Daria Hvížďalová je spoluzakladatelkou technologického startupu Mainware a lektorkou umělé inteligence v byznysových procesech na European School of Business and Management. Ve svém sloupku popisuje, jak jí zkušenosti ze světa umělé inteligence a práce s daty pomáhají lépe zvládat rodičovství.
„Mommy brain“ je zažitá představa, že matky jsou více zapomětlivé a méně pozorné. Z pohledu neurovědy je to ale jen známka rychlejšího vývoje mozku. Rodičovství má totiž hodně vedlejších účinků.
Například pravidelně houpu vozík v obchoďáku, než si uvědomím, že to není kočárek. Občas si nemůžu vzpomenout na jména kolegů nebo jsem schopná udělat chyby ve svém datu narození. Je snadné se takovým výpadkům smát, ale přetrvává kulturní přesvědčení, že těhotenství a péče o dítě ovlivňují kognitivní schopnosti ženy ještě dlouho po narození dítěte.
Často se tyto změny připisovaly hormonům a únavě. Jak ví každý, kdo někdy zažil větší jet lag anebo pracoval na směny, nedostatek spánku oslabuje naše duševní schopnosti. Upřímně se divím, že řízení v opilém stavu je zakázáno, zatímco řízení čerstvých rodičů po několika měsících nepředvídatelného a útržkovitého spánku nikdo neřeší.
Je jasné, že ve hře je hodně faktorů, ale mě zajímala objektivní odpověď na otázku: proč mám pocit, že nepoužívám mozek a hloupnu? Je mozek něco jako sval, který se musí trénovat? A trénuji ho v takovém případě na správném vzorci dat?
A hlavně – zůstanu taková napořád?
Neurověda se začala zabývat otázkou korelace mezi rodičovstvím a kognitivními funkcemi mozku poměrně nedávno. Dosud shromážděné výsledky jsou překvapivé. Zdá se, že mateřský mozek se může během těhotenství a poporodního období měnit rychleji a drastičtěji než v kterémkoli jiném bodě v životě – včetně puberty.
Průkopnický výzkum na toto téma udělala Elseline Hoekzema, vedoucí neurovědkyně Brain and Development Laboratory na nizozemské Universiteit Leiden. Její tým porovnával MRI skeny se zobrazením mozku žen před a po těhotenství a zjistil, že se mezi sebou výrazně liší.
Ženy, které nedávno porodily, měly tak výrazné biologické změny v mozku, že počítačový algoritmus dokázal novopečené matky oddělit od žen, které nikdy nerodily. Článek doktorky Hoekzema v časopise Nature zahájil velkou diskusi vedoucí k hypotézám, že tyto změny mohou částečně nastat v důsledku mozkového fenoménu známého jako „synaptické prořezávání“.
Tento proces eliminuje určitá spojení mezi mozkovými buňkami, aby se podpořilo vytvoření spojení nových. Vědci se domnívají, že synaptické prořezávání pomáhá lidem zaměřit se na konkrétní chování nebo činnosti – v tomto případě na péči o dítě. Jinými slovy, není to „ztráta“ mozkového materiálu, ale jeho neskutečně rychlá transformace zaměřená na uvolnění místa pro nové znalosti a schopnosti přicházející spolu s rodičovstvím.
Místo toho, abyste se soustředili na relativně nepodstatné informace, jako je název filmu nebo jméno vzdáleného příbuzného – hard data –, musí váš mozek přerozdělit zdroje do jiných částí mozku, které mají větší spojení se soft skills a umožňují lépe poznat, co vlastně chce a potřebuje dítě.
Úkol hledání souvislostí v nestrukturovaných vstupních datech je výrazně náročnější než pouhé vyvolávání informací z mého paměťového úložiště. A taky má větší přidanou hodnotu: skrz interpretaci cizích citů a emocí se posiluje emoční inteligence, která je klíčovou kvalitou spousty nejúspěšnějších manažerů a manažerek.
Studie doktorky Hoekzema prokázala to, co mnozí léta předpokládali: těhotenství a mateřství jsou pro funkci mozku formativní, nikoli degenerativní. Navíc mozkové změny byly konzistentní u všech matek bez ohledu na jejich původ a životní zkušenosti.
A i když je zapotřebí mnohem více výzkumů, objevují se dokonce důkazy, které naznačují, že změny mozku během rodičovství nemusí být specifické pouze pro matky. Podle Helene Rutherford, výzkumnice Child Study Center na Yale School of Medicine, mohou otcové – a dokonce potenciálně i adoptivní rodiče, zdravotní sestry na dětském oddělení, chůvy a prarodiče – zaznamenat změny mozkových funkcí, aby se stali efektivnějšími opatrovníky.
Tím pádem je pravděpodobné, že „vedlejší účinky“ rodičovství vás poznamenají bez ohledu na to, jestli jste maminka, nebo tatínek. Genderová rovnost v akci!
Jak dlouho ale tento stav může trvat a kde je hranice mezi „mommy brain“ a permanentní únavou? „Většina experimentů a testů na kognitivní funkce je prováděna pouze na úplném začátku rodičovství, což není úplně správné,“ říká Valerie Tucker Miller, studentka v Purdue University’s Department of Anthropology, kde zkoumá dlouhodobý dopad rodičovství na pozornost a paměť.
V nové studii použila revidovanou verzi Attention Network Test, nazvanou ANT-R, k porovnání reakčních časů mezi šedesáti matkami, z nichž všechny měly alespoň rok po porodu, a sedmdesáti bezdětnými ženami. Výsledky zveřejněné v časopisu Current Psychology ukazují, že matky dosáhly stejných, nebo dokonce i lepších výsledků.
Mezitím je společenská víra v „mama mozek“ tak silná, že některé studie ukázaly, jak se ženy samy popisovaly jako „kognitivně zpomalené“ – a přitom vykazovaly vyšší výkon, než uváděly. Což vyvolává logickou otázku: nejsme na sebe jen zbytečně tvrdí, když se cítíme unavení, rozptýlení a každou chvilku musíme udržovat zvýšenou pozornost?
Mnoho žen vnímá svůj rodičovský mentální stav jako nedostatečný a ochuzený o určité schopnosti. Ale věda nám připomíná, že změna je pokrok. Rozhodně nehloupneme, ale vytváříme nová neuronová spojení, posilujeme soft skills, emoční inteligenci a schopnost multitaskingu se zvýšenou koncentrací pozornosti. Ideální manažerský trénink!
