Ke skandálům a obřím ztrátám, které se druhé největší švýcarské bance kupí v posledních letech, přibyl koncem loňska i masivní exodus jejich klientů. Credit Suisse zatáhla za záchrannou brzdu a spustila radikální restrukturalizaci, jenže konec krize je zatím v nedohlednu.
Banka dostala další zásadní ránu: opustila ji americká investiční firma Harris Associates, která byla dlouhá léta jejím největším akcionářem. Ještě loni v létě držela v Credit Suisse deset procent, ale posléze podíl osekala na pět a nyní prodala i zbytek.
„V byznysu, ve kterém jsem, nemůžete pokaždé vyhrát. Setkáváme se s každou společností, kterou vlastníme, ale s problémovými dětmi trávíte mnohem víc času. Credit Suisse nám marnila čas roky a značně snižovala naši výkonnost,“ svěřil se deníku Financial Times investiční šéf David Herro.
Harris Associates poprvé nakoupila akcie banky v roce 2002, když jejich cena klesla pod třicet švýcarských franků. Všech se zbavila před finanční krizí roku 2008 v rozmezí šedesáti až sedmdesáti franků za kus. Rok nato investiční firma vycítila další příležitost a nakoupila akcie zpátky v době, kdy se obchodovaly za zhruba třiadvacet franků.
Akcie Credit Suisse poté na chvíli posílily na více než padesát franků za kus – jenže od té doby jejich cena setrvale padá. Harris Associates je přesto držela až do loňského října. Odprodej podílu odstartovala po fundraisingové kampani banky, kdy americkou investiční firmu nahradila v pozici největšího akcionáře Saúdská národní banka.
„Budoucnost Credit Suisse je otázkou, došlo ke značnému odlivu kapitálu ze sekce správy majetku,“ konstatuje David Herro. Naráží na bezprecedentní odliv peněz v souhrnné hodnotě 110,5 miliardy švýcarských franků (2,6 bilionu korun), které klienti z banky vybrali v posledním loňském čtvrtletí.
Astronomická částka ilustruje, jak se na reputaci instituce podepsal bezpočet problémů z posledních let: v dlouhém seznamu kauz je praní špinavých peněz, pochybné investice, špehování bývalých manažerů nebo správa majetku zločinců či ruských oligarchů.
Kdy přesně začala největší krize švýcarské banky s historií dlouhou 167 let? Podle některých názorů už po finanční krizi v roce 2008. Tehdy byly v problémech a pod tlakem regulátorů prakticky všechny západní investiční banky a pochybné praktiky prodejů hypotečních cenných papírů v USA stály Credit Suisse v konečném důsledku 5,3 miliardy dolarů.
Na této sumě se banka dohodla s americkými úřady v roce 2016, jako urovnání obvinění z poskytování zavádějících informací investorům. Stejně jako jejího lokálního konkurenta UBS nicméně Credit Suisse dostihla i obvinění z daňových úniků. Už v roce 2014 se její zástupci přiznali, že Američanům nelegálně pomáhali vyhýbat se placení daní, za což dostala banka pokutu 2,5 miliardy dolarů.
Vedení Credit Suisse se pokusilo udělat za těmito problémy tlustou čáru a v roce 2015 se nově jmenovaný CEO Tidjane Thiam pustil do zásadní restrukturalizace a osekávání počtu pracovních míst. Brzy však musel hasit další krizi – banka nasekala na obchodech s prašivými dluhopisy ztrátu jedné miliardy dolarů za necelý rok.
Zdroj Výroční zprávy Credit Suisse
I kvůli pochybným investicím skončila Credit Suisse v letech 2015 až 2017 pokaždé ve ztrátě. Dohromady prodělala 6,6 miliardy švýcarských franků a mezitím se její bankéři zapletli například do korupční kauzy v Mozambiku, vedoucí až k hospodářskému kolapsu země.
Thiam vydržel na postu výkonného ředitele banky čtyři roky. Odstoupil v únoru 2020, když se provalil další skandál: špehování bývalých zaměstnanců.
Již v září předchozího roku si bývalý manažer správy majetku Iqbal Khan po přechodu ke konkurenční bance UBS všiml soukromého detektiva, který ho sledoval v ulicích Curychu. Banka poté přiznala, že nechala sledovat i bývalého šéfa personálního oddělení Petera Goerkeho.
A to zdaleka není všechno. V posledních dvou letech se jméno Credit Suisse objevuje v médiích prakticky jenom v souvislosti s novými průšvihy. Zde je pro přehlednost jejich časová osa:
- Březen 2021: Britská finanční skupina Greensill žádá o ochranu před věřiteli. Její dluhopisy nabízela svým klientům i Credit Suisse, a ti tak mohli přijít až o tři miliardy dolarů.
- Duben 2021: Americký hedgeový fond Archegos Capital Management kolabuje kvůli rizikovým akciovým sázkám, na které využíval prostředky od předních světových investičních bank. Kolaps zasáhl především Credit Suisse, která kvůli tomu odepsala 4,4 miliardy švýcarských franků.
- Prosinec 2021: Evropská banka vyměřila pětici nadnárodních bank pokutu 344 milionů eur za kartel při obchodování s měnami. Credit Suisse má zaplatit druhou nejvyšší částku 83,3 milionu eur.
- Únor 2022: Německý deník Süddeutsche Zeitung píše, že zhruba před rokem obdržel uniklá data z Credit Suisse o účtech více než třiceti tisíc klientů. Ve spolupráci s dalšími médii a mezinárodní sítí investigativních reportérů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) mezi klienty objevil drogové dealery, obchodníky s lidmi a další zločince. Credit Suisse důrazně odmítla pochybení a uvedla, že prezentované informace jsou vytržené z kontextu.
- Červen 2022: Švýcarský soud vynesl verdikt v prvním trestním procesu s některou z tamních velkých bank. Credit Suisse shledal vinnou z toho, že nezabránila praní špinavých peněz bulharským gangem obchodníků s kokainem.
- Říjen 2022: Credit Suisse ve Francii urovnala spor, který se týkal daňových podvodů a praní špinavých peněz. Státu zaplatila 238 milionů eur.
Výsledek? Za loňský rok dosáhla ztráta banky 7,29 miliardy franků, nejvíce od finanční krize z roku 2008. Ve své výsledkové zprávě zároveň Credit Suisse varuje, že další výrazné ztráty přijdou letos.
Už loni v říjnu se celá skupina pustila do radikální restrukturalizace, v rámci níž chce osekat devět tisíc pracovních míst a prodat část své investiční banky. Po tragických loňských výsledcích také zrušila veškeré manažerské bonusy.
Mezi analytiky se nyní vedou polemiky, zda se Credit Suisse zvládne dostat do černých čísel v příštím roce. Ti z britské banky Barclays odhadují, že se jí to nepovede ani v tom následujícím.
