Neděle zřejmě bude vůbec nejteplejším dnem v historii Česka, říkají meteorologové. Mnoho červnových rekordů přitom už letos padlo, a pokud to bude pokračovat, dost možná nám nezbude než změnit, jak stavíme domy, projektujeme ulice a organizujeme pracovní dny. Jak podobná horka řeší v zemích, kde jsou na ně zvyklí?
Například v Kataru nebo Spojených arabských emirátech spoléhají na systém dálkového chlazení, který funguje na stejném principu jako horkovod, ale místo tepla rozvádí podzemním potrubím ledovou vodu. Díky tomu odpadají energeticky náročná řešení na střechách každé budovy, a spotřeba energie tak bývá i o polovinu menší než u normálních klimatizací.
Výhodou je, že tento systém zabírá v budovách mnohem méně místa a je také tišší. Na rozdíl od klimatizací navíc nezhoršuje teplotní situaci ve městě, jelikož do jeho ulic nefouká teplý vzduch – ohřátá voda se vrací zpět do centrály, kde se následně odvětrá mimo obytné zóny.
Ve Spojených arabských emirátech také volí kompresorové chladicí systémy poháněné solární energií. Tyto přeměňují sluneční paprsky přímo na chlazení, což je ideální, protože poptávka po chladu tam vrcholí právě během nejsilnějšího svitu.
Katar pomáhá obyvatelům v tropických teplotách přežít i díky ochlazování specifických oblastí, kde se lidé nejvíce nacházejí. Například park Umm Al Seneem tak drží světový rekord v délce venkovní klimatizované běžecké dráhy, která je více než kilometr dlouhá.
Foto Gewan Island (https://gewanisland.com)
Na ostrově Gewan se zase nachází půl kilometru dlouhá promenáda s baldachýny ve tvaru stromů, v nichž jsou solární panely. Tato konstrukce chrání před ostrým slunečním zářením a pomáhá zadržovat chladný vzduch stoupající z ventilačních otvorů zabudovaných do chodníku.
Podobná, i když mírně primitivnější varianta, se nachází v dubajské Miracle Garden. Tam s cílem nabídnout návštěvníkům krásnou podívanou, ale zároveň jim poskytnout i místo pro únik před sluncem, nainstalovali pasáž z deštníků.
Foto Mujeebpully, CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/), https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=68074654
V Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech zase vybudovali pětačtyřicet metrů vysokou věž typu bardžíl, což jsou v zemích Perského zálivu již tisíce let budované systémy pasivního chlazení.
Tuto věž navrhla architektonická společnost Foster + Partners a je tak velká, že je schopna ochladit celý prostor pod ní. Funguje na principu, kdy věž zachytí chladný vítr z vyšších pater a přesměruje dolů speciálním vnitřním potrubím potaženým teflonem.
Senzory umístěné v horní části navíc automaticky otáčejí žaluzie tak, aby směřovaly proti větru, a automatické rozprašovače vzduch ochlazují, což vede k jeho rychlejšímu klesání.
No a když zrovna vítr nefouká, ani tehdy nepozbývá stavba smyslu – kvůli teplu v takových momentech vzniká komínový efekt, který nasává horký, stojatý vzduch z úrovně ulice a odvádí jej ven přes vrchol věže.
Foto Foster + Partners (fosterandpartners.com/projects/masdar-institute)
V afrických zemích jsou pak oblíbené i stěny ze zeleně. Nigérie či Tanzánie například vyvinuly systémy, které nejsou finančně náročné a lze při jejich tvorbě využít například recyklované plastové lahve.
Tyto stěny jsou výhodné ze dvou důvodů – zaprvé je zeleň schopna v interiérech snížit teplotu až o pět stupňů, zároveň ale instalace slouží i jako zahrádka, kde se pěstuje například jutovník nebo špenát.
Na zeleň spoléhá také Saúdská Arábie, která chce v rámci projektu Green Riyadh v hlavním městě vysázet do roku 2030 sedm a půl milionu stromů. Iniciativa za v přepočtu čtvrt bilionu korun má za cíl zvýšit celkovou plochu zeleně v Rijádu na 9,1 procenta a snížit tak teplotu vzduchu až o dva stupně Celsia.
V zemích jako Keňa pak stavějí nové domy s technologií perforovaných zdí, které zajišťují cirkulaci čerstvého vzduchu, odvádějí horko a pomáhají regulovat teplotu v interiéru. Na domy se instalují také prodloužené okapy a přesahy střechy, které brání slunečnímu záření, aby svítilo do oken.
Pomáhají i barvy
Specifický přístup k teplu mají i v Jižní Africe, kde instalují takzvané „cool roofs“, tedy střechy, které chladí. Výhodou tohoto řešení je, že se dají nainstalovat vlastně na jakoukoli budovu – pochvalují si je jak obyvatelé vysokých domů, tak lidé žijící v nejchudších chatrčích.
Vše, co je k tomu potřeba, je přitom umýt střechu a následně ji natřít speciálně připravenou bílou barvou. Ta odráží i 65 procent slunečních paprsků a ve výškových budovách snižuje potřebu klimatizace až o pětinu. Na rozdíl od normálních střech také nekumulují teplo, které by vypouštěly i po západu slunce.
V Kataru pak od roku 2019 natírají ulice modrou barvou. Zatímco tradiční černý asfalt může dosáhnout až šedesáti stupňů, speciální jeden milimetr vysoký modrý nátěr využívá duté keramické mikrokuličky, které odrážejí infračervené záření.
V praxi to znamená, že takto modré vozovky se v maximu rozpálí pouze na čtyřicetistupňové teploty. To má několik výhod – je příjemnější okolo nich chodit, ale zároveň se u nich lépe bydlí a mnohem déle díky nim vydrží pneumatiky automobilů.
Zákaz práce
Porazit horko pouze geniální architekturou však nelze. Státy v Africe a na Blízkém východě proto volí i společenská řešení – například Spojené arabské emiráty během letních měsíců zakazují práci na přímém slunci v poledních hodinách, podobná opatření jsou ale téměř ve všech zemích Perského zálivu.
Během poledního zákazu jsou zaměstnavatelé ze zákona povinni zajistit klimatizované nebo plně zastíněné odpočinkové prostory, zařízení pro ochlazení a neustálý přístup ke studené pitné vodě a elektrolytům.
Přestávky během největšího horka jsou běžné téměř ve všech zemích, kde teploty dosahují během dne až nebezpečně vysokých čísel. Například známá siesta ve Španělsku, kterou na území země zavedli již Římané.
Přestávky během největšího horka jsou běžné téměř ve všech zemích, kde teploty dosahují během dne až nebezpečně vysokých čísel.
V zemích Perského zálivu ale zákaz neznamená, že je po práci – podle lidskoprávních organizací mnohdy firmy nutí například zaměstnance na stavbách pracovat i během veder, a pokud už se opatření dodržuje, staveniště se zaplní na noc.
Pálivé jídlo i zahalené tělo
Odpověď na to, jak s vedrem bojovat, pak nacházíme i u jídla – v tradičně horkých destinacích se mnohdy rozmohla pálivá jídla. Koření, jako jsou chilli papričky, má antimikrobiální účinky, které zabraňují rychlému kažení masa a zeleniny, ale zároveň vyvolávají pocení, což tělu umožňuje ochladit se odpařováním.
Přizpůsobovat se vedru jde i pomocí oblečení. Tradiční oděvy v extrémně horkých oblastech využívají principy prodyšnosti a komínového efektu – jsou volné, aby vzduch mohl cirkulovat, ale přitom zakrývají celé tělo, čímž chrání pokožku před spálením a horkým vzduchem.
Ani tohle všechno mnohdy nestačí. Pokud se podíváme na data, dost často je odpověď na to, jak s vedrem bojují v oblastech, kde je běžné, smutně jednoduchá – řada lidí prostě zemře. Například ve Španělsku v roce 2015 zemřelo na následky vysokých teplot zhruba 1300 lidí, loni to již byly téměř čtyři tisíce.
Ze statistiky přitom vyplývá, že na stále teplejší počasí není Evropská unie připravená – počet odhadovaných úmrtí způsobených teplem v jejích zemích vyrostl z pěti tisíc v roce 2015 na 24 tisíc minulý rok.
