Pravidelně se opakující show je opět zde. Každé čtyři roky celý svět sleduje první listopadové úterý, kdy se Američané vydávají k volebním urnám. Své sázky mají v banku i investoři po celém světě. Předvolební situace navíc dostala nečekanou zápletku v podobě prokázaného covidu u Donalda Trumpa.
Po pár dnech se však Donald vrátil, dle svých slov v plné formě a hned vypálil do světa desítky tweetů. Jak se tedy na volby v portfoliích připravit a co nás čeká po oznámení výsledků?
Nabízejí se čtyři možné scénáře. Dle průzkumů veřejného mínění to vypadá na poklidné vítězství demokratického kandidáta, ale stejným scénářem si americký volič prošel před čtyřmi lety. Joe Biden také může vyhrát pouze těsně. Anebo by Donald Trump mohl zopakovat svůj minulý výkon, tedy ve všeobecné volbě získat hlasy méně než poloviny voličů, ale většinu ve sboru volitelů.
Čtvrtou variantou je plichta či jinak nejasný výsledek se zdlouhavým přepočítáváním hlasů. Aby byl obrázek kompletní, zapomenout nelze ani na volby do Sněmovny reprezentantů a třetiny členů Senátu. Úspěch Donalda Trumpa by byl nečekaný i v kontextu probíhající ekonomické recese. Obhajující prezidenti to zpravidla při recesích mívají takřka nemožné.
Drobné ohlédnutí za minulostí. Hillary Clinton před čtyřmi lety s přehledem vedla v průzkumech, v předvečer volby například The Economist napsal, že Hillary to velmi pravděpodobně má v kapse. Jenomže pravděpodobnost je jedna věc a volební výsledek druhá.
Ještě v prvních hodinách sčítání hlasů to vypadalo jasně pro demokratickou kandidátku. Pak se však kormidlo otočilo. Burzovní hráče časně zrána zchladila ledová sprcha a futures před otevřením trhu ukazovaly na pětiprocentní propad. Šok však trval jen pár hodin a nakonec první obchodní den přinesl kladný výsledek.
Letos nás na cestě k vyhlášení výsledků čeká několik ostrých zatáček. Pandemie mění karty, voličské preference i způsob hlasování. Rekordní množství hlasů bude odevzdáno poštou (odhady mluví až o 80 milionech hlasů, minule to bylo 33 milionů) a zde vyvstává otázka jejich možného počítání i přepočítávání, přičemž odevzdávání hlasů v některých okrscích začalo již na konci září. Volební urny s odevzdanými hlasy povalující se po amerických venkovských poštách jsou jednoznačně rizikovým faktorem.
Kdy se dočkáme výsledku?
Takže výsledek hlasování vůbec nemusíme vědět hned ve středu ráno 4. listopadu. Obdobná situace se, pro pamětníky, odehrála v roce 2000, kdy proti sobě stáli George Bush mladší a Al Gore. Došlo k částečnému přepočítávání hlasů na Floridě, rozjela se zuřivá právní bitva ohledně výkladů ústavy.
Současný prezident USA Donald Trump | Foto AP
Až 13. prosince Al Gore ve své umírněné řeči pozvedl zájmy země nad svoje osobní a uznal svoji porážku, aniž by však byly všechny okrsky řádně přepočteny. Index S&P v reakci na nejistotu odepsal asi 12 procent. To vše v době bez sociálních sítí, ve světě před 11. zářím a v geopolitickém prostředí, kdy Rusko bylo ekonomicky na kolenou a Čína zajímala pouze akademické profesory. Víme však, že historie se neopakuje, nýbrž se pouze rýmuje.
Dojde k (případnému) pokojnému předání moci?
V posledních měsících si svět klade otázku, jestli by došlo k pokojnému předání moci. Samotná podstata této úvahy vždy zněla v americkém kontextu naprosto nemyslitelně. Ale současný nájemce Bílého domu není standardní politik ctící psaná i nepsaná pravidla. Existuje riziko, že výsledek voleb bude nejednoznačný, a v tom případě by se dodržení americké ústavy mohlo dostat pod tlak.
Nejdivočejší scénář je asi ten, kdy jednotka rychlého nasazení nuceně vystěhuje Donalda Trumpa z Bílého domu v den inaugurace. V reálnější variantě uvidíme okno necelých tří měsíců mezi dnem voleb a inaugurací 20. ledna, kdy by se stávající prezident loučil se svým mandátem. Stále by držel plné pravomoci a pomocí exekutivních dekretů by mohl na domácím i mezinárodním poli způsobit leccos.
Investiční portfolio
Politika je jedna věc a investiční portfolio je věc druhá. Epidemie nevídaným tempem rozdělila svět na vítěze a poražené. Když se podíváme z opravdu velkého nadhledu, mezi vítěze patří akcie z kategorie „zůstávám doma“, na druhé straně akcie z kategorie „jedu ven za prací a zábavou“. Politiku nikdo z nás neumí předpovídat a nevyplácí se na ni ani přehnaně reagovat.
I tak však vyvstává otázka, jestli mé investiční portfolio bude zasaženo případným výsledkem a hlavně jaký by byl dopad na hospodaření firem v něm zastoupených. Na trhu se již nyní formují dva tábory investorů a oba se tak trochu bojí opačného výsledku. Po volbách, jak už to tak bývá, bude mít jedna strana radost, druhá strana se přestane bát nejistoty a bude se muset s výsledkem smířit. Z historie víme, že po opadnutí volební nejistoty a s ní spojené akciové volatility mívají trhy většinou tendence růst.
Co slibují oba pánové
Za čtyři roky jsme se přesvědčili, co Donald Trump dovede. Faktem však je, že jedním z jeho realizovaných předvolebních slibů bylo dramatické snížení korporátních daní z 35 procent až na 21 procent vedoucí k nárůstu ziskovosti většiny firem. Joe Biden je postaven jinak, demokraté mají obecně touhu daně spíše zvyšovat. Mluví se o opětovném navýšení daňové sazby na 28 procent a Joe Biden by si přál navýšení federální minimální mzdy ze současných 7,25 USD směrem k 15 USD do roku 2025.
Tyto dva body jsou pro firmy zvýšenou nákladovou položkou, oproti tomu by ale mohlo stát odbourání obchodních bariér. Spolu s tím by mohlo dojít k uklidnění situace na mezinárodním poli, kde současná americká administrativa rozehrála celou řadu ostrých bitev s ne zrovna diplomatickým protokolem. Tvrdší přístup vůči Číně však zřejmě zůstane v každém případě.
Rýsují se zajímavé sektorové dopady. Oba dva kandidáti slibují vyšší investice do infrastruktury a Joe Biden je rozhodně otevřenější podpoře alternativním energiím a obecně zelenějšího vnímání světa. Naopak horkým bramborem se stává zdravotnictví, a to v obou variantách.
Technologie jsou vzhledem ke svému mladšímu věku stále velmi málo zatíženy regulací, ale jejich dopad na naše životy je čím dál větší. V souvislosti s velkou čtyřkou (Alphabet, Facebook, Amazon, Apple) se objevují možné paralely s rozdělením telekomunikační firmy AT&T na osm komponent jako v roce 1984.
Demokrati mají vedle tendencí zvyšovat daně obecně blíže i k zavádění regulace. Jádro demokratického programu však bylo zformulováno v čase před pandemií, proto bych se dramatického zvyšování daní v době velmi křehkého ekonomického oživení nebál.
Bude nám stačit popcorn?
Rozumnou variantou se zdá být vedle již zainvestovaného portfolia kvalitních firem připravená hromádka hotovosti, která by se dala do trhu poslat v případě jejich povolebního rozhoupání. Mysleme však na to, že v dlouhém období mají trhy tendence růst a při naší absenci se vystavujeme riziku, že nám „utečou“. Již zmiňovaný George Bush mladší získal svůj mandát na úrovni indexu S&P 500 přibližně 1400 bodů, zatímco nyní je index v okolí 3300 bodů.
A to jsme si v tomto století prošli bublinou technologickou, nemovitostní i současnou pandemii. Dvě dekády akciového vývoje přinesly leccos, vítězem je však dlouhodobý investor s pevnými nervy. V každém případě vám doporučím pořídit si pořádnou dávku popcornu a zhlédnout film Recount z produkce HBO, který popisuje floridské přepočítávání hlasů z časů před dvaceti lety.
Autor je hlavní stratég ČSOB Asset Managementu.
