skip to main content
Ekonomika

Restart ekonomiky skřípe. Mezinárodní měnový fond viní i nerovnoměrnou vakcinaci

Většina bohatých států se z pandemie vzpamatovává obtížněji, než jaké byly jarní odhady. Globální ekonomika tak v letošním roce poroste pomaleji.

Ve svém podzimním výhledu World Economic Outlook report to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF), který snížil prognózu globálního růstu a naopak navýšil svůj výhled inflace. Vlády jednotlivých států mají být podle něj připravené jednat.

Fond snížil prognózu letošního globálního růstu z původních šesti procent na 5,9 procenta. Hlavní vliv mělo snížení projekce růstu pro vyspělé ekonomiky z 5,6 procenta na 5,2 procenta – většinou odráželo problémy s globálním dodavatelským řetězcem, které způsobily nesoulad mezi nabídkou a poptávkou.

„Dopady pandemie v kritických článcích globálních dodavatelských řetězců mají za následek podstatně delší narušení těchto řetězců, než se původně očekávalo,“ napsala v úvodu zprávy Gita Gopinath, hlavní ekonomka MMF. Výhled ekonomiky je proto obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď podle zprávy složitější.

Reklama

Měnový fond v létě předpokládal, že s tím, jak bude postupovat očkování, se bude globální ekonomika vracet k normálnímu vývoji. To se sice děje, ale pomaleji než ekonomové předpokládali.

Největším problémem, bránícím rychlejšímu zotavení, je podle MMF koronavirová mutace delta a případné další šíření agresivnějších variant. Problematický je také vývoj kolem očkování, které má být podle fondu prioritou – způsobuje největší rozdíly ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí.

„Zatímco téměř šedesát procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále bez jakéhokoli očkování,“ uvádí zpráva. MMF proto varuje před nerovnoměrnou distribucí vakcín, která může způsobit další zdravotnické a následné ekonomické krize.

Ačkoli je celkové zpomalení růstu globální ekonomiky poměrně nízké, v některých zemích je znatelnější. Například v případě Japonska nebo Německa je nyní očekávaný růst na 2,4 a 3,1 procenta, přičemž ještě v létě odhady mluvily o růstu 2,8 a 3,6 procenta.

Největší světová ekonomika – Spojené státy americké – si naopak polepšila. Podle dřívějších předpokladů měla růst o šest procent, zpráva současná přidala USA desetinu procentního bodu. Polepšila si také eurozóna jako celek.

Ekonomové z Mezinárodního měnového fondu ve svém výhledu očekávají, že vyspělé ekonomiky se vrátí ke svému předpandemickému růstu už v příštím roce s tím, jak se vyřeší problémy v dodavatelských řetězcích. Do roku 2024 fond předpovídá navýšení růstu o celý jeden procentní bod.

Reklama

Rozvojové země se však nemusí na úroveň před pandemií dostat ani do roku 2024. MMF zároveň vydal čerstvou zprávu o globální finanční stabilitě, ve které se věnuje například zavádění kryptoměn jako zákonných platidel. Podle MMF jsou tyto kroky značným rizikem a ohrožují globální ekonomiku.

Zpráva uvádí, že „kryptoizace“, kam spadá například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny.

MMF ve svém výhledu zmiňuje i českou ekonomiku – v jejím případě očekává růst o 3,8 procenta. I toto číslo je však nižší, než jaké předpokládala analýza z června letošního roku. Tehdy nám měnový fond pro rok 2021 předpovídal vzestup hrubého domácího produktu o 4,2 procenta.

Pro rok následující má ale podle výhledu růst zrychlit na 4,5 procenta. České ministerstvo financí ve své prognóze na konci srpna pracovalo s odhadem růstu české ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta, Česká národní banka (ČNB) letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a v dalším roce o 4,1 procenta.

Vývoj české ekonomiky je provázán také s inflací, která v Česku postupně roste. Podle Českého statistického úřadu, který zveřejnil její aktuální vývoj, se v září zvýšila na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu.

Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008 a ekonomové očekávají další stoupání nad pět procent. „Inflace ještě letos zrychlí, a to až na sedm procent,“ odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Inflace bude nadále růst i podle Mezinárodního měnového fondu. Centrální banky tak mají být podle doporučení jeho ekonomů ostražité. Fond také varuje, že negativní dopad inflace by mohl dále posilovat, pokud se ukáže, že pandemické narušení dodavatelského řetězce bude škodlivější a dlouhodobější.

To by mohlo mít za následek dřívější zpřísnění měnové politiky centrálními bankami, které by brzdilo oživení. Ekonomové MMF ovšem ve své zprávě dále tvrdí, že výhled inflace je „velmi nejistý“.

Reklama
Reklama