„Asi vím, kolik štěstí jsem měl, a to nejen během posledních měsíců,“ rozhazuje rukama Ondřej Bartoš, když reaguje na poznámku, že je při každém setkání naprosto pozitivně naladěný, což není tak běžné, zejména v těchto časech.
Pětačtyřicetiletý strůjce venture kapitálové společnosti Credo Ventures je zkrátka tradičně v pohodě. Ve své kanceláři na Karlově náměstí krouží v kraťasech a polokošili, společnost mu přitom většinou dělají kolegové oblečení ve stylu business casual a překvapivě mnoho z nich u práce – notebooku – stojí. Kolem a kolem je v sídle předních středoevropských venture kapitalistů naprostý klid.
Bartoš na spoustu otázek, kde jiní hledají sofistikované odpovědi, reaguje upřímným pokrčením ramen. A často argumentuje štěstím. „Lidé to podceňují. Jistě, musíte být připravení, pracovití, bystří a tak dále, ale štestí je, v životě i v byznysu, zkrátka obrovský faktor a je k tomu třeba přistupovat s určitou pokorou, když ho máte,“ tvrdí Bartoš s tím, že jednou ze šťastných náhod je i absence firem z nejvíce postižených sektorů v portfoliu Creda.
„Až na jednu dvě výjimky travel a hospitality segment nemáme,“ pochvaluje si muž, který za 10 let ve startupovém světě stihl investovat například do startupů Cognitive Security či Apiary, které byly úspěšně prodány nadnárodním gigantům. Stál též u zrodu úspěchu UiPath – prvního rumunského startupu oceněného na více než miliardu dolarů, do něhož Credo Ventures investovalo v brzké fázi.
Ondřej Bartoš v rozhovoru pro Forbes.cz hovoří o trendech, pomoci startupům i o kontextu obřích ambicí Masajošiho Sona a jeho Vison Fundu.
Je vhodná doba na založení startupu?
Jasně! Proč by nebyla?
Pandemie, krize… Nic?
Fundamentálně se nic nezměnilo. Paradoxně může být tahle doba ještě lepší. Koronavirová krize nám odhalila celou řadu příležitostí, tedy jinými slovy poukázala na spoustu slabých míst, která lze vylepšit. Pokud se budeme držet světa technologií, v němž se pohybuji, jeho propozice nejenže zůstala stejná, ale ještě posílila.
Nasvítila koronakrize na nějakou specifickou oblast, kterou byste někomu doporučil?
Myslím, že nic supernového se neobjevilo. Určitě se ale dá říct, že digitální svět měl tendenci zrychlovat a během koronakrize pomáhat, tahat svět ven. Mítinky se dělaly digitálně, nakupovalo se digitálně, učilo se digitálně. Spousta takových oblastí, o nichž jsme všichni věděli i předtím, zažila obří rozmach, typicky třeba e-commerce.
Myslíte, že se nyní investoři budou více soustřeďovat třeba na aktuálně žhavé oblasti zdravotnictví a biotechnologií?
Řekl bych, že na komentování změn trendů zatím uběhlo málo času. Více důrazu na healthcare a biotech zřejmě bude, ale stejně tak se zvýšenému zájmu budou těšit oblasti jako remote work, vzdálené učení, v obecnější rovině umělá inteligence, automatizace a data. To jsou případy, u nichž koronakrize ukázala jejich užitečnost.
Co krize znamená pro vás? Více pomáhat portfoliovým firmám a méně investovat?
Zde je namístě poctivě přiznat, že jsme měli víc štěstí než rozumu, proto netřeba tolik pomáhat. Do koronakrize jsme vstoupili s portfoliem, které nebylo příliš exponované – až na dvě výjimky nemáme žádný travel, hospitality nemáme vůbec. A jak říkám, nebyla to věc výběru, ale štěstí.
Přitom minimálně kolem Mewsu (český startup vyvíjející nejen rezervační systémy pro hotely, loni získal investici 770 milionů korun, koronakrize jej zasáhla tvrdě) jste kroužili…
Přesně tak. Zkrátka štěstí.
A co se s pandemií změnilo u vás osobně?
Rozvrh. Osobně, a myslím, že to není jen můj případ, jsem si uvědomil, že není třeba tak moc cestovat. Venture kapitalisté běžně cestují dost intenzivně – jen já za tři měsíce zmeškal dvě cesty do Ameriky, dvě cesty do Rumunska, jednu do Francie a do Británie… A vlastně se nic nestalo. Tím neříkám, že s cestováním, jakmile to bude možné, přestanu, ale zřejmě to omezím. Koneckonců i ty board mítinky a diskuse s našimi zakladateli jdou dělat vzdáleně.
Investice ale nebrzdíte?
Když nad tím přemýšlím, investování se nezastavilo na naší straně, ale například u nových investorů našich firem. Měli jsme případ, kdy jeden z našich startupů měl podepsat novou investici a investor z toho couvl pouhý den předem. Pokud budu zobecňovat, tak krátkodobě budou venture kapitáloví investoři opatrnější, ostatně jako všichni hráči na trhu při nejistotě. Konkrétně my jsme nicméně od lockdownu uzavřeli tři nové investice. Jsme open for business.
Šlo by dnes vyraisovat od nuly peníze pro nový fond?
To je dobrá otázka. Myslím, že by to rozhodně bylo těžší. Že jsme naraisovali peníze pro nový fond na podzim loňského roku, bylo jednoznačně dobře a bylo to štěstí. (smích) Investoři, fyzičtí i institucionální, se nyní zastavili, rozmýšlejí a zvažují, co dál. Nemyslím si ale, že půjde o změnu razantní, protože startupového kapitálu je na trhu stále hodně.
Takže vzkaz pro zakladatele chystající se shánět financování zní?
Může to být aktuálně těžší, ale nikoli dramaticky těžší.
Které z rozběhnutých startupů otřesy přežijí? Ty darwinovsky nejvíc fit?
Určitě. Přežijí silnější, schopnější a ty, co budou mít více štěstí. Stejně tak padnou i šikovní, kteří budou mít obyčejnou smůlu.
Ondřej Bartoš | Foto Credo Ventures
A je namístě pomáhat těm smolným? Těm, jejichž byznys se ze dne na den téměř zcela zastavil a má nejasné vyhlídky? Narážím třeba na startupy z onoho cestovního segmentu…
Pokud tam zůstává fundamentální hodnota a pokud platí, že startup by byl, nebýt koronaviru, na růstové trajektorii, tak by jej měl sofistikovaný investor penězi podržet.
Jestliže ale na druhou stranu budeme mít pocit, že krize zasáhla nějakou vertikálu natolik, že bude trvat roky, než se to vrátí k úrovni roku 2019, tak to možná namístě není. U startupů velice záleží na timingu, a pokud bude někde platit, že covid-19 významně posunul timing z dobrého na špatný, nemusí být podpora namístě a lze si přiznat, že to prostě nevyšlo z důvodu změny externích podmínek a že možná ta správná doba přijde za pět let.
Má na evropské startupové reálie vliv nyní hojně diskutovaný Vision Fund Masajošiho Sona a s ním související odpis hodnoty technologických firem typu WeWorku?
Všechno je propojeno se vším a globalizovanost ekonomiky nám covid-19 ukázal poměrně křiklavě. Já to ale trochu otočím. Vision Fund byl vehikl, který vznikl z obrovských ambic Masajošiho Sona a změnil způsob venture kapitálu už před několika lety. V nějakých ohledech pozitivně, v mnoha negativně. Najednou se začalo hrát s obřími sumami a obřím tlakem na růst bez ohledu na ztráty.
Jedna z našich portfoliových firem se Softbank, konkrétně s Masajošim Sonem, vyjednávala a ten jejich přístup by se dal shrnout následovně: My vám dáme miliardu dolarů, tu spálíte a my vám dáme další. Peněz byla spousta. (smích)
Takový přístup tady nebyl?
On tu byl, ale nikdy v takovém měřítku. To byla první disrupce Vision Fundu – najednou bylo na trhu 100 miliard dolarů, které byly relativně lehkou rukou přidělovány startupům, které mnohdy neměly v byznysplánu breakeven point, ale jen růstovou křivku. No a že Vision Fund v tuto chvíli působí spíše jako fail než úspěch, bude pravděpodobně venture kapitál měnit. Respektive jej trochu vracet tam, kde byl před Vision Fundem, což podle mě není úplně špatné.
Jak si Sonovo jednání vysvětlujete?
Určitě rozumím, že venture kapitál může, nebo by dokonce měl dočasně financovat ztráty u velmi ambiciózních projektů, které chtějí rychle dosáhnout velké velikosti. To je ostatně přístup mně blízký. Ale míra, do níž to dorostlo i vlivem Vision Fundu, byla na můj vkus příliš agresivní. Bezohledná v tom smyslu slova „bez ohledu na to, kolik spálíme, chceme růst“. Přehnané, řekl bych.
Pro startup je pochopitelně špatně, když je podfinancovaný, ale podle mě je minimálně stejně škodlivé, když těch peněz má příliš. Když si za dva dolary kupujete růst o půl dolaru, tak to není zdravé. U zmiňovaného WeWorku se řešilo jen to, kolik nových coworkingů otevřou během dalšího měsíce, o nějaké efektivitě nemohla být řeč.
Nabobtnal v posledních letech nezdravě i počet venture kapitálových investorů?
Ano, ale to nebylo vlivem Vision Fundu, nýbrž přetlakem likvidity na trzích. Spousta firem i jednotlivců měla prostředky a zároveň si četli příběhy těch úžasných startupů, které vystřelily z nuly do nebes. Na tomto poli též očekávám jistou korekci.
Kolem a kolem z vás mám pocit, že jde o ozdravný proces…
Nepochybně. Každá krize je ozdravný proces a tato nebude jiná. Každopádně bych si dal pozor na jakékoli závěry, protože my si v zásadě povídáme v poločase. Respektive doufejme, že v poločase.
