Majitel výstaviště v Letňanech a 65. nejbohatší muž žebříčku Forbesu nabídl prostor zatím nevyužité polní nemocnice, čekající na pacienty v jeho areálu, pro zřízení velkého očkovacího centra. Pavel Sehnal předal návrh ministerstvu zdravotnictví na konci minulého roku, zatím se odezvy nedočkal.
Mluvčí ministerstva Barbora Peterová uvedla, že už před měsícem ministerstvo připustilo, že by obě polní nemocnice, pražská i brněnská, pro očkování sloužil mohly, jenže Pavlu Sehnalovi to nikdo přímo nepotvrdil.
Co dál s výstavištěm řeší i proto, že v únoru vyprší smlouva se státem na pronájem. „Samozřejmě bychom se radši vrátili k původnímu účelu, tedy výstavnictví, ale když to nejde, připadá nám toto využití smysluplné, a neváhali jsme ho proto nabídnout,“ dodává.
Zatím stejně není čím očkovat, zaznělo však z úst mluvčí Peterové. Na otázku, kdy bude dostatek vakcín, odkázala jen na Národní očkovací strategii.
Server Seznam Zprávy přinesl informaci, že by během ledna a února měly být očkovány nejohroženější skupiny zařazené v nejvyšším stupni rizikového skóre, do června lidé v další kategorii podle rizika a od července by se mělo dostat na zbytek obyvatel.
„Pokud by se očkovalo tempem jako dnes, tedy zhruba 1700 lidí denně, bude to trvat asi osm let,“ vypočítává Pavel Sehnal a dodává, že právě tyhle počty vedly k nápadu využít polní nemocnici jako velké očkovací centrum, kde by mohlo každý den dostat vakcínu zhruba čtyři tisíce lidí.
„Myslím, že je třeba, aby každý den dostalo vakcínu 20 až 40 tisíc lidí, z toho na Prahu připadá čtyři až pět tisíc očkovaných,“ zamýšlí se podnikatel, který považuje rychlou vakcinaci za zásadní. Současná situace je podle něj neudržitelná a pro některé obory likvidační.
On sám vedle výstavnictví vlastní hotely, pojišťovnu nebo akvapark, který je zavřený a na kompenzace od státu stále čeká.
Výstaviště je podle Sehnala pro účely očkování vhodné mimo jiné i proto, že sem lze jednoduše navézt velké mrazicí boxy pro typ vakcíny, která musí být skladovaná v minus 70 stupních. Dodatečné investice nejsou potřeba, protože by stačilo jen přesunout a upravit nábytek, který už v Letňanech je.
A kdyby byla polní nemocnice přece jen potřeba? S touto variantou se stále počítá, protože v Česku v době vydání tohoto článku zbývá zhruba šest tisíc nemocničních lůžek s kyslíkem a necelých 800 na ARO a JIP.
„V areálu jsou další prostory, které by bylo možné pro očkování využít,“ konstatuje Sehnal a dodává, že i pro lékaře by to bylo výhodné – mohli by se tu potkávat zdravotníci z různých zařízení takzvaně na neutrální půdě a vyhnuli by se tak provozu v běžných nemocnicích.
Miliardář nepředpokládá, že by jakkoli pohyboval s cenou stávajícího nájmu, která podle něj byla stanovena na nejnižší možné hranici.
„Platím energie, vodu, úroky bankám, zaměstnanci dostali polovinu příjmu. Je neuvážené říkat, že by něco mělo být zadarmo, protože ono ve skutečnosti není,“ míní muž, jemuž hradí stát za dva měsíce využívání areálu zhruba 22 milionů korun.
„Koruna za nemocnici v Brně? Skutečné náklady asi zaplatilo město. Tomu pak chybí peníze třeba na divadla, přehodí to tedy na ministerstvo kultury a v konečném důsledku to stejně zaplatí občan,“ přemítá miliardář.
V rychlém očkování vidí Sehnal šanci, jak se co nejdřív vrátit k normálnímu životu. „Nechceme být na podpoře, chceme pracovat. Proto bych jen vzkázal: Vládo, zaber!“
