Ivo Lukačovič o sobě po dlouhé době dal mediálně vědět. Zakladatel Seznamu a startupů Windy a Melown a zároveň muž číslo 16 v našem žebříčku nejbohatších Čechů od roku 2008 v médiích nevystupuje. Jedinou výjimku udělal zkraje roku 2017, kdy jsme s ním ve Forbesu přinesli velký rozhovor.
Nyní pětačtyřicetiletý Lukačovič zavítal mezi tvůrce podcastu CZpodcast a během 80 minut s nimi probral hned několik zajímavých věcí. Tady je výběr devíti témat, o kterých Lukačovič v podcastu mluvil.
O WORKOHOLISMU
Když byl Seznam v plenkách, tak jsem furt prgal (programoval). Jel jsem první workoholickou ligu. Třeba jsem netušil, že je nějaký Svátek práce, takže jsem přišel do práce, prázdné kanceláře a myslel jsem, že nastala rebelie… Tenhle workoholismus nebyl dobrý ani pro mě, ani pro Seznam. Vyhořel jsem, vyčerpal se. Teď jsem vyzrálejší a vím, že odpočatější lidé podají lepší výkon. Proto mám ve Windy naprosto volnou pracovní dobu, a když chci být doma, není problém.
O SVÉM VZDĚLÁNÍ
Nedostudoval jsem ČVUT. Strávil jsem tam sedm let a dostal jsem se do čtvrťáku. Ani jsem nedošel k rozřazení do specializace. A u mě ve Windy teď dělají samí matfyzáci. To jsou úplně jiné šajby než já. Jsou o level výš.
O TŘINÁCTÉ KOMNATĚ
Když jsem odešel z ČVUT a začal se naplno věnovat Seznamu, měl jsem dalších deset dvacet let děsivé úzkostné sny, z nichž jsem se budil celý zpocený. Zdálo se mi, že jsem na přednášce, že jsem neudělal zkoušku nebo jsem neodevzdal index. Prostě něco nedořešeného v mém životě. Kdyby mi na ČVUT udělali nějaký čestný diplom, tak by mi to možná pomohlo uzavřít tuhle psychologickou etapu.
O VELKÉM FAILU
Můj první návrat k programování, ještě před Windy, proběhl někdy v roce 2012 a byl to totální fail. Byl to web Big Day Alert, což byla v podstatě mapa Alp s místy na snowkiting. Když bylo dobré počasí na kitování, tak to místo svítilo zeleně, a když ne, tak červeně. Nelegálně jsem na to scrapoval data z Meteoblue, takže předpověď fungovala, ale o službu nebyl zájem, chodilo tam tak 50 lidí denně.
O DEADLINECH
My ve Windy nemáme žádné termíny. Když píšu kód, třeba čtyřikrát ho přepíšu, než je dokonalý. Když se to povede, vydrží klidně deset patnáct let.
O PRODEJI STARTUPU MELOWN
Švýcarská Leica, která naši firmu na 3D mapování koupila, je konzervativní a nechtěla k tomu moc říkat, natož aby zveřejnila cenu. Z finančního hlediska to byl velký sukces. Novináři hádali nějakou cenu, trefili se, ale spletli měnu. (smích) Po Ytice a Kiwi to byl třetí největší český exit tohoto roku. To je po sedmi letech na trhu a s jediným zákazníkem (Seznam) docela pěkné, ne?
O RODINOBODECH
Kitování na vodě mě zase tak moc nebaví, radši mám sníh. Už se těším na zimu. Teď si doma dělám kladné body, takzvané rodinohodiny, což jsem pochopil, že jich nikdy nemůžete mít dost. Když vám vyrostou děti, tak vám ty rodinobody budou hlídat i ony.
O OBLÍBENÝCH KNIHÁCH
Knihy, které mě intelektuálně nadchnou. Teď jsem přečetl Knihu kódů a šifer od Simona Singha. Dále mám rád knihy od Kazua Ischigura, který dostal Nobelovu cenu za literaturu. To je můj tajný tip. Je to Kundera na druhou. Některé jeho knížky se nečtou úplně lehce, ale i když začíná pomalu a nudně, tak pak utahuje šrouby a nakonec to vyvrcholí tak, že u posledních stránek nespíš dva dny.
O BUDOUCNOSTI LIDSTVA
Naše generace, závislá na fosilních palivech, musí umřít. A ta generace šestnáctiletých dětí, které jsou odpovědné a protestují za klima, ta nás musí nahradit. Oni už udělají takové životní volby, že na fosilních palivech závislí nebudou. Bohatství naší společnosti, nízká nezaměstnanost, to, že se máme dobře, to není dané používáním fosilních paliv. Ta fosilní lobby nás bude přesvědčovat, že při dekarbonizaci přijdeme o práci. To není pravda. Kvalita společnosti je dána její komplexitou. Komplexita společnosti rovná se ekonomický blahobyt.
