Korona se svévolně šíří dál, většina letadel nadále stojí na
zemi a jediné, co létá vzduchem, jsou peníze. A to ve velkém.
Po Boeingu, který v průběhu posledního říjnového týdne oznámil, že v rámci letošního třetího kvartálu vykázal ztrátu 466 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun), přicházejí s další sérií nelichotivých zpráv na řadu i jednotlivé aerolinky.
Dosud poslední, která na sebe upoutala pozornost, jsou British Airways, respektive jejich mateřská společnost International Airlines Group (IAG). Nejnovější finanční výsledky firmy, pod niž spadá také španělský národní dopravce Iberia spolu s nízkonákladovkami Vueling nebo irským Aer Lingusem, ve zmíněném období odhalily masivní provozní ztrátu v celkové výši 1,9 miliardy eur (přibližně 52 miliard korun).
Jak moc špatně na tom celé odvětví je, nicméně lépe dokládá jiná cifra – kumulovaná čistá ztráta za prvních devět měsíců letošního roku, která se v případě IAG vyšplhala až k hranici 5,6 miliardy eur (cca 153 miliard korun). Loni touto dobou se přitom mohla společnost chlubit čistým ziskem o velikosti 1,8 miliardy eur.
Podle nového šéfa skupiny Luise Gallega, který byl do funkce jmenován v průběhu září, jsou výsledky jasným „odrazem negativního dopadu nemoci covid-19“, ovšem nikoli v celé výši. Část viny dle jeho názoru nesou rovněž politici a „neustále se měnící vládní restrikce“, tedy nešvar, o němž by zejména Češi mohli hovořit dlouhé hodiny.
Má-li se odvětví letecké dopravy odpoutat od země a vylétnout vzhůru, je podle Gallega zapotřebí se těchto omezení, a zejména povinné několikadenní karantény, co nejdříve zbavit.
Bezpečnost cestujících má zařídit nový systém testování, kdy zdravotníci odeberou od každého pasažéra vzorek těsně před odletem a vzápětí i krátce po přistání.
„Díky tomu by se mohly otevřít linky, došlo by ke stimulaci ekonomiky, a lidé by tak mohli cestovat s pocitem důvěry,“ uvedl Galleg a dodal, že ze strany zákazníků je v tuto chvíli poptávka po létání nejvyšší za několik posledních měsíců.
Jeho prognóza a zároveň odpověď na aktuálně nejzásadnější otázku vůbec, tedy kdy se letecká doprava ze současné krize vzpamatuje úplně, ale nikoho ze zainteresovaných nepotěší. „Nadále očekáváme, že to potrvá nejméně do roku 2023, než se poptávka vrátí na úroveň z roku 2019.“
Aby IAG krizi přečkala, osekala své provozní náklady o 54 procent, což mimo jiné znamená, že musela propustit na 10 tisíc zaměstnanců.
Podobně strádají i ostatní. Účetní výkazy Air France-KLM potvrdily provozní ztrátu ve třetím kvartálu dosahující hranice 1,05 miliardy eur (28,7 miliardy korun) a 67procentní propad v tržbách, zatímco vedení Japan Airlines se pro změnu nechalo slyšet, že do konce nadcházejícího března očekává nárůst provozní ztráty společnosti na rekordních 2,81 miliardy liber (54,6 miliardy korun).
