skip to main content
Vesmír

Lunární škodovka a Praha na Měsíci. Vesmírný architekt ukazuje budoucnost dobývání kosmu

Jako malý trávil Tomáš Rousek dětství poblíž stanice metra Kosmonautů. Obdivoval sochy Vladimíra Remka a dalších vesmírných dobyvatelů a snil o životě za hranicemi naší planety. Láska ke kosmu mu vydržela až do dospělosti. Jako architekt a designér se podílel na návrzích vesmírných lodí s umělou gravitací i 3D tištěných základen na Marsu nebo na Měsíci.

Jeho nejnovější projekt je model Nové Prahy na Měsíci, který představí v laboratoři virtuální reality Virtuplex během akce Czech Space Week. A současně navrhl i měsíční rover Luniaq inspirovaný vozy Škoda.

model měsíční základny Nová Praha

„Ve virtuální realitě se tak lidé mohou projít po prvním Václaváku ve vesmíru a užít si premiéru první kosmické škodovky. Kněžna Libuše, která řekla – vidím město veliké, jehož sláva bude hvězd se dotýkati –, by z toho měla radost,“ říká se smíchem Rousek.

Pro společnost Škoda Auto devětatřicetiletý architekt v minulosti připravoval i koncepty úpravy jejího mladoboleslavského areálu. Pracoval také pro NASA, ESA, Evropskou unii či britsko-švýcarskou firmu ESTEE. A v Londýně a v Praze provozuje vlastní architektonické studio XTEND Design zaměřené na architekturu a grafický design.

Škoda Luniaq
Reklama

Podnikat přitom začal už v šestnácti letech. „Hlásil jsem se na brigádu do Danone, ale odmítli mě. Vymýšlel jsem proto, jak si vydělat jinak. A tak jsem místo balení jogurtů začal dělat grafický design a webové stránky,“ vypráví Rousek.

Ukázalo se, že na navrhování má talent, a tak pokračoval studiem architektury na ČVUT. Během něj se náhodou seznámil s vesmírným architektem Ondřejem Doulem, od kterého se dozvěděl o Mezinárodní vesmírné univerzitě ve Štrasburku. Rouska to nadchlo a rozhodl se odjet do Švýcarska studovat.

Díky tomu se dostal k práci pro americkou i německou vesmírnou agenturu. A hlavně k zajímavým projektům, mezi nimiž byl třeba marťanský skleník.

„Hydroponický systém, kde půdu nahrazuje živný roztok a sluneční záření zase LED osvětlení, testovali vědci na Antarktidě jako zásobování pro posádku tamní Neumayerovy stanice. A já jsem navrhoval jeho vesmírnou verzi,“ přibližuje architekt projekt Evropské unie s názvem EDEN ISS.

Jako šéfdesignér švýcarsko-britské firmy ESTEE zase pracoval na simulátoru marsovské základny s uzavřeným ekosystémem. V rámci projektu BioDynamo s kolegy navrhli obytný modul propojený se skleníky.

Ty mají v plášti vrstvu vody, která by stínila radiaci a zároveň propouštěla světlo rostlinám. Využívaly by nejen hydroponii, tedy pěstování bez půdy, ale třeba i aeroponii a fogponii, kdy kořeny rostou ve vzduchu.

V rámci své práce pro NASA vytvořil Rousek s dalšími architekty Ondřejem Doulem a Katarinou Eriksson také měsíční projekt SinterHab, který kombinuje pevné, nafukovací moduly vyrobené na Zemi a vynesené do vesmíru se stavbami postavenými v kosmu.

„Robotické systémy NASA by měly za pomoci mikrovln tisknout obydlí z měsíčního prachu. A těžit místní suroviny od zeminy přes kovy až po led pro výrobu vody, paliva i nástrojů,“ popisuje Rousek.

Stejně jako měsíční vesnice počítá s využitím 3D tisku i projekt habitatu na Marsu, který český architekt vytvořil s kolegy jako soutěžní návrh pro NASA.

Reklama

I v tomto případě by hlavním stavebním prvkem byly místní suroviny, ze kterých základnu vytisknou robotické systémy. Základ tvoří nafukovací konstrukce, kterou obalí odolné 3D tištěné stěny.

Při práci pro NASA Habitation Team se Rousek podílel na dalším zajímavém projektu AG Cycler. Jako součást většího týmu, který čítal třeba i slavného astronauta Buzze Aldrina, navrhoval kosmickou loď na cestu k Marsu.

A to ne jen tak obyčejnou, ale takovou, která by generovala umělou gravitaci pomocí rotace celého plavidla. Konstrukci by tvořily materiály jako karbon a zylon a loď by v meziplanetárním prostoru využívala solární elektrický pohon.

Nejen v kosmu

Tomáš Rousek přitom nevytváří projekty jen pro vesmír, ale i pro Zemi. Spolupracoval například s největší architektonickou firmou na světě AECOM na resortu na Maledivách či stavbách pro olympijské hry v Riu de Janeiru a připravoval design řady staveb pro mistrovství FIFA a formuli 1 na Středním východě.

„Pro dvě královské rodiny v Kataru a Dubaji jsem vymýšlel futuristické návrhy. Například novou městskou čtvrť zaměřenou na wellness a zdraví plnou zelených technologií a obrovského spa. Zrovna tenhle návrh ale nakonec před realizací zhatil brexit,“ líčí architekt.

Pozemská architektura se podle něj může inspirovat právě tou vesmírnou. „Ve vesmíru je extrémní tlak na to, aby se vše recyklovalo a veškeré systémy byly uzavřené. A to se s rostoucími klimatickými problémy musíme naučit používat i na naší planetě,“ říká Rousek.

Sám se ostatně podílel například na stavebních systémech z recyklovaného plastu, zelené infrastruktuře v Londýně nebo evropském projektu na čištění vody na Zemi i ve vesmíru.

Byť má za sebou spoustu zajímavých projektů, ještě řadu dalších by si rád splnil. Líbilo by se mu pracovat na návrhu letiště, futuristických domech a hotelech na souši, pod vodou i ve vesmíru nebo postavit zelené udržitelné město.

„Uvidím, k jakým projektům se člověk dostane. Měl jsem například sen pracovat pro NASA a mít pobočku firmy na nábřeží Temže v Londýně stejně jako slavný architekt Norman Foster. A obojí se mi podařilo, i když ve skromnější podobě než v původních představách,“ říká Rousek.

A dodává: „Představivost je naše superschopnost. Spousta lidí na ni v dospělosti zapomene, protože upadnou do kolotoče práce, rodiny a hypoték. Ale právě snění posouvá lidstvo dál. Třeba za hranice naší planety vstříc vesmíru.“

Reklama
Reklama