Vláda v pondělí schválila nařízení, podle kterého minimální mzda od ledna vzroste o dva a půl tisíce korun na 24 900. Odpovídat by měla 44,6 procenta průměrné mzdy. Týká se to asi 181 tisíc lidí, což je necelých pět procent všech zaměstnanců. Informaci potvrdil ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Firmám se kvůli zvýšení podle ministerstva práce příští rok zvednou mzdové náklady o 5,9 miliardy korun, státu o 20,6 miliardy korun. Na sociálních a zdravotních odvodech by však stát měl získat 11,5 miliardy zpět. V roce 2028 vyjde další mzdové navýšení firmy na 4,7 miliardy a stát na 25,7 miliardy, přičemž zpátky se má státu vrátit 13,3 miliardy.
Minimální mzda se od loňska nevyjednává, ale roste automaticky podle zákona, který ji navazuje na průměrný výdělek. „Příští rok bude navýšení o 2500 korun. Na rok 2028 máme předpoklad o dva tisíce korun,“ uvedl Juchelka. Nejnižší výdělek by tedy dosáhl 26 900 korun a 45,8 procenta průměrné mzdy, o rok později pak 47 procent průměrné mzdy.
V evropském srovnání zůstává česká minimální mzda slabá. Česko patří mezi osm zemí Unie, kde nedosahuje ani tisíce eur, do kupní síly je třetí nejnižší v Unii. Evropská směrnice přitom doporučuje, aby minimum odpovídalo šedesáti procentům mediánu nebo polovině průměrné hrubé mzdy.
Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí loňská čistá minimální mzda 17 837 korun nestačila na základní potřeby a nájemní bydlení. Podle velikosti obce by musela být o 1250 až 4280 korun vyšší.
Odbory proto chtějí po roce 2029 pokračovat v růstu až na polovinu průměrné mzdy, zatímco Hospodářská komora naopak navrhuje pravidlo změkčit, protože průměrné výdělky rostou rychle.
