V kontextu geopolitického dění ve zbytku světa by se mohlo zdát, že je Říše středu vítězem. Index CSI 300 šanghajské burzy a hongkongský SHI na rozdíl od hlavních amerických indexů utěšeně rostou, v AI závodech Čína dohání USA, stává se soběstačnou v čipovém průmyslu, a dokonce testuje vojenské stíhačky šesté generace. Jenže pod povrchem už to tak dobře nevypadá.
Jen tuto neděli Čína oznámila takzvaný „Zvláštní akční plán na podporu spotřeby“, kterým chce podpořit domácí spotřebu. Není to zdaleka první podobný impulz. Proč druhá největší ekonomika světa takové kousky potřebuje a má je vůbec zapotřebí?
Pomineme-li efekt tlaku v podobě amerických cel, která mohou zamíchat s pro Čínu tradičně silným exportem, má země stále nedořešený problém v podobě několik let se táhnoucí nemovitostní krize a s hrozící deflací. K tomu navíc v zemi rychle stoupá nezaměstnanost, a naopak klesá výroba v továrnách.
Jako bonus se pak index cen výrobců ze záporných hodnot nevynořil prakticky od podzimu 2022. Jak také mohou potvrdit západní luxusní značky, bohatí Číňané, kdysi klíčový pilíř západního luxusního byznysu, také téměř přestali nakupovat západní prémiové zboží.
Vývoj cen nemovitostí vs. Index spotřebitelské důvěry v Číně Zdroj: MacroMicro
V tomto koktejlu se zdá, že navzdory již nalitým a dalším přislíbeným prostředkům do klopýtající ekonomiky je plán čínské vlády na pětiprocentní ekonomický růst spíš zbožným přáním. Zatím totiž ani měsíce po prvních dílčích opatřeních nevedly k výraznějšímu ekonomickému oživení.
Připomeňme, že Čína koncem loňského roku představila rozsáhlý balíček stimulačních opatření zahrnující mimo jiné snižování úrokových sazeb, vládní podporu trhu s nemovitostmi a nabídku občanům vyměnit staré výrobky za novější dotované v zoufalé snaze nakopnout spotřebu.
Nedá se však říct, že by dosavadní snahy čínské vlády neměly vůbec žádný efekt. Podařilo se například alespoň trochu zvednout skomírající tržby maloobchodu, kterému za leden a únor podle čínského Národního úřadu pro statistiku meziročně stouply tržby o čtyři procenta, což je nepatrné zlepšení oproti prosincovým 3,7 procenta.
Tento efekt by měl ještě pokračovat. Eric Zhu, akciový analytik zabývající se spotřebním sektorem v lucemburské společnosti Fidelity International, která se zabývá správou fondů, k tomu říká: „Číňany ze střední třídy, kteří mají nadměrné úspory a poptávají obměnu a modernizaci, to povzbudí k tomu, aby více utráceli za velké zbytné výrobky, jako jsou spotřebiče, nábytek a spotřební elektronika.“
Americké vs. čínské akcie Zdroj: TradingView
Otázkou je, zdali je to dost a jestli konečný efekt odpovídá vynaloženému úsilí. Do růstu spotřeby se navíc propsaly i tradiční oslavy čínského nového roku. Je to tedy tak trochu podobné, jako kdybychom se snažili vyčíst spotřebu na začátku roku z výsledků vánoční sezony, která bývá tradičně mnohem silnější než jiné měsíce.
Představitelé země se na konci loňského roku během konference Central Economic Work Conference, která vytyčuje hospodářské cíle Číny na příští rok, rovněž zavázali k rozšíření fiskálních výdajů a uvolnění měnové politiky. Pokud jde o poslední výkřik, tedy Zvláštní akční plán na podporu spotřeby, v nedělním oznámení nezaznělo v obecné rovině nic, co by již Čína nedeklarovala dříve.
Plán je ale zajímavý tím, že v rámci něj padlo několik konkrétních kroků, které čínská vláda chystá, aby ekonomika, která se horko těžko vzpamatovává z příšerného loňského roku, zase začala šlapat podle jejích představ. A také je z něj patrné, že vláda nezůstane jen u velkých makroekonomických akcí. Pohlídá si, aby na ně navazovaly také dílčí akce na regionální úrovni, aby velké akce nevyzněly do ztracena.
Mezi ty velké konkrétní kroky patří například ambice stabilizovat domácí akciový trh, překopat domácí dluhopisový trh tak, aby se zvýšila nabídka a přístup k dluhopisům pro běžné spotřebitele, plán na opětovné oživení spotřeby, například tím, že se zvýší příjmy a klesne zátěž pro obyvatele.
Zdaleka ale nejde o jediné kroky. Nedělní plán počítá také s novým otevřením Číny domácímu a hlavně zahraničnímu turismu. Ten druhý totiž prakticky zabila takzvaná zero-COVID politika, kterou čínská vláda opustila až tváří v tvář kolabující ekonomice na samém sklonku roku 2022.
Čína zde vedle osvědčených turistických atrakcí sází zejména na podporu dosud spíše opomíjených horských destinací a rozvoj lyžařských středisek.
Součástí strategie je také mnohem menší papírování spojené s turistickými cestami do Číny – má se totiž rozšířit jednostranný bezvízový styk a zjednodušit regionální politika pro vstup. Znamená to konec front na čínské ambasádě kvůli turistickým vízům? Uvidíme, každopádně je to již téma do trochu jiného článku.
Hlavní otázkou i nadále zůstává, jestli čínská schopnost dotovat ekonomiku umělými stimuly bude mít ve finále větší váhu než dopad obchodních sankcí Spojených států.
Určitě existují oblasti, kde k tomu mají velmi slibně nakročeno. Jednou z nich je elektromobilita, ve které je země velmi silná. Čínští výrobci baterií a dodavatelé autodílů kupříkladu již stihli vybudovat velké výrobní závody mimo Čínu.
„Velké investice čínských společností do výzkumu a vývoje a přístup na největší světový trh s elektromobily jim pomohou udržet si vedoucí postavení v oblasti technologií a posílit konkurenční výhodu oproti mezinárodním konkurentům,“ myslí si Eric Tse, akciový analytik čínských automobilových společností taktéž z Fidelity.
„Čínští dodavatelé s dominantním podílem na trhu budou schopni přenést zvýšení nákladů v důsledku rostoucích protekcionistických opatření na zákazníky,“ dodává.
