Český trh práce se potýká s dlouhodobým nedostatkem pracovní síly napříč pracovními pozicemi a jinak tomu nebude ani během příštích deseti let. Mnohé z oborů budou žádanější než kdy dřív. Otázkou ale je, zda tomu bude odpovídat jejich platové ohodnocení.

Rozhodnout se, jakým profesním směrem se vydat, je nelehká otázka, před kterou stojí celá řada současných i budoucích studentů i jejich rodičů.

Na jedné straně váhy je touha orientovat se podle svých zájmů a talentů, na straně druhé pak snaha najít takové zaměstnání, po kterém bude poptávka i ve vzdálenější budoucnosti a zároveň bude slušně platově ohodnoceno.

Vodítkem při rozhodování mohou být predikce trhu práce, kterými se v Česku zabývá mnoho institucí, včetně ministerstva práce a sociálních věcí. To společně s firmami BCG a Aspen Institute vypracovalo predikci, podle které budou v roce 2030 chybět statisíce pracovníků z oborů, na něž se podíváme níže.

Obory, které budou podle predikcí oslovených odborníků v budoucnu patřit k těm nejžádanějším, by se daly rozdělit na dvě skupiny. Ty, o kterých už teď víme, že budou nejen žádané, ale i velmi dobře placené, a pak ty, po kterých bude sice enormní poptávka, s platem to ale zatím příliš růžově nevypadá.

Informační technologie

Oslovení experti se shodují, že jedním z nejperspektivnějších a dobře ohodnocených oborů bude i nadále oblast informačních technologií. Analýza MPSV předpovídá, že v roce 2030 bude v Česku chybět více než dvacet tisíc analytiků a vývojářů softwaru a počítačových aplikací. 

Obzvlášť populární bude podle Olgy Kofroňové z Národního pedagogického institutu oblast kybernetické bezpečnosti. Rozvíjí se ale prý také herní průmysl, takže žádaná bude kombinace znalostí v IT a kreativity.

Oblast IT označil za nejperspektivnější obor budoucnosti i Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. „Nelze ovšem radit všem, aby šli studovat IT, když k tomu třeba nemají vztah. Naopak si myslím, že pokud má člověk nadšení pro svůj obor, uspěje v jakékoli oblasti,“ je přesvědčený Halbrštát.

Nejdůležitější podle něj je, aby rodiče dbali především na lidský rozvoj dítěte, jeho měkké dovednosti a netlačili ho někam, kam nepasuje.

Mechatronika

Česko je sice průmyslová země, předpovědět konkrétní obory je ale podle Olgy Kofroňové v současné době problematické.  „Dochází k deindustrializaci Evropy, takže není jasné, jak se bude průmysl v následujících deseti letech vyvíjet. Je tam zatím příliš mnoho proměnných,“ vysvětluje Kofroňová a místo přesných oborů raději nastiňuje oblasti, které budou žádané.

V oblasti průmyslu bude podle ní velký zájem o odborníky na mechatroniku, kteří budou rozumět mechanice, elektronice a zároveň budou mít vysokou úroveň znalostí z oblasti IT. „Poroste zájem o lidi, kteří se zabývají údržbou a provozem automatizovaných linek a robotů,“ upřesňuje.

„V médiích jsou nejvíce slyšet hlasy zástupců průmyslu, že nejvíce chybějí řemeslníci a technici a že by se měly posilovat učňovské obory na úkor gymnázií. To je pravda jen částečně. Tyto pozice se sice těžko obsazují, ale zaměstnanost nejrychleji roste ve službách a na pozicích netechnických specialistů,“ upozorňuje Jiří Halbrštát.

Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech bude podle MPSV v roce 2030 chybět zhruba dvacet tisíc. 

Je řemeslo zlatý grál?

Podle analýzy MPSV bude do roku 2030 obrovská poptávka po řemeslnících ve stavebnictví, montážních dělnících, mistrech a příbuzných pracovníků v oblasti těžby, výroby i stavebnictví. Chybět na trhu budou vyšší desítky tisíc těchto odborníků.

Olga Kofroňová z Národního pedagogického institutu podotýká, že řemeslné obory jsou a budou jiné, než jak jsme je znali před dvaceti lety. „Řemeslníci budoucnosti budou muset znát IT technologie, materiály, ale třeba i elektrikařinu,“ vysvětluje.

Cirkulární ekonomika

Budoucnost bude patřit také cirkulární ekonomice. Zatím ale není jasné, jakým směrem se tato oblast bude rozvíjet. „Pravděpodobně to nebudou samostatné obory. Spíše se cirkulární ekonomika bude včleňovat do už existujících oborů, které budou řešit třeba životnost výrobku a recyklaci,“ předpovídá Olga Kofroňová.

Ošetřovatelé, pečovatelé a zdravotní sestřičky

Vedle rostoucí dominance informačních technologií na trhu práce představuje enormní potenciál celá ekonomika péče, zvlášť v kontextu stárnutí populace. Do roku 2030 bude podle MPSV chybět téměř patnáct tisíc pracovníků osobní péče ve zdravotnictví a sociální oblasti. Zájem bude podle MPSV o středoškoláky s maturitou i vysokoškoláky.

Sociální a zdravotnické obory jsou první ze skupiny těch, které v současné době nepatří k těm nejlépe placeným. Je ovšem otázkou, co s jejich ohodnocením udělá jejich prohlubující se nedostatek.

Podobnou evolucí si v minulosti koneckonců prošla i řemesla, která svého času nebyla považována za příliš perspektivní. Dnes má šikovný řemeslník práci na roky dopředu a může si vydělat víc než leckterý odborník v IT. 

Do budoucna by se podle Olgy Kofroňové mohly navíc obory ze zdravotní a sociální oblasti více propojit a vzájemně se doplňovat například v péči o stárnoucí populaci. 

Řidiči a pracovníci gastra

V podobné pozici jako zdravotní a sociální pracovníci jsou i řidiči. Ačkoli se mluví o tom, že řidiče v budoucnu nahradí plně automatizované vozy, zatím to podle dat MPSV není na pořadu dne. V roce 2030 bude podle něj chybět sedmnáct tisíc řidičů nákladních automobilů, autobusů a tramvají a téměř 31 tisíc pracovníků, kteří budou obsluhovat pojízdná zařízení. 

Nouze o práci nebude ani v gastru, kde bude v roce 2030 chybět téměř 29 tisíc kuchařů a pomocných kuchařů a skoro 25 tisíc číšníků, servírek, barmanů a příbuzných pracovníků. 

Rizikové obory

Pozor by si studenti rozhodující se o své budoucnosti měli dávat na obory s rizikovou budoucností. Olga Kofroňová by byla opatrná například u administrativy a veřejnosprávních činností, které se mají digitalizovat. „Většina oborů zůstane, ale změní se jejich náplň a dnešní rutinu mnohdy nahradí technologie,“ říká.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v budoucnu očekává převis vysokoškolsky vzdělaných lidí v oblasti obchodu, managementu a ekonomie. Do roku 2027 má vzrůst poptávka o 13,5 tisíce, přičemž počet nových absolventů se odhaduje kolem čtyřiceti tisíc.

Lidé s tímto vzděláním tedy mohou mít v budoucnu menší šance uplatnit se přímo ve svém oboru.

Vzdělávání se mění

Olga Kofroňová poukazuje také na to, že opět roste popularita všeobecného vzdělávání. „Trendem je teď koncept STEM, zaměřující se na čtyři obory – přírodní vědy, technologie, techniku a matematiku. Tento koncept cílí na řešení výzev reálného světa a klade důraz na kritické a kreativní myšlení,“ říká Kofroňová.

Směřuje se podle ní k tomu, že bude lepší zaměřit se na obecnější obory a následně si specializaci doplnit prostřednictvím kurzů.

Ačkoli to vypadá, že největší zárukou dobré kariéry budou v budoucnu jen technické dovednosti, opak je pravda. Jiří Halbrštát připomíná, že firmy v novém světě potřebují více měkkých, lidských dovedností než kdy dříve. 

„Komunikace, spolupráce, řešení problémů, adaptabilita, vytrvalost, a především schopnost naučit se v neustále se měnícím prostředí nové věci. Právě učenlivost považujeme za klíčovou kompetenci budoucnosti. Jenom ten, kdo se bude umět přizpůsobit rychlým změnám na trhu práce a naučí se používat nové technologické a digitální postupy, bude v budoucím světě práce úspěšný,“ předpovídá odborník.