Bill Gates, Steve Jobs nebo Mark Zuckerberg. Jména, která vedle inovativních firem pojí i nedokončené vyšší vzdělání. Že však zmínění dokázali prorazit, není zárukou úspěchu.

Zvládli to oni, zvládnu to i já — místo učení na zkoušky budu vydělávat ve své firmě. Tak vábně a jednoduše se jeví myšlenka, kterou si mnozí vysokoškoláci odnášejí z oslavných článků a sebevědomých projevů miliardářů, kteří to bez vyššího vzdělání dokázali.

Jenomže skutečnost je vždy méně snová. Nejenomže z dvacítky nejbohatších lidí světa se devatenáct o studium na vysoké škole alespoň pokusilo – pouze tři si nakonec titul neodnesli.

Jediným, kdo nedostudoval ani střední školu, je třináctý nejbohatší muž světa Amancio Ortega. Ten se jako třináctiletý rozhodl, že kvůli špatné finanční situaci své rodiny bude radši vydělávat jako pomocník v obchodu s oblečení.

Čtvrtý nejbohatší Larry Ellison zanechal školy, na které exceloval, poté, co zemřela jeho adoptivní matka. Šestý nejbohatší Bill Gates a šestnáctý Mark Zuckerberg jsou pak mimořádnými příklady, kdy odchod ze školy vedl k založení veleúspěšné firmy.

I spoluzakladatel vyhledávače Google, dvanáctý Larry Page, je sice „odpadlíkem“, ale na rozdíl od předchozích dvou zmíněných skončil až při doktorském studiu po zisku magisterského titulu.

Tuzemský žebříček je k těm, kdo školu nedokončí, ještě nevlídnější. Naše nejbohatší dvacítka mezi sebou skrývá jen dva takové miliardáře: zakladatele společnosti Seznam Iva Lukačoviče a zakladatele Alzy Aleše Zavorala. Oba studovali na ČVUT.

Sladké rady doporučující se na školu „vybodnout“ mohou znít lákavě. Problém však nastává, když člověk zjistí, že podnikání vyžaduje řadu dovedností spojených právě se studiem – například nepolevovat, i když se zrovna nedaří.

„Dostudovat vysokou školu většinou vyžaduje velké úsilí, vytrvalost, snahu a prostě dřinu. Kdo tím projde, ukáže, že se do věcí umí opřít,“ konstatuje kariérní poradkyně Tereza Valnohová.

Úspěšní podnikatelé a podnikatelky tak mnohdy bývají i úspěšnými studenty. Například Bill Gates byl podle svých slov premiantem, který u zkoušek vždy uspěl, i když během semestrů záměrně chodil na jiné přednášky.

Valnohová ale dokončení školy za zásadní pro podnikání nepovažuje. „Horší je, když dotyčný či dotyčná zjistí, že podnikat nechce nebo nemůže, a následně narazí na to, že k adekvátní pozici mimo vlastní firmu vlastně vzdělání potřebuje,“ upozorňuje poradkyně.

I v Česku mnoho lidí doufá, že bez dokončení vysoké školy vybudují úspěšnou firmu. S řadou z nich se setkal byznysový mentor Pavel Klein – poradit se k němu přišel třeba student ve třetím semestru, který měl připravený jasný návrh. „Nápad to byl originální, ale bylo nutné mu věnovat maximum času, protože jej mohl předběhnout někdo jiný,“ říká Klein.

Na mladé podnikatele a podnikatelky číhají velcí hráči, kteří jdou po snadné kořisti.

Bylo tedy potřeba zajistit patent i investory nutné k dokončení projektu. To vše studenta stálo mnoho času, který při studiu neměl. „K jeho velké radosti jsem mu proto doporučil studium přerušit a věnovat se projektu,“ vysvětluje mentor.

Příběh měl šťastný konec, který ale nebyl zadarmo. Hned na začátku spolupráce dostal student tvrdou podmínku – jeho projekt bude mezi investory propagovat, jen pokud se po úspěšném rozjetí firmy vrátí do školy.

„Moje podmínka byla lidská. Vím, jak to vypadá, když se peníze zalíbí a lidé si myslí, že to bude navěky,“ říká Klein. Podle něj navíc už od začátku na mladé podnikatele a podnikatelky číhají velcí hráči, kteří jdou po snadné kořisti.

Popstar
Vydání Forbesu Popstar

Jiný student ke Kleinovi přišel veden touhou rychle vydělat peníze, ale měl jen mlhavou představu o podnikání. Stěžoval si, že mu škola nic nepřináší a má pocit, že mu „ujíždí vlak“, měl nápady – ale žádný koncept.

Po dohodě s mentorem se rozhodli rozpracovat dva z nich, ale pouze pod podmínkou, že školu nevzdá. Proto musel veškerý svůj čas rozdělit mezi studium a přípravu podnikání. Po ukončení studia však byly projekty dnes už funkční firmy hmatatelné.

Třetí klient se ke Kleinovi vydal až po odchodu ze školy. Rozhodl se udělat si čas na rozjetí podnikání, i když ještě nevěděl jakého. A stejně rychle, jako skončil se školou, přestal dbát i na rady mentora. S kamarádem si založil podnikání, které nevyšlo, druhé také ne a při třetím neúspěchu skončil na psychickém dnu zcela bez sebedůvěry.

„Restart se však podařil, pokorně se vrátil do školy a dostudoval,“ dodává kouč.

Jak se tedy rozhodnout, jestli je odchod ze školy pro vás? „Pokud máte pouze nápad, který není připraven k realizaci, nemáte průzkum trhu, byznys model a ani chuť tomu obětovat maximum, pak je důležité dostudovat,“ uzavírá rezolutně Klein.