příliš nepomohla ani medializace interního memoranda, v němž generální ředitel Ulrich Körner své zaměstnance ujišťoval, že je vše v pořádku.
Nyní to podle reakcí trhů vypadá, že přesun Credit Suisse pod křídla UBS je pro evropský i globální bankovní trh dobrou zprávou. Největší světový správce aktiv BlackRock ve svém posledním zhodnocení situace na trzích uvádí, že nevidí náznaky opakování finanční krize z roku 2008.
Agentura Moody’s pak ve středečním reportu píše, že „slabiny, jež by vedly ke ztrátě důvěry investorů a vkladatelů“, nevidí u žádné ze zbývající jedenáctky velkých evropských bank, mezi které patří například Deutsche Bank nebo BNP Paribas.