Evropou se v tomto týdnu prohání cenová infekce na trhu s elektřinou, která i ceny v Česku vyhnala nad 600 eur za megawatthodinu (MWh), tedy šestkrát více, než jsou průměrné hodnoty z posledních let. Na vině je bezvětří a parné počasí, které nedovoluje stoprocentně chladit elektrárenské bloky, jež tak musejí omezovat své výkony.
Elektřina v Evropě v tomto týdnu rekordně zdražuje. Českou republiku nevyjímaje. Spotová cena elektřiny se podle údajů Operátora trhu s energiemi (OTE) ve středeční večerní špičce dostala nad 640 eur za MWh. Průměr z posledních tří let se přitom pohybuje kolem stovky eur za MWh.
Ceny se do podobných úrovní dostaly i v dalších státech, jako je Dánsko, Belgie nebo Francie, imunní proti nim nezůstal ani Balkán.
Jaké to má důvody? V Evropě panuje bezvětří. Když se ve středu v poledne podíváme na energetickou mapu Německa, zjistíme, že téměř sedmdesát procent z vyrobené elektřiny v zemi připadá na solární elektrárny. Vítr pak v tomto mixu tvoří necelá tři a půl procenta.
Přes den se ceny díky výrobě ze solárních panelů drží na nízkých úrovních, s tím, jak zapadá slunce, ale rostou do extrémních výšin. Evropě totiž nepomáhají ani supertropická vedra, která u některých elektráren komplikují chlazení, a ty tak musejí snižovat své výkony.
„Na fotovoltaické elektrárny totiž mají extrémní teploty jen malý nebo i záporný vliv a náhlé změny ve výrobě způsobené oblačností jsou meteorologické predikce schopny solidně zachytit,“ vysvětluje majitel skupiny Amper a energetický expert Jan Palaščák.
„Extrémní vedra tak komplikují spíš výrobu z konvenčních zdrojů s chladicím okruhem. Voda nezbytná k chlazení elektráren je teplejší, a pokud panuje také sucho, najednou jí nemusí být dostatek,“ doplňuje Palaščák.
Konkrétně ve Francii, kterou sužují nezvyklá spalující vedra přesahující čtyřicet stupňů Celsia, už musel být takto odstaven jeden blok jaderné elektrárny Golfech, která pro své chlazení využívá vodu z řeky Garonny. Podle mluvčí provozovatele elektrárny, kterým je společnost EDF, šlo o preventivní opatření.
„Francouzské předpisy omezují teplotu vody vracející se po ochlazení reaktoru zpět do řeky a příliš teplá voda donutila provozovatele elektrárnu odstavit,“ uvádí server MIT Technology Review.
Podobným problémům mohou čelit i plynové nebo uhelné elektrárny, faktem pak také je, že své výkony omezují i vodní elektrárny kvůli vysychajícím řekám. To vše na propojeném evropském trhu znamená méně elektřiny k dispozici, a proto spotová cena v těchto dnech roste.
Zatěžkávací zkouškou bude nadcházející víkend, kdy i teploty ve střední Evropě mají překročit čtyřicet stupňů Celsia, což bude znamenat také nápor na celou přenosovou a distribuční soustavu. Odborníci na energetiku včetně Jana Palaščáka tak varují před vlnou letních blackoutů.
„Taková vedra skutečně představují hrozbu pro přenosové a distribuční sítě, vždyť pětatřicítky a výše se do přelomu století ve střední Evropě skoro nevyskytovaly, takže na ně naše infrastruktura není stavěná,“ říká Palaščák a připomíná blackout z loňského července, který v době vysokých teplot odpojil od elektřiny zhruba třetinu republiky.
Výpadky elektřiny kvůli vedrům na evropském trhu analyzovala výzkumná společnost Compare Market. Nejvíce jsou výpadky elektřiny hlášeny v Maďarsku, ve Slovinsku nebo v Řecku, kde se také v době tropických veder zvyšuje největší měrou poptávka po elektřině.
