skip to main content
Koronavirus

Zázrak ve Svaté zemi? Za raketovým tempem očkování v Izraeli stojí strategie, peníze i politika

4 minuty čtení

Izrael je odpradávna zemí zázraků a skoro se zdá, že v téhle tradici pokračuje i v současnosti. Jestliže je celý svět kvůli koronaviru nemohoucím Lazarem, pak se právě biblická země blíží za pomoci vakcinace nejrychleji k zmrtvýchvstání.

Ve srovnání s ostatními dokonce nasadila bezkonkurenční a dechberoucí tempo. Podle agentury Bloomberg aplikoval židovský stát k 10. lednu v průměru takřka 19 dávek na 100 obyvatel, zatímco v USA to byly 2,4 dávky a naprostá většina států včetně Česka je na tom ještě o poznání hůř. 

Statistiky vědecké online publikace Our World in Data uvádějí, že k pátku dostalo první očkování 1,59 milionu lidí z 8,6 milionu celkového počtu izraelských obyvatel. Naproti tomu USA stihly ve stejné době očkovat 5,9 z 331 milionů, Velká Británie 1,3 ze 66 milionů a například Francie 45 tisíc z 67 milionů.

Reklama

Jde o drtivě jednoznačná čísla. Pokud bychom vakcinaci vnímali jako závody, je Izrael lídrem, jemuž zbytek pelotonu nevidí zdálky ani záda. Start byl přitom pro všechny víceméně stejný – těsně před Vánoci na tom byl Izrael srovnatelně s ostatními, nyní je na trati formulí 1 mezi žigulíky.

„Očkování veškeré populace nad 16 let dokončíme během března,“ oznámil v neděli premiér Benjamin Netanjahu. V libovolné zemi na celé planetě by pravděpodobněji znělo i prohlášení, že od zítřka budou smrky plodit banány. V Izraeli je však naplnění ambiciózního cíle v souvislosti s plošnou imunitou považováno za reálné.

Aktuální vydání magazínu

Za izraelským „zázrakem“ patrně nestojí vyslyšené modlitby u Zdi nářků (nebo aspoň ne jen ty). Příčiny úspěchu jsou pragmatičtější. V první řadě je mezi nimi zdařilá přesvědčovací kampaň a logistika.

Zmiňovanou logistiku si z rozhodnutí státu vzaly na starost čtyři zdravotní pojišťovny v zemi, jejichž klienty jsou dohromady všichni Izraelci. Vysoká míra digitalizace, kterou pojišťovny disponují, umožňuje přesnou registraci očkovaných a organizaci dalšího postupu.

Izraeli výrazně pomáhá i malá geografická rozloha, díky níž je možné vakcínu snadno a rychle distribuovat. V nevelkém státě je navíc hustá síť zdravotnických středisek, kde očkování probíhá.

Když je válka, jsme v Izraeli jednotní.
Reklama

Očkování je naopak v podstatě odepřeno Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy; tento fakt, plynoucí ze značné míry z nastavení izraelské společnosti, vnáší do tamní vakcinační „Ódy na radost“ disharmonický tón a je předmětem kritiky například ze strany lidskoprávní organizace Amnesty International.

S nastavením společnosti souvisí i konstatování Joela Har-Evena, ředitele Šebovy nemocnice, největší nemocnice na celém Blízkém východě, zaznamenané stanicí CNBC: „Chápeme, že nyní je rozhodující doba boje s koronavirem – vážně to trochu připomíná válku, a když je válka, jsme v Izraeli jednotní. Pro většinu obyvatel je disciplinované očkování zdrojem národní hrdosti.“

Ředitelova slova jsou kontrastní speciálně se situací v Česku. Zde se dá o hrdosti mluvit jen těžko – k vidění bylo i odporně nevkusné chování některých odpůrců očkování, kteří sami sebe označili hvězdou, jakou museli nosit Židé za nacistické okupace.

Mimochodem, přeživší holokaustu byli v Izraeli očkováni v přednostní skupině a Har-Even upozornil, že to byly mnohdy dojemné scény.

Nejde ovšem jen o emoce. Dalším zásadním aspektem izraelského úspěchu je podle všeho samostatné vyjednávání o vakcínách, díky čemuž se stal Izrael pro farmaceutické firmy hodně atraktivním trhem.

Kromě vakcíny Pfizer/BioNTech, která dorazila už na začátku prosince, si země zajistila přísuny i od britské společnosti AstraZeneca a americké Moderny. A za tyto včasné a dostatečné „balíčky“ podle dostupných informací zaplatil Izrael znatelně víc než Amerika a Evropská unie, poněvadž věří, že se mu tato investice vyplatí.

Izrael oficiálně neuvedl, kolik přesně jej vše stálo. Agentura Reuters nicméně poslední den loňského roku citovala vysoce postaveného úředníka ministerstva zahraničí, který bez dalšího komentáře vyslovil cifru 62 dolarů za dávku od firem Pfizer a BioNTech. Za stejnou látku přitom Evropská unie vyjednala cenu 15,50 eura.

Když Netanjahu mluví o proočkovanosti do března, sleduje i vlastní zájmy: v druhé polovině března se totiž v zemi uskuteční parlamentní volby a premiér usiluje o to, aby zatočení s koronavirem přineslo jeho vládnoucí straně Likud rozhodující, a tedy vítězné hlasy voličů. I proto osobně jednal o vakcíně se šéfem Pfizeru a byl zřejmě ochoten sáhnout za přednostní dávky hluboko do státní kasy.

Reklama
Reklama