Něco takového zažilo pražské letiště naposledy před 10 lety, kdy byl na několik dní kompletně uzavřen český vzdušný prostor kvůli výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull.
Vůbec poprvé od té doby včera na Letišti Václava Havla nepřistálo ani z něj nevzlétlo žádné letadlo na pravidelné lince. Kromě plánovaných i neplánovaných nákladních letů dosedl na pražskou ranvej odpoledne už jen speciální repatriační let Smartwings z Chicaga s Čechy, kteří uvázli v Americe.
A ani dnes to nevypadalo na letišti o moc veseleji – za celý den tady přistála a odletěla jediná linka Qatar Airways z katarského Dauhá. Letiště, kterým za normálních okolností touto dobou prochází v průměru přes 30 tisíc lidí denně, dnes zeje prázdnotou a připomíná město duchů.
Za všechno může epidemie koronaviru a následná karanténa, kvůli které jsou už téměř tři týdny uzavřené hranice. „Dopad na celé letecké odvětví bude velmi tvrdý. Jde o bezprecedentní situaci, které se nevyrovná žádná z dosavadních krizí,“ přiznává šéf pražského letiště Václav Řehoř.
Největší tuzemské letiště přitom mělo po loňském rekordním roce, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících, nakročeno k dalšímu rekordu. Ještě v únoru odbavilo lehce přes milion cestujících, což je meziročně o tři procenta víc, pak ale provoz na letišti začal strmě padat dolů.
„Od začátku března začal počet odbavených cestujících klesat a od poloviny měsíce se provoz takřka zastavil,“ popisuje Řehoř statistiky, které za minulý měsíc ještě nejsou uzavřené, ale podle odhadů se počet cestujících propadl o víc než 60 procent, počet letů pak o 40 procent.
Jde však o čísla, do kterých se ještě promítá alespoň částečně normální provoz v první polovině měsíce – aktuální situace je výrazně horší. Počet cestujících je minimální a provoz nezachrání ani zvýšený počet cargo letů. Například minulý týden eviduje letiště celkem 360 příletů a odletů, zatímco ve stejném období minulého roku to bylo přibližně 2500 příletů a odletů.
Opustit zemi a naopak do Česka teď smějí jen VIP osoby, což v dobách před koronavirem bývaly často slavné a bohaté osobnosti, zatímco dnes jsou to naopak lidé, kteří jsou v současné situaci pro státy a vlády z různých důvodů důležití. To znamená diplomaté, lékaři, vědci a další „pracovníci kritické infrastruktury“, na které se vztahuje výjimka ministerstva vnitra.
Mimochodem, Terminál 3, odkud běžně odlétají private jety nejbohatších Čechů, je nadále v provozu, takže pokud byste kromě českého pasu disponovali i zahraničním pasem, mohli byste Česko opustit také – ovšem pouze jednosměrně a bez možnosti zavřené hranice překročit zpátky.
„Letiště je nadále otevřené. Postupně ho utlumujeme, zavíráme jednotlivé gaty a nástupní prsty. Může dojít i k uzavření celých terminálů. Část zaměstnanců je doma se 70 procenty platu, od dubna pak se 60 procenty,“ popisuje úsporná opatření Řehoř, podle kterého je současná situace složitá i v tom, že své zaměstnance si musí letiště za každou cenu udržet.
„Letiště je velmi specifické prostředí a my disponujeme odborníky, o které nesmíme přijít. Musíme najít způsob, jak je udržet i v době krize, bez nich by totiž nebylo možné provoz obnovit a vrátit letiště do původních kolejí,“ připomíná Řehoř.
Kdy se tak stane a letiště se znovu otevře, zatím stále není jasné. Ve hře je stále možnost, že uzavřené hranice zůstanou i několik měsíců. „V náš neprospěch hraje fakt, že většina leteckých spojení z Prahy byla doposud do zemí momentálně nejvíce zasažených nákazou, to znamená do Španělska, Velké Británie nebo Itálie. Nejde přitom ani zdaleka jen o stávající omezení, ale také o to, kdy se obnoví důvěra lidí v cestování a kolik budou schopni za cestování utrácet,“ dodává Řehoř.
2. 4. 20204 min
Cestování
Pavel Kalouš
Redaktor Forbesu
Zajímá ho sport a životní styl. Na Forbes.cz bude psát také o tom, jaké byly první zásadní kroky, které dnes úspěšné podnikatele dovedly k prvnímu vydělanému milionu - a co tito lidé radí do začátku podnikání.
