Už jako malé kluky bavilo Elizeje Macha a Radoslava Chlapoviče sbírat mince. Lásku k numismatice zdědili po svých dědečcích. A v dospělosti ji přetavili v úspěšné podnikání. Jejich česko-slovenská firma Macho & Chlapovič dnes prodává platidla za stovky milionů korun a je největším aukčním domem s numismatikou v Česku.
„V obou rodinách bylo sběratelství pevně zakořeněné. Numismatikou se zabývali už naši dědečci. Ten Radův dokonce pracoval jako technický náměstek ve slovenské státní mincovně v Kremnici, což je nejstarší nepřetržitě fungující podnik ve střední Evropě,“ vypráví Elizej Macho ve střešovické vile, kde sídlí pražská pobočka firmy.
Právě český trh je pro ni klíčový a tvoří většinu jejích příjmů, byť jde původem o slovenskou firmu „Když se ve světě zeptáte, kdo jsou největší sběratelé, tak obvykle zazní mezi pár dalšími národy i Češi. Jsou to sběrači všech zajímavých věcí a je až neuvěřitelné, jaké vzácné kousky dokážou po celém světě sehnat,“ říká Macho.
On sám je původním povoláním investiční bankéř, zatímco jeho obchodní partner Radoslav Chlapovič technolog a expert na kovy a metalurgii. V byznysu s numismatikou se tak dobře doplňují. Že vsadili na správného koně, se potvrzuje obzvlášť v poslední době, kdy ceny mincí letí raketově vzhůru.
„Numismatika jako královské hobby se rozvíjela po dlouhá století, ale jako investiční trh až zhruba od roku 1850. A po celých 170 let je cenový vývoj neustále rostoucí exponenciála bez velkých propadů. Jen v posledních letech se sklon této křivky značně mění a roste ještě prudčeji,“ popisuje slovenský podnikatel.
Přispívá k tomu nervozita na finančních trzích, která bublá od ekonomické krize v roce 2008 a zvyšuje se kvůli covidu, hyperinflaci i válce na Ukrajině. Běžně užívané peníze ztrácejí hodnotu, a lidé tak hledají bezpečné přístavy, kam je uložit. Investují proto ve zvýšené míře do drahých kovů, umění nebo právě mincí.
Ty
v sobě často obsahují i drahé kovy, což přispívá k tomu, že
dobře uchovávají hodnotu a přenášejí ji přes generace.
Zároveň se dají snadno přenést přes celou planetu, předbíhají
inflaci a přimíchané do portfolia dalších investic snižují
jeho volatilitu a ještě přidávají k jeho výkonnosti.
Není to ale žádná novinka. Chuť budovat numismatické sbírky v Česku a na Slovensku sílila už na přelomu tisíciletí, kdy se tu začala objevovat nová vrstva majetných byznysmenů. A na tento trend naskočili v roce 2010 se svým aukčním domem právě i Elizej Macho a Radoslav Chlapovič.
„Šli
jsme do toho s myšlenkou, že v celém regionu chybí firma, která
dokáže servisovat sofistikovanou klientelu. Zaměřili jsme se
proto na lidi, kteří jsou vytížení a nemají čas spravovat svou
sbírku. A vyhovuje jim, že za ně někdo létá po světě, sbírá
pro ně špičkové kousky, ověřuje pravost, poskytuje jim
konzultace, cenové analýzy a prognózy budoucího vývoje,“
vysvětluje svou motivaci spoluzakladatel firmy.
Dnes jde přitom jen o jednu z mnoha noh jejich podnikání. Každý rok pořádají aukce mincí a vedle toho nabízejí jejich sdílené vlastnictví formou fondu kvalifikovaných investorů, který měl za dva a půl roku existence zhodnocení 61 procent. A v neposlední řadě prodávají drahé kovy. Loni se celkové tržby firmy vyšplhaly na 600 milionů korun.
Zákazníky mají ve více než padesáti zemích světa, ale jádro byznysu leží ve střední Evropě, Beneluxu, Francii a Švýcarsku. „V zahraničí máme tradiční klientelu – bohaté rodiny, majitele velkých koncernů,“ přibližuje Macho.
Ve světě také česko-slovenská firma shání mince, které z našeho území zmizely s tím, jak odsud odcházela šlechta vlivem nejrůznějších historických krizí. „Velkou sbírku českých, slovenských a rakouských mincí vlastnil například jihokorejský majitel Samsungu I Kun-hi. Když v roce 2020 zemřel, jeho dědici začali sbírku rozprodávat a nám se podařilo velkou část získat,“ líčí Macho.
Dřív se firmě dařilo poměrně snadno kupovat mince z našeho území na aukcích v Hongkongu, Londýně nebo New Yorku. V době covidu ale klesla její úspěšnost z devadesáti procent na zhruba deset až dvacet. „Zájem o numismatiku je tak velký, že si i české mince kupují lidé z Asie nebo USA. Investují do nich například ti, kdo vydělali na kryptoměnách a teď chtějí peníze uložit zase jinam,“ popisuje Macho.
Mnohem těžší než mince prodat, je proto aukce naplnit. Někdy se ale poštěstí. A tak se do jedné z loňských aukcí podařilo sehnat například mince vyražené ze zlata z největšího zlatého pokladu, jaký se kdy v Evropě našel a byl objevený před čtvrt tisíciletím u obce Podmokly na Rokycansku.
A do další zase část sbírky pražského podnikatele Josefa Nováka, dědice nejstaršího pražského paláce U Nováků ve Vodičkově ulici, který zemřel v roce 1936. Dlouhé roky ležela zapomenutá ve starém kufru v jednom pražském domě a vydražila se za 58 milionů korun.
O rekord ale zdaleka nešlo. Nejdražší mince, které Macho & Chlapovič prodali, stály každá kolem třiceti milionů korun. „Šlo o čtyřicetidukáty a padesátidukáty Ferdinanda III., které prošly privátními prodeji. Zajímavé byly také cykly aukcí zakladatele FAnn parfumerie Jaroslava Kokoluse, který se rozhodl rozpustit svoji sbírku mincí z 19. a 20. století a z nichž každá aukce překonala sto až 120 milionů korun,“ líčí šéf firmy.
Ty největší poklady se na trhu však dost možná teprve objeví. Podle odhadů se totiž v českých domácnostech nacházejí mince za desítky miliard korun. „Velká část je zazděná někde ve vilách nebo zakopaná v lese. Cennosti schovávali lidé například za komunismu, ale i dávno v historii obchodníci, kteří se potřebovali rychle skrýt před nebezpečím,“ popisuje Macho.
Mince se na našem území používaly už tři sta let před naším letopočtem. A ze sběratelského hlediska jsou obvykle nejzajímavější právě staré ručně ražené mince. Mezi ty nejdražší ale paradoxně patří moderní ražby. Nejvzácnější ročníky svatováclavských dukátů z první republiky stojí deset až 25 milionů korun.
„Svatováclavské dukáty jsou svatý grál československé numismatiky. Všichni je kupují už dětem do kolébky. Mají dobrou likviditu, ale nemusí mít největší zhodnocení. To přinášejí spíše niche oblasti, které ještě nikdo nesbírá. Něco takového se stalo zhruba před osmi lety například s medailovou tvorbou, která zažila najednou obrovský boom,“ říká Macho.
A boom teď zažívá i celý numismatický trh. Některé mince jsou kvůli tomu už tak drahé, že pro většinu sběratelů nejsou dostupné. „Do budoucna se proto stále více bude rozvíjet sdílené vlastnictví, ať už formou fondů, nebo NFT, či blockchainu,“ předpovídá Macho. Zájem o mince každopádně jen tak neopadne. Ať už půjde o ty, kteří sbírají srdcem, nebo o ty, kteří sbírají hlavou.
