Česká vláda, byť tentokrát tvořená jinými stranami než před čtyřmi lety, opět uvažuje o zavedení mimořádné daně pro některé sektory. Podle politiků to pomůže občanům Česka v přečkání energetické krize, jež se právě nyní v Evropě rozhořívá. V minulosti se ale ukázalo, že o miliardové daňové příjmy stát touto taktikou naopak navždy přišel.
Zbrojaři, petrochemici nebo banky. Tyto sektory se zvyšujícími se cenami pohonných hmot či růstem hypotečních sazeb dostaly znovu do hledáčku vládních činitelů, kteří uvažují o zavedení daně z mimořádných zisků neboli windfall tax.
K zavedení podobné daně, ovšem ještě okořeněné zdaněním z nadměrných tržeb, jejíž výnosy pokrývaly náklady spojené se zastropováním cen energií, sáhla minulá vláda zejména ve vztahu k petrochemickým firmám, distributorům energií i těžařům uhlí a výrobcům energií už na podzim roku 2022.
Výsledek? Pranýřovanou se stala hlavně skupina ČEZ. Stát na dani z mimořádných zisků získal dohromady 114 miliard korun, jež byly využity na boj proti energetické krizi, především pak na pokrytí nákladů spojených se zastropováním cen energií pro domácnosti i firmy.
Původně přitom stát počítal, že na ní vybere přes 140 miliard korun. Nepočítal ale s přirozeným chováním každého manažera, který by měl být hlavně řádným hospodářem. Některé firmy se totiž podle očekávání obrátily k daňové optimalizaci, jiné se nadobro přesunuly jinam a daně v tuzemsku zcela přestaly platit.
Samotná společnost ČEZ tak za tři roky, kdy daň byla v platnosti, k vybrané částce přispěla dohromady více než 91 miliardami korun, její podíl na celkovém výběru windfall tax přesáhl osmdesát procent. Státu se tak podařilo zdanit hlavně tuto polostátní firmu.
Další dva výrobci energií v Česku v podobě firem EPH Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Pavla Tykače se neobjevují ani v první desítce plátců mimořádné daně. Svůj nejvýdělečnější byznys totiž přesunuli do zahraničí a danit zde nechávají pouze skomírající uhelné elektrárny a uhelné lomy.
První ze jmenovaných na nic nečekal a přesun svého lukrativního byznysu oznámil fakticky hned s přijetím mimořádného zdanění, a to konkrétně do Švýcarska.
„Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán,“ informoval mluvčí holdingu EPH Daniel Častvaj už 4. listopadu 2022 o přesunu dceřinky EP Commodities, jež se věnuje takzvanému tradingu, tedy obchodu s komoditami na burzách.
„Náš evropský trading se proto bude rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat,“ dodal tehdy Častvaj.
Postupem času, avšak bez velkého mediálního humbuku, se ke Křetínskému přidal i pátý nejbohatší Čech Pavel Tykač, který záměr přesunout svůj zdejší tehdy nejvýdělečnější byznys oznámil v únoru 2023 v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Do loňského roku jsme se snažili všechen obchod realizovat z Česka, protože odtud pocházíme, a když to jde, tak jsme se snažili většinu obchodů a i zisků realizovat spíš tady. Samozřejmě že když se zdanění změnilo téměř na osmdesát procent, tak to velký smysl nedává,“ uvedl Tykač do éteru.
V následujícím roce pod jeho křídly vznikla firma Powertica se sídlem v Lichtenštejnsku, jež oddělila obchodní aktivity od Sev.en, přičemž elektrárenské provozy včetně uhelných lomů pak byly zaparkovány do nové firmy Sev.en Česká energie.
A právě pod Powerticou se nachází také entita opět obchodující s komoditami, která Tykačovi a v případě EP Commodities i Křetínskému ročně na zisku EBITDA přináší vyšší miliardy korun.
Letos to vzhledem ke světové energetické krizi, vyšší volatilitě trhu a vyšším cenám komodit může být i násobně více. Oba zmiňovaní miliardáři své tradingové firmy po konci platnosti windfall tax, tedy v tomto roce, už ale nepřivedli zpět do české kotliny.
Česko tak navždy ztratilo příjmy z těchto entit a ročně tím podle odhadů přichází o vyšší jednotky miliard korun. V tuzemské daňové jurisdikci v případě obou podnikatelů zůstaly jen uhelné lomy a elektrárenské a teplárenské provozy Tykače i Křetínského, jejichž ziskovost ovšem vzhledem k zatížení emisními povolenkami trendově klesá a blíží se nule.
Letošní rok ale můžeme vzhledem k nedostatku elektřiny na evropském trhu očekávat vzpruhu v ziscích, to samé a ve větší míře se však dá očekávat u tradingových entit obou miliardářů.
V případě zavedení windfall tax současnou vládou Andreje Babiše se pravděpodobně nemusíme obávat přesunu byznysu Orlen Unipetrolu nebo české zbrojařské skupiny CSG do zahraničí. To, co se ale dá očekávat a co už se nyní v pozadí děje, je daňová optimalizace.
Finanční ředitelé provozů v tuzemsku budou hledat způsoby, jak co nejvíce snížit svůj zisk, nebo ho účetně vyvedou ke svým zahraničním matkám.
Koneckonců Orlen Unipetrol už v říjnu, kdy se vláda kvůli vysokým cenám pohonných hmot dohodla na nové dani mířící na rafinerie, jež však dodnes není definitivně schválená, varoval, že v případě zavedení windfall tax omezí investice ve svých českých rafineriích v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.
„Každá miliarda odvedená na mimořádné dani bude chybět při financování modernizace rafinerií, provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektů. Tyto investice jsou přitom nezbytné pro splnění přísných emisních požadavků Evropské unie a pro zachování naší konkurenceschopnosti,“ uvedl tehdy generální ředitel a předseda představenstva Orlen Unipetrolu Mariusz Wnuk.
Orlen Unipetrol přitom už jednou optimalizací zisků na mimořádnou daň zareagoval. A to před třemi lety, kdy před zavedením windfall tax počítal s ročním ziskem za rok 2022 v Česku na úrovni osmnácti miliard korun, nakonec jej ale vykázal o více než dvě miliardy korun nižší. Další rok už se propadl do ztráty, a k mimořádnému zdanění tedy nijak nepřispěl.
