Matky malých dětí chtějí pracovat, jenže málo z nich nachází možnost, jak práci s péčí o potomka skloubit. Situaci komplikuje nedostatek částečných úvazků, dlouhé letní prázdniny, ale také ubývající množství hlídajících prarodičů, na kterých český model dlouhodobě stál.
Vyplývá to z reportu české online platformy Mumdoo, která od roku 2021 propojuje rodiče se zaměstnavateli a každoročně měří, jak se lidem na mateřské či rodičovské dovolené daří vracet do práce.
To, že se v Česku loni narodilo nejméně dětí od konce osmnáctého století, znamená pro ekonomiku konkrétní problém – ubývá lidí, kteří mohou pracovat. Byť by se měl stát snažit udržet na trhu práce všechny, kdo pracovat chtějí, často se děje pravý opak.
Například devět z deseti rodičů se podle šetření Mumdoo po rodičovské dovolené chce vrátit do práce, přesto stále naráží na překážky, které systém vytváří.
„Před dvěma lety jsme státu a firmám dali osm konkrétních doporučení. Dnes můžeme poprvé změřit, co z nich skutečně stalo. Splněné je zatím jedno,“ říká Kristýna Cejnarová, spoluzakladatelka Mumdoo.
Podle letošního reportu, který vychází z velkého vzorku osmnácti tisíc rodičů a 323 firem z celé republiky, se situace ohledně zapojování rodičů do pracovního procesu mění velmi pomalu.
Pracovat po rodičovské chce 92 procent rodičů, reálně jich pracuje pouze 53 procent, což je podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské největší paradox českého trhu práce.
„Pracujeme čím dál tím déle, přesto neumíme dát práci těm, kteří o ni stojí. Ochotu pracovat deklaruje 92 procent rodičů, příležitost dostala jen polovina,“ komentuje Horská výsledky reportu.
Konkrétně to znamená 211 tisíc nepracujících matek s předškolními dětmi, které nenacházejí vhodné pracovní uplatnění. Častým požadavkem rodičů dětí do čtyř let jsou čtvrtinové až poloviční úvazky. Jenže v částečných úvazcích je Česko s deseti procenty na polovině průměru Evropské unie, který činí sedmnáct procent.
Foto Mumdoo
I když se situace v Česku za poslední dva roky mírně zlepšila, a to konkrétně o necelé čtyři procentní body, rodiče situaci řeší často tím, že zaměstnanecký poměr opustí a začnou podnikat.
Právě na nevhodné podmínky u zaměstnavatele si stěžuje až třetina podnikajících rodičů. Rodičů, kteří během rodičovské pauzy ztratili kontakt se svým zaměstnavatelem úplně, podle reportu přibylo.
Celá situace má pochopitelně negativní dopad i na státní kasu. Pokud by mohli rodiče předškoláků pracovat v rozsahu, jaký si přejí, příjmy veřejných rozpočtů by narostly o šestnáct miliard korun ročně.
„Taková částka není výdaj, ale nejrychleji dostupný zdroj, jaký Česko má,“ konstatuje ekonomka Klára Kalíšková z think tanku Idea při Cerge-EI, která vypracovala fiskální kapitolu reportu.
Paradoxem je, že největší rezervy se nacházejí tam, kde pravidla vznikají. „Stát pobízí firmy k zavádění flexibility, ve vlastních institucích ji ale nabízí nejméně,“ poukazuje Lucie Bášová, spoluzakladatelka Mumdoo a spoluautorka reportu. Ve veřejném sektoru nemá žádnou formu flexibility každá pátá matka, v soukromém sektoru každá dvanáctá.
Ve státním sektoru přitom pracuje 64 procent matek s doktorátem, takže nejkvalifikovanějším ženám stát jako zaměstnavatel nabízí nejméně prostoru sladit práci s péčí o dítě.
„Vidím v tom především zásadní etické selhání státu coby zaměstnavatele. Náš systém si tyto talentované ženy vychová, a v momentě, kdy se stanou matkami, jim ten samý stát zabouchne dveře před nosem,“ uvádí v reportu Barbora Urbanová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka po konfrontaci s výsledky slíbil změnu k lepšímu. „Chceme jít příkladem i jako zaměstnavatel, a proto připravujeme pilotní ověření flexibilních forem práce přímo na ministerstvu,“ řekl s tím, že plánuje podpořit širší využívání zkrácených úvazků, pružnou organizaci pracovní doby i práci na dálku tam, kde je to možné.
„Současně vyhodnotíme fungování slevy na pojistném u zkrácených úvazků. Na základě výsledků navrhneme její další nastavení tak, aby co nejlépe podporovala zaměstnavatele při vytváření pracovních příležitostí pro rodiče i další skupiny zaměstnanců, kteří flexibilní uspořádání práce potřebují,“ dodal Juchelka.
Flexibilita jako ekonomická nutnost
Z reportu rovněž vyplývá, že důležitá je i podpora rodičů z jejich nejbližšího okolí. „Mámy se mohou chtít vrátit do práce sebevíc, samy ale péči, domácnost a práci dlouhodobě neutáhnou. Skloubení práce a rodičovství je výsledkem fungujícího okolí, ne výkonem jednoho člověka,“ upozorňuje Bášová na nutnost „záchranné sítě“ v podobě druhého dostupného rodiče, prarodičů nebo přátel.
O vystřídání s partnerem na rodičovské by podle průzkumu stála každá druhá matka, uskutečnila ho jen zhruba každá třicátá.
Rodinná síť, na které český model péče stál, slábne. Pravidelné hlídání prarodiči kleslo za dva roky z osmadvaceti na šestnáct procent a polovina rodičů dnes spoléhá pouze na nárazovou výpomoc. Placenou chůvu využívají jen čtyři procenta českých rodičů.
Možnost zapojit více do péče druhého rodiče má přitom i nezanedbatelný psychologický vliv. „U rodičů, kde partner čerpal otcovskou dovolenou, byla zaznamenána o pětadvacet procent nižší pravděpodobnost rozpadu vztahu během prvních šesti let po narození dítěte,“ upozorňuje Eliška Remešová, psychoterapeutka a zakladatelka Institutu Mezilidmi.
V názoru na stávající situaci se však rodiče a zaměstnavatelé rozcházejí. Zatímco třetina firem tvrdí, že návratu rodičů do práce nic nebrání, na stejnou pozici k původnímu zaměstnavateli se vrací jen třicet procent rodičů.
„Flexibilita už dnes není benefit. Je to ekonomická nutnost. Z trhu práce se ročně ztratí čtyřicet tisíc pracovníků a trend se bude každý rok zrychlovat,“ komentuje report Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace personalistů ČR.
Dita Formánková, zakladatelka neziskové organizace Czechitas, která vzdělává ženy v digitálních a IT dovednostech, upozorňuje i na to, že pokud žena během rodičovské nedrží krok s dobou, těžko se časová mezera dohání.
„Tříleté odpojení od oboru, který mezitím prošel AI transformací, není pauza. Je to kvalifikační propad,“ upřesňuje coby členka pracovní skupiny Moderní trh práce.
Jana Malíčková z Nadačního fondu Matika Česku dodává ještě pohled z oboru pedagogiky: „Učitelé a učitelky na rodičovské by mohli obsadit přibližně 1473 učitelských úvazků. To by pokrylo zhruba devadesát procent současného nedostatku učitelů v českém školství.“
Co pomůže?
Proměny trhu a nástup umělé inteligence na vlastní kůži zaznamenávají i samotné zakladatelky platformy Mumdoo. Kristýna Cejnarová a Lucie Bášová ji před pěti lety zakládaly z vlastní potřeby. Na rodičovské řešily stejný problém: chtěly pracovat, ale nenašly vhodné příležitosti, které by vyšly vstříc jejich osobní situaci.
Viděly přitom, že firmy mají zájem o výpomoc třeba na projektové bázi, kterou by mohly expertky pečující o děti skvěle vyplnit. Šlo hlavně o práci v oboru marketingu, personalistiky nebo copywritingu. Jenže doba se změnila.
„Naše původní myšlenka s propojováním matek a firem na projektové spolupráce se postupně utlumuje, primárně kvůli vstupu AI na trh, která je objektivně schopná spoustu těchto projektů vypracovat. Úbytek projektů nám uvolnil ruce věnovat větší pozornost systémové změně a osvětě,“ shodují se zakladatelky.
V reportu spolu s experty navrhují konkrétní řešení, která by mohla situaci zlepšit. Ze strany státu by podle nich pomohlo snížit odvodové zatížení nízkopříjmové a částečné práce v řádném pracovním poměru, přestat finančně zvýhodňovat podlimitní dohody, navýšit slevu na pojistném u částečných úvazků na deset procent nebo obnovit školkovné ve výši minimální mzdy, včetně dětských skupin a soukromého hlídání.
Zaměstnavatele zase vyzývají k tomu, aby nabízeli flexibilní úvazky odstupňované podle věku dítěte, včetně sdílených úvazků, podpořili péči o děti například firemními školkami, ale také pomohli překlenout letní prázdniny, které nepokryje ani dovolená obou rodičů.
Situaci by neměli podcenit ani samotní rodiče. Doma by měli otázku dělby péče otevřít už před narozením dítěte, během rodičovské dovolené udržovat kontakt s oborem i v malém rozsahu, aby návrat nezačínal od nuly.
Měli by se také učit pracovat s AI a digitálními nástroji a nastavit si komunikační kanály se zaměstnavatelem ještě před odchodem na mateřskou dovolenou.
