Evropa minulý týden odklepla definitivní podobu rozsáhlého a dlouho připravovaného balíčku proti praní špinavých peněz. Přinese vznik nového úřadu a dopadne také na krypto, fotbalové kluby či velké platby v hotovosti. Koho a jak se dotkne nejvíce?
Celý balíček se skládá z šesté směrnice o boji proti praní peněz, nařízení o jednotném souboru pravidel Evropské unie a nařízení o orgánu pro boj proti praní peněz. Jednou z novinek bude i zákaz plateb nad 10 000 tisíc eur v hotovosti, a to na celém území Evropské unie.
Přísnější regulace dolehne i na krypto platby, prodejce umění nebo některé sportovní kluby. Vůbec poprvé v historii Unie dojde také k úplnému sjednocení pravidel proti praní špinavých peněz v rámci celého evropského bloku.
To jinými slovy znamená, že jednotlivé evropské země nebudou mít moc prostoru pro vlastní úpravy pravidel. Evropský zákonodárný sbor si od toho slibuje ztížení regulatorní arbitráže, tedy využívání legislativních mezer v jednotlivých národních zákonech.
V současnosti se například hned dva členové Unie, tedy Chorvatsko a Bulharsko, nalézají na „šedé listině“ mezinárodní organizace Financial Action Task Force (FATF). Ta mimo tvorbu mezinárodních doporučení pro finanční sektor udržuje seznam jurisdikcí podezřelých z praní špinavých peněz, na kterém se vedle dvou výše jmenovaných donedávna nalézala také Malta.
Regulace má do budoucna znemožnit také skandály, jako byl ten, který před dvěma lety postihl Danske Bank. Ta dostala v roce 2022 od dánských a amerických regulačních orgánů pokutu v řádu miliard eur poté, co se provalilo vyprání zhruba 200 miliard eur prostřednictvím její estonské pobočky v letech 2007 až 2015.
Nová směrnice řeší rovněž otázky týkající se způsobu, jakým mohou novináři a aktivisté sledovat finanční struktury používané ke skrývání majetku. Ne všichni evropští zákonodárci jsou však z čerstvé regulace nadšeni. Například Patrick Breyer z německé Pirátské strany označil balíček za útok na finanční svobodu.
„Dejte ruce pryč od naší hotovosti a digitálních měn,“ sdělil ostatním zákonodárcům před hlasováním. „My Piráti říkáme tomuto plíživému zbavování finančních práv jednoznačné ne!“
Mezi zákonodárci se nicméně v předchozích bojích o schválení paradoxně největší spor vedl o něco úplně jiného, z hlediska nás občanů vlastně poměrně banálního: kde bude sídlit nová evropská agentura pro boj proti praní špinavých peněz pojmenovaná Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism Authority (AMLA).
Z tohoto sporu vyšel vítězně německý finanční hub Frankfurt nad Mohanem. Z něj bude zhruba čtyři sta zaměstnanců nově přímo dohlížet na kontrolu špinavých peněz ve čtyřiceti největších finančních institucích evropského bloku.
Dosud bylo zvykem, že se zákony proti praní špinavých peněz a financování terorismu vztahovaly hlavně na tradiční finanční instituce: typicky banky, clearingová centra, fondy, brokery a další podobné subjekty. Po nich se dnes požaduje hlavně stále se zpřísňující ověřování, kdo jsou jejich zákazníci, a monitoring a nahlašování podezřelých transakcí.
S novou evropskou legislativou ale stejná pravidla dopadnou také na další, podle evropských zákonodárců vysoce riziková odvětví – včetně těch, u kterých byste to možná nečekali.
Nově sem spadnou obchodníci s uměleckými díly, šperky a luxusními jachtami, ale například i velké fotbalové kluby a sportovní agenti. Důvodem mají být vysoké částky, které se v jejich byznyse točí, a někdy také značně pochybné zdroje peněz, kolujících mezi nimi.
Již méně překvapivé je dopředu dlouho avizované rozšíření o takzvané inovativní služby. Typickým představitelem této kategorie jsou centralizované kryptoměnové burzy a další obchodníci s kryptoaktivy.
Těch se dotýká hlavně povinnost poskytovatelů kryptoaktiv (zkráceně CASP) dodržovat doporučené postupy ověření zákazníka a prevence praní špinavých peněz. Teoreticky by to pro ně nemuselo znamenat o mnoho navíc oproti tomu, co již musejí provádět, aby byli v souladu se současnou evropskou direktivou proti praní špinavých peněz AMLD 5. Více ale ukáže praxe.
Celý balíček nyní formálně přijme Rada Evropské unie a od té doby začne odpočítávání: jednotlivé evropské státy musejí regulaci přijmout do tří let, což je také doba, kdy začne regulace platit.
Pokud jde ale například o fotbalové kluby, ty získají času více a nová pravidla se jich začnou týkat za pět let. Samotný nový evropský úřad AMLA, dohlížející na dodržování pravidel, bude uveden do provozu již za třináct měsíců.
