skip to main content
Technologie

Kvantové výpočty, magnetické vlaky, sdílené vrtačky. Jak bude lidstvo žít za padesát let?

Jak budeme žít za padesát, sto nebo tisíc let? Bude v roce 2122 ještě existovat nějaká kryptoměna? Vzpomene si někdo na vypuknutí metaverza? A co v roce 12 022? Budeme ještě žít na Zemi, nebo ve Sluneční soustavě? Pro lidskou mysl je prakticky nemožné, a někdo by řekl zbytečné, uvažovat o tak vzdáleném horizontu, ale někteří se o to pokoušejí.

„Futurismus však není hádání budoucnosti, ale předvídání různých scénářů díky znalostem současnosti tak, aby bylo možné se na možnou budoucnost připravit. Už dnes se můžeme zaměřit na vypracování akčních plánů, které by zabránily dystopickým situacím, jako je například změna klimatu,“ říká David Alayón, hlavní prognostik společnosti Innuba a odborník na studie budoucnosti.

A pomáhá podle něj sledovat i přítomnost. „Pokud někdo velmi vlivný stanoví určité termíny v budoucnosti, vytváří to jakési sebenaplňující se proroctví, které zahrnuje předpoklady,“ dodává. Zmiňuje například Elona Muska a jeho plán dobýt Mars nebo Billa Gatese.

Nejde přitom jen o zajímavou volnočasovou aktivitu, analýzy budoucnosti mohou být zajímavé i pro velké společnosti, vládnoucí strany nebo i malé podnikatele. Futuristické předvídání totiž může pomoci lépe zaměřit firemní strategie a investiční rozhodnutí s ohledem na inovace, technologie a nové trhy.

Jaké přelomové technologické skoky, které mají potenciál zažehnout další revoluci, tedy teď podle odborníků před lidstvem stojí?

Kvantové výpočty, qubity za rohem

Pokud vám někdo řekne, že výpočet, který by trval deset tisíc let, bychom mohli už brzy provést za 200 sekund, je asi každému jasné, jaký potenciál by v sobě taková změna mohla skrývat. A přesně to slibují kvantové výpočty.

„Nemluvíme přitom o pěti nebo deseti letech, ale o nejbližších pár letech. Než dosáhneme kvantových počítačů s více než tisíci qubity (kvantovými bity), musíme sice ještě překonat jiné technologické výzvy, ale už jsme uvedli na trh stroj se 127 qubity, letos jich bude 423,“ říká Mikel Diez, ředitel pro inovace ve společnosti IBM pro Španělsko, Portugalsko, Řecko a Izrael.

Neznamená to prý nutně kvantový počítač v každé rodině, ale to ani není potřeba. Běžným uživatelům bude stačit přístup ke službám odvozeným od kvantové výpočetní techniky.

Možné je trochu na škodu představovat si při vyslovení pojmu „kvantový počítač“ některý z počítačů, na který jsme zvyklí v běžném životě. Kvantové počítače nepotřebují vzájemnou komunikaci nebo obrazovku. A jejich využití je skryté rychlejším zpracování těch nejnáročnějších výpočtů a při hledání odpovědí na otázky, na které naše stávající technologie nestačí.

„Máme informace v klasickém počítači, v jednom bodě zpracovatelského řetězce je předáme kvantovému počítači, ten provede svá algoritmická kouzla a vrátí vám logistickou optimalizaci nebo finanční operaci, kterou vrátíme zpět do klasického počítače,“ uvádí příklad odborník IBM. Budoucnost výpočetní techniky je tak podle něj zatím hybridem mezi tradiční a kvantovou výpočetní technikou.

3D budoucnost pro spotřebitele i investice

Technologičtí giganti slibují světu digitální vesmír, ve kterém bude možné přecházet z reálného do virtuálního bez jakýchkoli překážek. O metaverzu, dokonalém pohlcujícím zážitku, hovoří nejedna velká společnost, z nichž každá tvrdí, že budují svůj vlastní.

Technologický odborník Ahmed Banafa se domnívá, že stejně jako jsme během pandemie vyšli vstříc nástrojům pro videokonference, metaverze bude skokem do 3D světa. Ostatně podle něj nejde o nic nepředstavitelného.

„Budete moci pořádat obchodní schůzky nebo navrhovat svou kancelář či domov. Je to podobné jako u videoher, kde už dnes lidé žijí ve virtuálním světě, v němž utrácejí peníze i čas. V metaverzu ale navíc mohou obchodovat s virtuálními pozemky, NFT nebo třeba kryptoměnami.“

Jak se bude virtuální vesmír vyvíjet? Podle Banafy je pravděpodobné, že půjde ve stopách videoherního průmyslu v tom smyslu, že nám budou dostupné privátní, hybridní i veřejná metaverza a velké korporace se je budou snažit zpeněžit jako službu, podobně jako třeba Netlix. Podle Banafy je dokonce velmi pravděpodobné, že vznikne i dark metaverse podobný dnešnímu darkwebu.

Specializovaná umělá inteligence

Umělá inteligence (AI) už není hudbou budoucnosti, jak tomu bylo na konci minulého století. Už je tady s námi a ovlivnila všechna moderní odvětví, rozšířila služby těch stávajících a vytvořila nové produkty.

„Zpočátku bylo použití umělých inteligencí obecné, ale nyní se stalo specifičtějším díky profesionalizovaným a personalizovanějším modelům, které jsou silně zaměřené na data,“ říká Africa Periañez, zakladatelka a generální ředitelka společnosti benshi.ai.

Periañez však ujišťuje, že úroveň začlenění AI do každodenních operací, které lze dosáhnout, je mnohem vyšší než ta současná.

„Umožní to bezkonkurenční rychlost rozhodování, které lidé nejsou schopni. Například v celosvětovém zdravotnictví je ohromné množství možností, kde by mohla umělá inteligence pomoci, a velké množství práce, kterou by mohla zastat. Klíčovými oblastmi pro AI a big data podle mě budou první pomoc, péče o matky a novorozence, epidemiologie, zejména tuberkulóza, malárie a HIV či farmaceutický výzkum.“

Africa Periañez je zakladatelkou benshi.ai a odbornicí na umělou inteligenci | Foto Eóin Noonan – Web Summit via Sportsfile
Reklama

Velkou výzvou je však problém, který pramení z toho, že umělá inteligence pracuje s daty, které jí dodává člověk. A ten tato data většinou nedokáže nasbírat bez vlastních předsudků. Nezřídka se tak stává, že AI ve svém fungování tyto předsudky přebírá, což není zrovna žádoucí.

„Modely strojového učení jsou založeny na určitém typu populace. Je důležité, aby soubory dat a tým, který je analyzuje a modeluje, byly reprezentativní na celém světě,“ říká Periañez.

Udržitelná budoucnost v komunitě

SPACE10 je výzkumná a designová laboratoř společnosti IKEA. Švédský gigant si totiž myslí, že pokud dokázal kolonizovat naše domovy, měl by mít také jasnou představu o tom, jak nově navrhnout města. A popisuje to v knize The Ideal City.

„Prvními kroky k vytvoření udržitelnějších měst je modernizace zastavěného prostředí a zajištění efektivnějších budov, navrhování měst více pro lidi a zvířata než pro auta a zajištění lepších systémů pro opětovné využívání a sdružování zdrojů,“ uvádí Simon Caspersen, spoluzakladatel společnosti SPACE10.

Pokud se podíváme do budoucnosti a zeptáme se sami sebe, v jakém městě chceme žít, pro Caspersena je to projekt Urban Village. Koncept představuje rozebíratelné prostředí, připomínající velkou stavebnici LEGO a s komunitnější formou života, než na jakou jsme zvyklí. Od sdílení vrtačky, kterou má doma většina domácností, ale využije ji jen jednou za rok, po sdílení osobních aut.

Pohled do ulic projektu The Ideal City | Foto EFFEKT Architects for SPACE10

Je podle něj zkrátka potřeba silně omezit plýtvání zdrojů, které je dnešnímu lidstvu tak vlastní. A zdá se, že jsme už alespoň vykročili správnou cestou. Ostatně společnost Accenture odhaduje, že přijetí modelů oběhového hospodářství by mohlo do roku 2030 přinést dodatečný hospodářský výkon ve výši až 4,5 bilionu dolarů.

Proto spoluzakladatel společnosti SPACE10 říká, že jde o obrovskou obchodní příležitost a pevně věří, že dnešní průkopníci budou v příštích dnech lídry trhu.

Místo aut levitace

Jako pevnou součást těchto měst budoucnosti mnozí vidí i revoluční dopravní systém, který výrazně snižuje emise a přepravuje lidi i materiál v rekordním čase. Na obdobných projektech se ostatně už pracuje. Futuristický vlak Hyperloop, navržený společnostmi Tesla a SpaceX pro autonomní jízdu v nízkotlakých trubkách pomocí magnetické levitace, zná už téměř každý.

Ale hráčů na tomto trhu je víc. A všichni se shodují, že jednou by mohlo jít o dominantní způsob lidské přepravy. „Je to energeticky efektivní dopravní řešení, pro které již existuje technologie, ale potřebuje infrastrukturu,“ poznamenává Stan de Caluwe, vedoucí projektu Hardt Hyperloop.

Na pravidelné cesty do práce nebo na dovolenou touto revoluční technologií si podle něj ale budeme muset zřejmě ještě delší dobu počkat.

„Už za deset let bychom mohli mít krátké komerční linky, nejprve pro nákladní a poté pro osobní dopravu. Výnosy však budou trvat více než deset let a to je pro průměrného investora příliš dlouhá doba. Hledáme proto investory s delší perspektivou a revolučními technologiemi,“ přiznává De Caluwe.

Do roku 2050 by ale chtěl, aby vznikly trasy propojující evropské země. Cesta z Paříže do Amsterodamu by pak podle něj mohla zabrat kolem devadesáti minut. Předtím je prý však nezbytné uzavřít dohodu s Evropskou unií a podrobněji si ujasnit podmínky, za jakých bude nová technologie fungovat. Například proto, aby bylo možné pracovat na standardizaci základních pojmů, jako je hyperloop, a ujasnit si, jaká je ideální velikost vozidla.

Otázka energie

Vše výše uvedené záměry mají nicméně jedno společné – pro svoje fungování vyžadují energii. Obecně se dá říct, že lidstvo každým dnem využívá více a více energeticky náročných zařízení.

Podle Alliance Niyigena, inženýrky a analytičky pro státní pokladnu v Asijské bance pro investice do infrastruktury (AIIB), se proto v krátkodobém horizontu jako první dočkáme technologií, které sníží spotřebu energie a zefektivní zařízení.

Z dlouhodobého hlediska vyzdvihuje tři trendy: masivnější využití vodíku pro výrobu elektřiny, které je již v pilotní fázi v mnoha městech, jadernou fúzi, která sice vyžaduje ještě další výzkum a úpravu legislativy, ale za patnáct let podle ní bude žhavým tématem, a inteligentní sítě, které umožní propojit všechny výše uvedené technologie.

Aby to vše bylo reálné, musí vedle nových technologií vzniknout také životaschopné obchodní modely. „Nová technologie potřebuje kapitál a je spojena s velkým rizikem, proto potřeba přijít s dobrým obchodním modelem,“ vysvětluje Niyigena.