Státem podporované soutěže ve skutečnosti žádný znatelný rozdíl v proočkovanosti nedělají – a to ani v případech, kdy se hraje o miliony dolarů. Vyplývá to ze studie, která vyšla minulý pátek a navazuje na předchozí výzkumy týkající se takzvaných očkovacích loterií.
Vědci z denverské University of Colorado prošli data ze všech devatenácti amerických států, které zavedly peněžní soutěže v zájmu motivace k vakcinaci, jako byly například mnohamilionové loterie pořádané v New Yorku, Marylandu nebo Ohiu.
Studie brala v potaz počet podaných vakcín na tisíc lidí v dotyčných státech ještě před vyhlášením loterií a následně i po něm. Posléze srovnala čísla se statistikami v místech, kde loterie a peněžní ceny zavedeny nebyly.
Na základě těchto srovnání vědci prohlásili, že neexistuje žádný významný statistický rozdíl mezi státy, které své obyvatele motivovaly k očkování soutěžemi, a státy, které tak nečinily. Výsledky studie byly publikovány v medicínském žurnálu JAMA, ale dosud nebyly recenzovány.
Podobné menší studie, které probíhaly nezávisle v jednotlivých státech, nicméně dospěly ke stejnému závěru: očkovací loterie byly fiaskem. Ačkoli by se milionová výhra mohla zdát lákavá, problémem byla podle autorů studie holá skutečnost, že pozitivní výsledek nebyl nijak zaručený.
Jiné pobídky, jako například přímé platby v hotovosti a dárky, byly pravděpodobně účinnějšími motivátory. Podle autorů studie je dalším problémem těchto speciálních peněžních loterií skutečnost, že často nedokážou vyřešit základní důvody, které mnohým ve vakcinaci brání – včetně dezinformací vyvolávajících nedůvěru.
„Je velmi pravděpodobné, že by vynaložení finančních prostředků na jasnou informační a osvětovou kampaň nebo agresivnější protiopatření proti dezinformacím bylo mnohem efektivnější,“ konstatoval Andrew Friedson, docent ekonomie na University of Colorado a jeden z autorů studie.
Srovnatelná studie o účinnosti jiných motivačních pobídek zatím nevznikla, ale existují rané náznaky úspěchu tohoto přístupu. Například newyorský starosta Bill de Blasio na konci září uvedl, že městská odměna za očkování ve výši sto dolarů je klíčem k tamnímu pokroku při zvyšování míry očkování.
Během týdne po zahájení programu stouplo očkování o čtyřicet procent, přičemž odměny se dočkaly desítky tisíc lidí. V Harris County, nejlidnatějším okresu Texasu, podobný stodolarový motivační program oslovil více než 65 tisíc lidí a byl oceněn místními úředníky.
Jinde se ale podobné iniciativy neprokázaly tak úspěšně. V Západní Virginii úřady zaznamenaly dokonce pokles počtu probíhajících očkování i poté, co začaly v květnu nabízet obyvatelům ve věku 16–35 let odměnu sto dolarů za podstoupení očkování.
Proočkovanost ve Spojených státech amerických je ale i tak celkem vysoká. Více než 79 procent dospělých dostalo v USA alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru, zatímco 68 procent bylo podle čísel The New York Times již plně naočkováno.
Podle veřejně dostupných statistik je nyní v České republice plně naočkováno 56 procent obyvatel. Pro srovnání na sousedním Slovensku, kde se rovněž stát rozhodl motivovat veřejnost loterií, je plně naočkováno pouze necelých 42 procent populace.
Analytici slovenského ministerstva financí odhadli, že náklady na očkovací loterii ve výši 26,4 milionu eur by se do zdravotnictví vrátily, pokud by loterie přesvědčila k očkování proti covidu-19 oběma dávkami alespoň šest tisíc lidí.
Již nyní ale slovenská očkovací loterie čelí posměchu a kritice nejen z tábora odpůrců očkování, ale i od odborníků. Kromě Slovenska zavedlo vakcinační loterii například Polsko nebo Rakousko. Žádný výzkum týkající se efektivity vakcinačních loterií v Evropě dosud zveřejněn nebyl.
Řecko motivovalo mladé lidi jednorázovou odměnou 150 eur za podstoupení první dávky vakcíny, Izrael zase nabízel pizzu v ulicích Tel Avivu zdarma. Podobná soutěž cílená na mladé lidi a podporu nových očkovacích center o ceny typu iPhone 12, tenisek Converse nebo kódů pro herní platformu Steam probíhala i v Česku.
