skip to main content
Koronavirus

Mám po covidu. Potřebuji se očkovat? A dalších dvacet odpovědí na vaše pochyby

7 minut čtení

Očkovat se, nebo neočkovat? Otázka téměř hamletovská. Rozum velí, jistě a co nejdřív to půjde. Dezinformační kampaně ale našeptávají – ani za nic. 

Trumfem zastánců očkování je však věda, výzkumy a z nich plynoucí fakta. Vědci považují vynález očkování za jeden z největších v dějinách lidstva, někteří ho dokonce stavějí na první příčku. Daleko před mikroprocesory či spalovací motory.

Odpůrci se naproti tomu ohánějí zprávami ze serverů, které často nepatří k důvěryhodným, ovšem dokážou informace podat tak, že důvěryhodně přinejmenším působí.  

Mezi oběma skupinami se teď však vytvořila další, kterou bychom mohli pracovně pojmenovat nerozhodnutí nebo váhající a pochybující. Hopsají mezi názory obou krajních táborů jako děti při skákání panáka. A není se čemu divit. Informací se na ně totiž valí ze všech stran takové množství, že nevědí, jestli se trefují do správného čtverce.

Neskáče se přitom o nic menšího než zdraví a životy a bezpečí celé společnosti. A strach hraje v celém rozhodování roli šachové dámy. Může téměř vše a umí dát dobře mat. Pro váhající v této partii proto přinášíme odpovědi na otázky, které se okolo vakcinace množí. 

Na první část otázek odpovídá přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole profesorka Jiřina Bartůňková, která má za sebou v oboru pětatřicet let praxe.

Jiřina Bartůňková

Prodělal jsem covid-19. Mám se nechat očkovat?

Současné doporučení vakcinologické společnosti vychází z těch mezinárodních, zejména amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Vzhledem k zatím omezenému počtu vakcín se doporučuje odložit očkování u osob, které onemocnění prodělaly, a zahájit ho nejdříve za tři až šest měsíců po ukončení izolace.

Reklama

V případě onemocnění covidem-19 po aplikaci první dávky pak odložit druhou dávku o šest měsíců.

To je zcela rozumné doporučení pro zdravou populaci. Záleží ale na konkrétním jedinci, někomu přetrvávají protilátky třeba rok, někomu vymizí po pár měsících. Takže zejména u našich pacientů, kteří mají problémy s imunitou, se v otázkách očkování (a to nejen proti covidu-19) raději řídíme koncentrací protilátek.

Mám si tedy nechat změřit před očkováním protilátky?

Máte-li tu možnost, je to rozumný způsob, jak k očkování přistupovat. Pokud nějaké protilátky člověk má, je očkování zbytečné, případně může stačit jen jedna dávka, tak jako u jiných vakcín. Musíme ale vzít v úvahu kvalitu laboratorních testů, jež je velmi variabilní.  

Hrozí horší nežádoucí účinky, pokud mám protilátky a půjdu na očkování?

Vidíme v praxi a zároveň to popisují publikace, že u osob s přítomností protilátek jsou po očkování častější a silnější nežádoucí reakce v porovnání s lidmi bez protilátek proti covidu. Například bolesti kloubů, zánět svalů či horečka. Naštěstí nejde většinou o závažné reakce a jsou přechodné. Z imunologického hlediska je ale zbytečné se nechat očkovat, když mám protilátky, a vystavovat se tak nežádoucím reakcím.

Co by se mohlo stát, kdyby u mě právě probíhala bezpříznakově infekce a nechal jsem se v té době očkovat?

Většinou se nestane nic. I ve studiích se současnými schválenými vakcínami byli takoví lidé a neměli výrazněji horší reakce. V současné době ale doporučujeme v těchto případech vyčkat s druhou dávkou vakcíny nejméně šest měsíců.

Pokud mám některou z chronických chorob, jako je cukrovka, problémy se srdcem, onkologické, žilní, autoimunitní onemocnění či sníženou imunitu, je pro mě očkování vhodné, či dokonce nutné? Nebo je tomu právě naopak?

V těchto případech je třeba postupovat velmi individuálně a konzultovat vhodnost očkování se svým ošetřujícím lékařem. Zobecnit se dá, že u většiny pacientů, které jmenujete, je očkování vhodné, ale může být snížená imunitní odpověď, to znamená, že se po něm nevytvoří tolik protilátek.

Jen u mála diagnóz je očkování nevhodné, ale to vždy musí posoudit příslušný praktický lékař nebo ambulantní specialista, který zná podrobně aktuální zdravotní stav pacienta.

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Jsou chronicky nemocní lidé více vystaveni riziku nežádoucích účinků?
Spíše než o nežádoucí účinky se v těchto případech obáváme o nedostatečnou imunitní reakci, to znamená, že si chronicky nemocný pacient nevytvoří dostatečnou ochrannou imunitu. Budeme potom muset řešit, zda tyto pacienty bude nutné třeba přeočkovávat další dávkou. Ale zatím máme na nějaké obecné doporučení málo dat. 

Může být kontraindikací k očkování velmi vysoký věk spojený s chronickým onemocněním?

I v těchto případech je třeba individuálně posoudit míru rizika infekce, rizika těžkého průběhu choroby a případných nežádoucích účinků očkování. Ve většině případů převažují výhody očkování. 

Je některý typ vakcíny náchylnější k vytváření vedlejších účinků? Liší se ty na bázi adenoviru nebo mRNA?

Vakcíny jsou podle dostupných údajů srovnatelné jak do účinnosti, tak do spektra a frekvence nežádoucích účinků. 

Můžu být dál přenašečem viru a někoho nakazit, přestože jsem očkovaný?

V klinických studiích, které s vakcínami proběhly, se tato otázka zatím neřešila, nebyl na to čas. Sledovala se zejména ochrana jedince před infekcí. Nicméně data z praxe o zpomalení či zastavení šíření z proočkovaného Izraele nebo Velké Británie svědčí o tom, že očkování přispělo k omezení přenášení nákazy. Je to z imunologického hlediska logické, známe to i z jiných typů očkování.

Měl bych se i jako očkovaný nadále standardně chránit?

Zatím doporučujeme dodržovat jednoduchá protiepidemická opatření, jako jsou roušky, rozestupy a mytí rukou, pro všechny lidi bez rozdílu, ať již byli, či nebyli očkováni.

Pokud jsem měl v minulosti reakci na jiný typ očkování, hrozí mi něco podobného? A případně lze nějak toto riziko snížit? 

Eliminovat riziko reakce na očkování nikdy zcela nelze. Jednotlivé vakcíny, ať už jsou proti tetanu, spalničkám, či covidu-19, mají zcela odlišné složení, takže reakce na jednu neznamená automaticky reakci na jinou vakcínu. Někteří lidé jsou ale z podstaty své genetické výbavy více náchylní k reakcím na jakýkoli antigenní podnět. Může se tedy stát, že jde o nespecifickou reakci, nikoli o reakci na konkrétní složku vakcíny.

Pokud má někdo v historii reakci na nějakou vakcínu, pak můžeme doporučit pouze to, aby se nechal očkovat ve zdravotnickém zařízení, a ne někde na stadionu, aby tuto skutečnost uvedl do dotazníku a aby po očkování neopouštěl zdravotnické zařízení dříve než za hodinu.

Jde nám totiž hlavně o podchycení anafylaktických reakcí, které mohou nastat velmi časně po očkování. Reakce typu teplota, bolest v místě vpichu nebo bolesti kloubů nastávají později a nejsou v naprosté většině případů nebezpečné.

Po vakcíně proti covidu-19 některým lidem otekly implantáty, tedy cizí látky v těle. Jednalo se především o kosmetické výplně. Může se očkování zkomplikovat například i u náhrad kloubů a podobných cizích objektů v těle?

Při očkování dochází k aktivaci imunitního systému. Proto se může imunita přechodně aktivovat i vůči jiným látkám, v tomto případě implantátům. Říká se tomu by-stander aktivace. V naprosté většině případů jde o dočasnou reakci, která odezní. 

Reklama

V souvislosti s vakcínou AstraZeneca se objevilo podezření na tvorbu krevních sraženin a úmrtí. Co si o tom myslíte? A jsou k této komplikaci případně někteří lidé náchylnější? 

Pokud vím, bylo těchto komplikací hlášeno několik desítek na sedmnáct milionů aplikovaných dávek, tedy méně než 0,02 procenta případů. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) musí posoudit, kolik se za určité období v neočkované populaci vyskytuje embolií a zda se tato frekvence nějak liší. Posoudí také jednotlivé případy, zda lidé s trombózou měli nějaký rizikový faktor. A 18. března vydala prohlášení, že je vakcína bezpečná a její přínosy v boji proti covidu-19 nadále převažují nad riziky vedlejších účinků.

Třeba u antikoncepce platí, že ženy starší pětatřiceti let, které kouří více než dvacet cigaret denně a zároveň užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, mají desetinásobně vyšší riziko tromboembolických příhod oproti stejně starým uživatelkám kombinované hormonální antikoncepce, které jsou nekuřačky. Takže ani v případě antikoncepce se nedá svést trombóza jen na užívání pilulek.    

Na druhou část otázek odpovídá vakcinolog a přední odborník na tropické nemoci profesor Jiří Beran.

Jiří Beran

Co mohlo být příčinou komplikací, po kterých několik očkovaných zemřelo? EMA už vydala prohlášení, že vakcína AstraZeneca je bezpečná, ale doporučila sledovat povakcinační potíže.

Nemám samozřejmě o případech dostatek informací, ale příčina by mohla souviset s tím, že očkovaní lidé byli předtím vystaveni velkému množství viru.

Měli tedy hodně přirozených protilátek, zároveň mohlo jít o souhru více okolností.

Vysvětlím: Člověk, který infekci prodělal, ale neměl příznaky, má násobně méně protilátek než lidé, kteří prošli nemocí s příznaky. Pokud byl člověk, jenž infekci covid-19 prodělal, očkovaný, vytvoří se u něj ještě o řád více protilátek, které se navážou na vakcínu a cirkulují v těle. Při velkém množství to může vyvolat komplikace, o kterých je řeč.

Jinými slovy protilátky, které už v sobě po prodělané nemoci má, zareagují na vakcínu a brání se. Takzvaná imunokomplexová reakce může skončit horečkami, ale někdy i poškozením tkání, ve kterých se imunitní komplexy ukládají. Děje se tak hlavně v ledvinách, tlustém střevě a dýchacím ústrojí. Jde ale o velmi vzácnou reakci.

Naopak pokud dáte vakcínu člověku, který se s virem nesetkal, není důvod se obávat, že by u něj podobnou imunokomplexovou reakci vyvolala.

Proč se musí vakcína Pfizer/BioNTech ukládat při velmi nízkých teplotách, kdežto Moderna tak náročná není? 

Jsou založené na mRNA neboli messengerové ribonukleové kyselině. Vakcíny se liší v jejím množství, Pfizer/BioNTech jí má v sobě asi třikrát méně než Moderna. Tím se sice snižuje četnost výskytu vedlejších účinků, ovšem za cenu náročného skladování. 

Liší se nějak imunita získaná vakcínou a po prodělané nemoci?

Vakcína vytváří buňky a protilátky trénované proti výběžkům viru. Po prodělané nemoci však máte protilátky nejen proti nim, ale i proti „kuličce“, tedy tělu viru. Když se kvůli mutaci viru objeví jiný výběžek a protilátky proti němu nebudou fungovat, máte ještě protilátky proti jeho tělu. Zároveň zůstávají protilátky na sliznici.

Dnes se hovoří o tom, že by mohl být po nemoci člověk chráněný až jeden rok. Je to ale samozřejmě individuální. 

Proč tedy lidé onemocní podruhé, nebo dokonce potřetí?

Je otázka, zda byli řádně vyšetřeni. Chybovost PCR testů se pohybuje okolo dvou procent. Z milionu provedených testů je to tedy dvacet tisíc lidí, kteří si myslí, že prodělali covid-19, ale neprodělali, a pak jím onemocní „podruhé“. To je jedno vysvětlení. 

Druhou možností je skutečnost, že poprvé lidé nemoc prodělají jinde v těle, třeba jako gastroenteritidu, a teprve pak, podruhé, jako onemocnění respiračního ústrojí. 

A za třetí to bývá vidět u lidí, kteří jsou bezpříznakoví. Nemoc prodělali a když jdou už jako zdraví na testování, jeví se znovu jako pozitivní. Mají totiž na povrchu sliznic protilátky, virus se snaží dostat do těla, ale přes ně se mu to nepodaří. 

U zdravého člověka, kterému normálně funguje imunitní aparát, je téměř nemožné, aby prodělal za sebou dvě těžké infekce koronavirem, které by vedly k hospitalizaci.

Co se tedy stalo v brazilském městě Manaus, jehož obyvatelé nemoc ve velkém prodělali a nyní tam nákaza opět propukla?

Zde se objevily nové varianty viru označované jako linie P1 a P2, které se rychleji šíří v populaci. Je to dáno tím, že podobně jako britská mutace se rychleji množí v lidském organismu, a tak k infekci stačí menší infekční dávka pro stejný efekt jako u předchozí varianty viru.

Organismus není schopen tak rychle zmobilizovat imunitní systém a dojde k prolomení obrany NK buňkami a Tc a virus se šíří dále do těla. U osob, které onemocnění prodělaly nebo byly očkované, je postup nemoci zpomalen a většinou nedochází k hospitalizacím a úmrtím. Proto je nutné dodržovat vždy individuální protiepidemická opatření 3R a čtvrté R jako rozum.

Máme se jako společnost bát mutací? Že by nás znovu vrátily na začátek? 

Jestli se jich máme bát, tak především v souvislosti s lidmi, kteří nákazou neprošli, nebyli očkovaní a mají nějak poškozený imunitní aparát. To jsou třeba senioři, proto se všichni v celém světě snaží, aby byli co nejdříve naočkovaní a virus neměl možnost se rychle množit a tedy ani mutovat. 

A do třetice na několik praktických otázek odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Mohu odmítnout očkování konkrétní očkovací látkou?

Ano, očkování je dobrovolné. 

Jaké mám jako očkovaný výhody?

Očkovaní od začátku března nemusejí nastoupit do karantény po kontaktu s pozitivně testovanou osobou. K tomu je ovšem podmínkou, aby měly vystavený certifikát ministerstva zdravotnictví. Od aplikace druhé dávky u dvoudávkových vakcín k tomu musí uběhnout nejméně čtrnáct dní, stejně tak i po dávce jednodávkové vakcíny. Aby hygienická stanice nenařídila karanténu, musí být také naočkovaná osoba bez příznaků onemocnění.

Kolik mě bude očkování stát?

Očkování proti covidu-19 je nepovinné a bezplatné.

Reklama
Reklama