Minulý týden museli hasiči evakuovat celé sanfranciské sídlo Dropboxu. Na vině byla levná elektrická koloběžka, která náhle vybuchla přímo v jedné z kanceláří. V Moskvě zase ve stejné době kompletně shořela po nárazu tesla.
Koloběžka naštěstí neměla žádné oběti na životech a posádka tesly z nehody vyvázla se zraněními – hrozbu výbuchů lithium-iontových baterií v elektronice ale není radno podceňovat. Přestože se problém obvykle týká špatně navržených no-name zařízení, která neprošla důkladným testováním, čas od času se vadné baterie vyskytnou i v prémiových gadgetech, jako například aktuálně v MacBoocích Pro.
Své o tom ví i Samsung: problém s explodujícími bateriemi, s jejichž miniaturizací to inženýři přehnali ve vlajkové lodi roku 2016, smartphonu Galaxy Note 7, ho stál nejméně pět miliard dolarů v hotovosti. Výbuchy mobilu těžce zranily desítky osob a korejský gigant tehdy musel z trhu stáhnout miliony kusů. A ještě i rok po skandálu byli majitelé samsungů často vystaveni nepříjemnostem na letištích, protože pracovníci bezpečnostních kontrol nedokázali odlišit jiné modely od Note 7.
Samsung ani koloběžka ale nejsou jediní černí Petrové. Jaké další přístroje s lithium-iontovými bateriemi v minulosti vybuchovaly?
Hoverboardy
Nejproslulejší ze všech nechvalně proslulých gadgetů. Ani bez vybuchujících baterií nejsou pro své uživatele nebo okolí příliš bezpečné – ve Velké Británii je kvůli bezpečnosti dokonce zakázáno jejich používání ve veřejném prostoru. Co se však týká explozí, v roce 2015, kdy hoverboardy zažívaly největší boom (doslova), přišly kvůli následkům požárů desítky lidí o své domovy a několik konkrétních modelů boardů (s celkovým počtem půl milionu prodaných kusů) se dostalo na černou listinu americké organizace CPSC (Consumer Product Safety Commission).
Proč zrovna hoverboardy? V čem se jejich baterie liší od těch v jiných gadgetech?
Problém je především v tom, že tento typ produktu nevyrábí žádný prověřený a důvěryhodný výrobce na základě kvalitního návrhu. Téměř 100 procent hoverboardů vždy pocházelo z náhodných čínských továren (ty vždy řešily i technický návrh produktů), které navíc v dobách největší slávy rostly jako houby po dešti a na kontrolu kvality v boji o nejvíc prodaných kusů nezbyl čas. Na Západ se boardy dostávaly díky drobným lokálním distributorům, kteří řešili maximálně branding a marketing. Původ gadgetů tak bylo velmi těžké uhlídat.
Boeingy
Model 737 MAX 8 není jediným problematickým. V roce 2013 Boeing řešil další bezpečnostní problémy svých letadel; tehdy šlo o model 787 Dreamliner. V jednom z letadel vzplanula právě lithium-iontová baterie, a přestože se plameny nerozšířily do dalších částí letadla a požár přímo neohrozil nikoho na životě, žádný z dreamlinerů nesměl komerčně létat po dobu dvou týdnů, dokud Boeing aerolinkám nedodal speciální nehořlavé boxy oddělující inkriminované baterie od zbytku letounu.
Další telefony
V letech 2003 a 2004 se skandálům s vybuchujícími telefony nevyhnula ani tehdejší jednička na světovém trhu, finská Nokia. Výbuchy například modelů N-Gage (nokií hybrid přenosné herní konzole a smartphonu s OS Symbian) a klasického 7210 zranily několik majitelů. Naštěstí (pro PR oddělení Nokie) šlo vždy o kusy s neoriginálními bateriemi uvnitř. O několik let později zaznamenalo stejné problémy ve větší míře ještě LG.
Notebooky Dell
Největší problémy s nebezpečnými li-ion bateriemi před kauzou se Samsungem Galaxy Note 7 měl bezesporu Dell, který se musel postarat o výměnu čtyř milionů špatně navržených kusů ve svých noteboocích napříč celým portfoliem. Majitelům notebooků, u nichž ještě výměna neproběhla, radil, aby inkriminovanou baterii okamžitě vyndali (u dnešních notebooků s baterií bez snadné možnosti výměny by už taková rada nestačila) a počítače používali dočasně pouze s napájecím adaptérem.
Dude, you’re getting a Dell? Tak pozor na baterku. Opatrujte se!