skip to main content
Architektura

Miliardová rekonstrukce Domu Radost má přinést nájemní byty. Přečkala spor památkářů

Ve třicátých letech 20. století navrhla dvojice mladých avantgardních architektů Josef Havlíček a Karel Honzík na místo bývalé Pražské obecní plynárny u dnešního žižkovského náměstí Winstona Churchilla odvážný dům s křížovým půdorysem. Byl sice v rozporu se všemi tehdejšími regulativy, ale nakonec se stal s výškou 52 metrů vlastně prvním českým mrakodrapem.

A ve světě se mu tehdy dostalo velkého ohlasu. Řeč je o paláci Všeobecného penzijního ústavu, dlouhou dobu známém jako Dům odborových svazů.

Teď budova čeká pod novým jménem Dům Radost na novou budoucnost. Naplánovala ji rodina Valových, která v roce 2018 budovu za více než miliardu korun koupila a která chystá za další zhruba dvě miliardy dům revitalizovat podle návrhu architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka ze studia QARTA Architektura.

Kromě toho, že má rekonstrukce za cíl zachránit chátrající architektonickou památku, otevřít dům veřejnosti a podpořit rozvoj celé lokality, má Dům Radost ambici promluvit i do napjaté bytové situace. Vzniknout v něm má totiž téměř šest set nájemních bytů. A to v době, kdy nájemní trh další byty nutně potřebuje, protože ho zaplavuje vysoká poptávka po nájmu hnaná drahými byty a nedostupnými hypotékami.

„Předpokládáme, že polovina bytů by byla obsazena studenty.  Druhá část domu se potom zaměří na takzvané young professionals. Zejména bude určena pro mladé lidi, kteří do Prahy přijíždějí za prací, nebo pro mladé páry, pro které je zbytečné si byt hned kupovat,“ popisuje Tomáš Kašpar, vedoucí projektu Dům Radost a také viceprezident Asociace nájemního bydlení. „Část bytů chceme nabídnout magistrátu a Praze 3 pro potřebné profese, například pro učitele, zdravotní sestry, hasiče…,“ dodává.

Studentské byty dávají v tomto případě naprostý smysl. Jen pár kroků od Domu Radost je totiž areál Vysoké školy ekonomické.

Vizualizace nového projektu
Současný stav

Vedle nájemních bytů má v budově vzniknout i řada doplňkových služeb, jako jsou komunitní obývací prostory, herna, prádelna nebo sdílené kanceláře. Pro veřejnost majitelé plánují restaurace, kavárny, bistra, nebo ordinace lékařů. Pod úrovní vstupního podlaží je pak navržen velkokapacitní multifunkční kulturní sál, fitness a lázně.

Celý projekt zatím stále čeká na územní rozhodnutí, o něž investoři požádali v lednu letošního roku. Jednu překážku už má však za sebou, a tím je rozuzlení sporu magistrátních a státních památkářů.

Ministerstvo kultury totiž původně nečekaně zastavilo přezkumné řízení stanoviska pražských magistrátních památkářů, kteří podobu přestavby povolili, byť s mnoha podmínkami.

Žádost o přezkum podal Národní památkový ústav (NPÚ) kvůli pochybnostem, zda bylo magistrátní stanovisko v souladu s právními předpisy.

„Podle našeho názoru použil odbor památkové péče zavádějící nebo irelevantní podklady a argumenty. Na jejich základě pak nedostatečně identifikoval hodnoty kulturní památky, a tím nedostatečně hájil zájmy státní památkové péče spočívající v ochraně individuální architektonické a památkové hodnoty ikonické stavby českého funkcionalismu,“ uvedla Pavlína Dolejská z Národního památkového ústavu.

Ministerstvo kultury zahájilo přezkum stanoviska letos v dubnu. A proces územního řízení se tak pozastavil. Teď se ovšem může zase rozběhnout. „Ministerstvo kultury neshledalo takové právní vady, které by mohly odůvodnit změnu nebo zrušení závazného stanoviska v přezkumném řízení,“ uvedla instituce v usnesení. A posuzovat se už nebude ani možnost prohlásit Dům Radost za národní kulturní památku.

Reklama

„Osobně jsem to vnímal jako kompetenční spor mezi magistrátním odborem památkové péče a Národním památkovým ústavem o tom, do jaké míry se může odbor památkové péče ve svém rozhodnutí odklonit od  doporučení z NPÚ, pokud například další odborné instituce, jako je Sbor expertů, projekt podporují a doporučují ho,“ vysvětluje Kašpar.

Předplatné Forbesu

„Pohled památkářů je jistě důležitý a my jsme již udělali v projektu stovky úprav, abychom jim vyhověli. Na druhou stranu nemůže to být pohled jediný. Je nezbytné vnímat řadu dalších kontextů. Například to, že přineseme do centra Prahy téměř šest set nájemních bytů,“ říká. Právě nájemní bydlení je podle investorů významnou přidanou hodnotou projektu. Navíc budova ve svém současném stavu chátrá a o ekologické nebo energetické udržitelnosti se rozhodně mluvit nedá. 

„Dům je neprovozuschopný, nikdo v něm kanceláře nechce, je doslova ekologickou bombou, nezateplený, neenergetický. Neustále se mluví o tom, co všechno musíme udělat na záchranu přírody, a tady máme dům, který sedm měsíců v roce vypouští teplo do vzduchu kolem nás,“ říká Kašpar.

„Sami architekti Honzík a Havlíček navíc předpokládali, že určitě dojde ke změně funkce a bude nutné provést velké adaptace, a tak se snažili dům navrhnout tak, aby mohl být v budoucnu snadno přestavěn,“ připomíná.

Proti povolení projektu se v minulosti vymezil také Český národní komitét ICOMOS – Mezinárodní rady pro památky a sídla. Kritikům vadí například to, že navrhovaný rozsah a způsob revitalizace podle nich nenávratně poškodí památkovou hodnotu domu. Problematické má být zastavění části dvora, změna siluety a výšky některých křídel budovy i změny části interiéru.

Podle autorů rekonstrukce však nové vrstvy pouze rozvíjejí původní variantní návrhy architektů Havlíčka a Honzíka a hlavní figuru domu nenarušují.

„Doporučuji se podívat na vizualizace. Každý si může udělat obrázek o tom, zda poškozujeme památkovou hodnotu domu. My si myslíme, že ji zachraňujeme a že naopak byla poškozována několik posledních desetiletí. Podporu pro projekt jsme obdrželi i při návštěvě Thomase Voniera, dlouholetého prezidenta Mezinárodní unie architektů,“ dodává Kašpar.

Možný návrh ubytovací jednotky

Návrh podporuje i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který už k projektu vydal souhlasné stanovisko. Posuzoval ho nicméně jen z urbanistického pohledu, nikoli z pohledu památkové péče. Městská část Praha 3 se k záměru oficiálně nevyjádřila, protože na věci její vedení nenašlo shodu, nicméně Výbor zastupitelstva Prahy 3 pro územní rozvoj se na začátku roku k aktualizované podobě projektu vyjádřil souhlasně. Zásadní připomínky radnice nemá a povolovací proces nijak netorpéduje.

Pro městskou část je totiž podstatné hlavně to, že se díky rekonstrukci změní stav, kdy dům prokazatelně chátrá a který není udržitelný. Navíc investor souhlasí i s pravidly pro příspěvky developerů na veřejnou vybavenost a pozitivem je také zapojení parteru směrem k náměstí Winstona Churchilla a jeho propojení s náměstím Radost.

To ostatně akcentují i investoři. „My chceme vytvořit nové centrum spodního Žižkova. Dnes ten dům každý obchází a dokud se bude jen obcházet, tak mu hrozí zánik,“ říká Kašpar. Zmiňované vestavby jsou podle něj pro investora velmi nákladné. Ale jsou prý nezbytné pro zpřístupnění domu, propojení s oběma parky a okolní zástavbou, aby byl dům zase plný života, jak si přáli původní architekti.

„A ostatně si to přeje i široká veřejnost v nezávisle provedených anketách,“ říká Tomáš Kašpar a dodává, že záměrem je dům co nejvíce otevřít veřejnosti a mimo jiné také obnovit původní plán architektů Honzíka a Havlíčka na vybudování lázní Žižkov.