Izrael a Spojené státy se podle izraelského představitele shodly na prvním kroku k demilitarizaci Pásma Gazy. Předání zbraní Hamásu by měl kontrolovat americký vojenský generál. Obnova území podle dohody nemá začít, dokud nebude hnutí odzbrojeno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezidentský vyslanec Jared Kushner se dohodli na konkrétním postupu, který má vést k demilitarizaci Pásma Gazy. Proces by měl začít předáním zbraní Hamásu pod dohledem amerického armádního generála, uvedl podle agentury NBC News vysoce postavený izraelský představitel.
Dohoda vznikla během několikahodinového pondělního jednání. To následovalo po neobvyklých rozhovorech mezi představiteli Hamásu, Kushnerem a dalšími členy Trumpovy Rady pro mír. Ta se snaží znovu nastartovat mírový plán pro Gazu, který podporují Spojené státy i Hamás, zatímco Izrael jej dosud odmítal.
Podle izraelského představitele se Netanjahu s Kushnerem shodli také na tom, že rekonstrukce Gazy nemůže začít před odzbrojením Hamásu. Současně mají být přijata „nezbytná opatření“ k řešení „sanitačních a environmentálních problémů“.
Netanjahu podle stejného zdroje „dal jasně najevo“, že Izraelské obranné síly se do Gazy znovu nerozmístí. Armáda však bude podle něj „pokračovat v odvracení“ hrozeb namířených proti izraelským vojákům a obyvatelům země.
Kancelář izraelského premiéra nepotvrdila všechny podrobnosti dohody, které zveřejnil izraelský představitel. Potvrdila však vznik dvou pracovních skupin. První se zaměří na odzbrojení a demilitarizaci, druhá na hygienu, dostupnost čisté vody a další otázky veřejného zdraví „pro obyvatele Gazy, které zároveň ovlivňují obyvatele Izraele“.
Obě strany se podle kanceláře premiéra shodují, že odzbrojení a demilitarizace „by měla být vyřešena rychle a dokončena ještě před zahájením jakékoli obnovy Gazy“.
Jednání se kromě Netanjahua a Kushnera účastnili také americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee a bývalý britský premiér Tony Blair. Přítomen měl být také bývalý europoslanec Nickolay Mladenov, který nyní působí jako Trumpův vyslanec Rady pro mír pro Gazu.
Bílý dům se k detailům jednání bezprostředně nevyjádřil.
Představitel Rady pro mír už o víkendu uvedl, že Washington a Jeruzalém se shodují na „konečném výsledku“ jednání, kterým má být „demilitarizovaný Hamás“.
„Vyslechneme obavy, které byly vzneseny, a budeme jednat o dalších krocích,“ uvedl představitel před schůzkou s Netanjahuem. „Klíčové je, že se oba shodujeme na požadovaném výsledku a hledáme způsoby, jak urychlit pokrok.“
Dohoda přichází v době, kdy se mezi Washingtonem a izraelskou vládou prohlubují veřejné rozpory ohledně budoucnosti Gazy i přístupu k situaci na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Netanjahu přitom na začátku srpna odmítl Trumpův patnáctibodový plán, který počítá s odzbrojením Hamásu a odchodem izraelských sil z Gazy. Izraelský premiér tehdy trval na tom, že vojenské stažení nepřipadá v úvahu, dokud nebude Hamás „skutečně odzbrojen“.
Hamás v pondělí naopak přivítal společné prohlášení Spojených arabských emirátů, Kataru, Jordánska, Indonésie, Pákistánu, Turecka, Saúdské Arábie a Egypta, které odsoudilo izraelské odmítnutí plánu.
Samotný Hamás tvrdí, že je připraven složit zbraně. Zároveň ale požaduje ukončení izraelských útoků a stažení izraelských jednotek z Gazy. Předání těžkých zbraní, které by podle něj přišlo až v pozdější fázi procesu, už dříve podmínil mezinárodním uznáním palestinského státu. To současná izraelská vláda odmítá.
Netanjahu navíc čelí silnému domácímu tlaku před izraelskými volbami plánovanými na říjen. Jeho vláda je závislá na podpoře krajně pravicových politiků, kteří s postupem podle Trumpova plánu nesouhlasí.
Jedním z nejvýraznějších kritiků je ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. Ten ostře vystupuje proti snahám posunout dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
„Není žádným tajemstvím, že jsem s premiérem nesouhlasil,“ řekl Ben-Gvir v podcastu moderovaném Romem Braslavskim, jedním z posledních žijících rukojmí propuštěných po útoku vedeném Hamásem v roce 2023. „Myslím, že musíme v Gaze provádět cílené zabíjení, každou noc jich zabít třicet nebo čtyřicet.“
„Nejen těch, kteří pro vás v danou chvíli představují hrozbu,“ pokračoval Ben-Gvir. „Jsou tam lidé, kteří nejsou lidské bytosti. Nezaslouží si žít. Nejsou to ani lidé. Tím, že je nazývám lidmi, jim vlastně skládám poklonu.“
Ben-Gvir zároveň vyzval k masové emigraci Palestinců z Gazy. „Vidím celou Gazu jako naši,“ uvedl v podcastu.
Jeho výroky zazněly jen několik dní poté, co ministr obrany Jisrael Kac oznámil přípravu plánů na předání některých bezpečnostních operací na Západním břehu izraelské policii. Týkat se mají i dohledu nad izraelskými osadníky, nad nímž má Ben-Gvir parlamentní kontrolu.
Napětí v oblasti mezitím dál eskaluje. Izraelští osadníci podle zprávy více než týden obléhali domy v palestinské vesnici Kusra. Izraelské armádě se násilné zastrašování nepodařilo ukončit.
Neobvykle ostrou kritiku si za to vysloužili od amerického velvyslance Huckabeeho. Ten osadníky označil za „izraelské teroristy“ a jejich „hrozný teroristický čin“ za „odporný“.
Útoky izraelských osadníků na Západním břehu podle dostupných údajů zesílily po útoku Hamásu ze 7. října 2023. Při něm bylo zabito přibližně dvanáct set lidí a dalších zhruba dvě stě padesát bylo odvlečeno jako rukojmí.
Od začátku konfliktu bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 73 000 lidí včetně tisíců dětí. Rozsáhlé části Pásma Gazy byly během války zničeny.
Podle zdravotnických úřadů v Gaze si izraelské údery od začátku současného příměří vyžádaly přibližně tisíc dvě stě obětí. Izraelská armáda uvádí, že cílem jejích operací jsou bojovníci Hamásu. Za stejné období podle agentury Reuters zemřeli v Gaze nejméně čtyři izraelští vojáci.
Výroky izraelských představitelů o postupu v Gaze se v minulosti staly také součástí řízení před Mezinárodním soudním dvorem OSN, kde čelí Izrael obvinění z genocidy. Izrael i Spojené státy toto obvinění důrazně odmítají.
