Z trestu na 150 roků, který by mu vypršel v červnu 2139, si vězeň číslo 61727—054 „odkroutil“ jedenáct let. „Pečuji zde o počítačové systémy, což ovšem spočívá v pouhé kontrole, že fungují a jsou udržovány v čistotě, nevyžaduje to žádnou technickou dovednost,“ svěřil se zjara 2013 trestanec Bernie Madoff v telefonickém rozhovoru z káznice v Severní Karolíně.
Novináři stanice CNN museli někdejšímu finančníkovi do vězení zavolat, protože neměl na telefonním účtu ani dolar. Ilustrovalo to ohromnou vzdálenost od života, který kdysi vedl. Pryč byla rezidence na Manhattanu za sedm milionů dolarů. Pryč byl dům na Long Islandu s úchvatným výhledem na Atlantik. Pryč byly domy na Floridě a ve Francii, pryč byla luxusní jachta.
A to pořád nebylo to nejhorší.
Pryč je i nejstarší syn Mark, který spáchal sebevraždu v roce
2010, při druhém výročí zatčení otce. „Za smrt syna jsem
zodpovědný a je velmi obtížné s tím žít,“ líčil Madoff
zpoza mříží. „Vytrvale mě pronásledují výčitky svědomí
za bolest, kterou jsem způsobil rodině i svým obětem.“
Byl-li závěr života pro Madoffa
utrpením, pak jeho kalvárii smrt tento týden ukončila. U spousty
lidí byste však o soucit pro zesnulého dvaaosmdesátiletého
starce žádali marně. I dál pro ně zůstane bezskrupulózním
podvodníkem, který pokání jen účelově předstíral a naopak se
poukazováním na svůj zdravotní stav pokoušel téměř do
poslední chvíle vyvinit z vězení.
F**k off? Pro podvedené se stalo větší nadávkou „Mad off“. A že těch podvedených bylo!
Počet obětí muže, který rozpoutal největší finanční skandál v amerických dějinách, přesáhl 24 tisíc, přičemž odhady, o kolik je „vlk z Wall Street“ připravil, se různí: vyšetřovatelé vyčíslili sumu na 65 miliard dolarů, správce zabaveného majetku ji o osm miliard ponížil, jiné expertizy mluvily o ještě nižší částce. I tak ale byla – Mad off! – ohromná.
Takto Bernieho Madoffa (druhý zleva) vyobrazil americký magazín Forbes ve společnosti dalších velkých podvodníků 20. století. | Ilustrace Forbes US
Princip, na jehož základě vylákal seriózně vypadající byznysmen z investorů nůše peněz, je srozumitelný i pro finančního analfabeta. Jde o známou pyramidovou hru: člověk svěřuje peníze správci za slib jejich vysokého zhodnocení, správce je ale nikterak nezhodnocuje a prvním klientům vyplácí výnosy z prostředků těch, kteří do systému vstoupili později.
Systému se též říká Ponziho schéma podle italského přistěhovalce Carla Ponziho, který se v rodné zemi choval podle vlastních slov jako marnotratník, a když mu kvůli tomu začala hořet půda pod nohama, sedl na loď a přeplavil se za oceán do Bostonu. „Na americkou půdu jsem vstoupil s 2,50 dolaru v hotovosti a milionem dolarů v nadějích,“ vzpomínal Jihoevropan později.
Avšak jen u milionů dolarů v nadějích nezůstalo, brzy šlo o reálné miliony v kapsách podsaditého chlapíka. Pyramidovou fintu nepoužil Ponzi jako první, před ním ji tasili rozliční vykukové. Ital s knírkem měl ale charisma a fascinující přesvědčovací schopnosti, díky čemuž posbíral v roce 1920 od desítek tisíc lidí víc než patnáct milionů.
Za 45 dní padesátiprocentní zhodnocení investice, za 90 dní rovnou stoprocentní. Vidině takového zisku, který Ponzi sliboval, podlehli mnozí. Pozdě pochopili, že jde o bublinu; když praskla, ocitl se sice Ponzi ve vězení, jejich peníze však byly v trapu.
Bernie Madoff sehrál variaci na stejná téma, byť kontury a kulisy jeho příběhu byly pochopitelně odlišné.
Rodák z New Yorku založil v roce 1960 makléřskou společnost, jejíž služby využívaly celebrity, nadace i velké banky. Postupně se Madoff stal jedním z nejrespektovanějších finančníků, byl i předsedou správní rady Nasdaq Stock Market, jednoho z hlavních amerických trhů cenných papírů.
S Madoffem by mnozí šli klidně i do Mordoru, takovou důvěrou disponoval. Díky tomu disponoval i penězi nešťastníků. Investovat prostřednictvím Madoffovy společnosti bylo nejen výhodné – byla to rovněž otázka prestiže.
Kouzlo a lesk finančníkova podniku oslňoval natolik, že investoři neviděli varovné signály. Některé velké firmy z Wall Street odmítaly s Madoffem jakkoli obchodovat, poněvadž jim konání zavánělo nelegálními machinacemi. Další erudovaní odborníci upozorňovali, že k avizovaným vysokým ziskům není možné investice vytáhnout. Varování letělo ke slepým a hluchým.
Za příčinu vstupu na šikmou plochu označil podfukář takzvané Černé pondělí 1987, kdy se zhroutily akciové trhy a on utrpěl značnou ztrátu. Aby se vzpamatoval, proměnil investory v „kavky“. „Myslel jsem, že se s danou situací dokážu vypořádat, nechtěl jsem páchat zločin. Jenže to bylo stále horší a horší a já neměl odvahu připustit si, co jsem udělal,“ hájil se Madoff.
Stejně jako letělo ke slepým a hluchým varování před Madoffem, nyní letěla ke slepým a hluchým Madoffova obhajoba. V prosinci 2008, kdy byl zatčen na základě oznámení osoby, v níž byl později identifikován jeden z jeho synů, zrovna žádali klienti k výplatě sedm miliard dolarů. Jenže pyramida se zhroutila a z miláčka se stal nenáviděný, který musel chodit před soud v neprůstřelné vestě.
Madoff s manželkou a dvěma syny | Foto Forbes US
Kajícná – těžko říct, zda upřímná – slova o lítosti a studu z viníkových úst nemohla dojmout brutálně okradené. A už vůbec jim nemohla navrátit majetek; někteří přišli o vše, takže oběšení finančníkova potomka bohužel nebylo jedinou sebevraždou ve spojitosti s případem. „Madoffovy zločiny byly mimořádně ohavné,“ pronesl soudce, když ho posílal na 150 let do vězení.
I skrz pevné zdi cely musel odsouzený cítit zášť poškozených. „Ve skutečnosti se ani v kriminále neměl bůhvíjak špatně a lítost jen předstíral, protože doufal, že zahraje v jeho prospěch,“ tvrdil Michael De Vita, jedna z obětí a současně spoluautor knihy, jež o kauze pojednává.
De Vita si dokonce myslí, že lítost necítil Madoff ani vůči vlastní rodině, kterou do špinavého byznysu vědomě zatáhl. Synové finančníka kvůli skandálu trpěli, Mark si dokonce sáhl na život (Andrew je už též po smrti, zabila ho rakovina) a Madoffův mladší sourozenec Peter si odpykává desetiletý trest poté, co se přiznal, že podvodné jednání kryl.
„Jak může člověk zatáhnout rodinu do podniku, o němž bezpečně ví, že je ryze kriminální?“ položil si De Vita řečnickou otázku. A pochmurně z ní vyvodil: „Když nebral Madoff sebemenší ohledy ani na své nejbližší, co teprve na ty ostatní, co teprve na nás…“
