Když Najdangín Tüvšinbajar vyhrál v roce 2008 jako první Mongol olympijské zlato v judu, stal se ve své rodné zemi přes noc národním hrdinou. Jeho tehdejší úspěch však dost možná napomohl také tomu, aby se na tamním stavebním trhu dokázal prosadit jeden z velkých českých developerů.
Tím je skupina Finep Holding, která v Mongolsku působí od roku 2013, kdy zahájila ve městě Erdenet postupnou výstavbu téměř dvou tisíc bytů pro zaměstnance tamních měděných dolů, ale také další obyvatele z širšího okolí. Projekt, do nějž společnost zatím investovala necelou miliardu korun, by měl být dokončen v roce 2027.
Svou roli v tomto poměrně netradičním příběhu přitom sehrál nejen spolumajitel společnosti Pavel Rejchrt, sám dříve profesionální judista, ale také dnes už dvojnásobný mistr světa a olympijský vítěz Lukáš Krpálek – ačkoli původně spíše symbolickou.
Krpálek se totiž s Tüvšinbajarem utkal v roce 2010 na pražském turnaji, který shodou okolností sponzorovala právě developerská skupina. Rejchrt, který má ve společnosti na starost zahraniční trhy (kam vedle středoasijské země spadá také Slovensko), pak na turnaji figuroval jako jeden ze sportovních funkcionářů.
Mongolský šampion tehdy začínajícího českého judistu nakonec udolal. Ale všechno špatné je k něčemu dobré. „Když jsme v roce 2013 s kolegy vyrazili poprvé do Mongolska, abychom zahájili jednání o možné budoucí výstavbě ve městě Erdenet, bylo naprosto přirozené, abychom s sebou vzali také snímky z tohoto turnaje, kde své síly poměřili také Lukáš s Tüvšinbajarem,“ říká Pavel Rejchrt s tím, že právě společný zájem dokázal mezi oběma stranami vytvořit pozitivní vztahy.
Česká republika si podle něj v zemi obecně drží dobré jméno. Třeba proto, že ložiska nerostného bohatství, na nichž stotisícový Erdenet vyrostl, před desítkami let objevili právě čeští geologové. Už od dob socialismu navíc značka „made in Czech Republic“ v zemi platí za záruku kvality. A je tomu tak i nadále.
Na mongolský trh vstoupil Finep v době, kdy byl tamní development v segmentu bytů pro střední třídu teprve v zárodku. Větší projekty podle Rejchrta v té době vznikaly prakticky jen v hlavním městě, Ulánbátaru, přičemž se jednalo zpravidla o luxusní bydlení určené pro třídu nejbohatších.
„S normálním developmentem to nemělo nic společného. Troufám si říct, že ten jsme do země přinesli až my,“ myslí si Rejchrt. Představy zadavatele, kterým je samotná průmyslová metropole Erdenet, přitom zpočátku byly vcelku jednoduché. Na rozsáhlých pozemcích chtěl zkrátka v určité době vybudovat určité množství bytů evropské kvality.
Co však developer zpočátku podcenil, bylo financování projektu. Podle Rejchrta celou situaci zkomplikovala především nízká likvidita, kterou v té době trpěla valná většina tamních bank. „Mysleli jsme si, že když jako silný developer přijdeme a ukážeme jim náš standardní způsob financování (prostřednictvím úvěru u banky, která tak garantuje realizaci výstavby), tak se o nás tamní banky poperou. První projekty jsme však nakonec museli v podstatě financovat z vlastních prostředků,“ říká.
Domy na první pohled připomínají tradiční české paneláky, ačkoli je hrubá stavba vylita z betonu. Důvodem jednoduchého vzhledu jsou podle Rejchrta mimo jiné extrémní podmínky, které v mongolských stepích panují. Jednotlivé byty pak mají většinou velikost 3 + kk. Součástí projektu je také výstavba městské infrastruktury, parků, dětských hřišť a obchodních ploch.
Hilton i zimní stadion
Slavného českého judistu měl Pavel Rejchrt, stejně jako před lety, nablízku také letos, když do Mongolska zavítal po rok a půl trvající covidové pauze. Během ní český developer uzavřel smlouvu na druhou velkou zakázku, která počítá s výstavbou 700 bytů ve dvanáctitisícovém městě Bulgan.
Tentokrát se však nespokojil pouze s fotografií a Lukáše Krpálka přivezl do země osobně. „Byla to obrovská show. Jako kdybychom do Itálie nebo Španělska přivezli Messiho. Pro ně je judo téměř národní sport,“ říká Rejchrt a dodává, že Krpálek je v zemi velmi populární a lidé ho poznávají i na ulici. Už podruhé tak sportovec pomohl českému developerovi otevřít dveře novým byznysovým příležitostem.
I díky Krpálkovi se zástupci Finep Holdingu mohli během jediného týdne setkat se šesti z deseti nejbohatších Mongolů, třemi ministry i prezidentem a obdrželi nové nabídky. Podle Rejchrta tu tak skupina ještě víc posílila značku.
Stálé zástupce v Mongolsku má Finep zatím jen tři. Hlavou mongolského zastoupení, která výstavbu řídí přímo z Erdenetu, je od samého začátku Miroslav Švejda. Díky jeho iniciativě se ve městě jako na jednom z mála míst v zemi od loňského roku dokonce čepuje plzeňské pivo.
Vedle něj má developer v zemi další dva zaměstnance – rodilé Mongoly, kteří plynule hovoří česky nebo slovensky. Jedním z nich je také menšinový akcionář společnosti Nanzad Sukhbaatar. Zbytek týmu včetně Pavla Rejchrta pak působí přímo z Prahy a do Mongolska pravidelně létá.
Mezi nejbližší plány české developerské skupiny v zemi, která je typická svou divokou přírodou, patří vedle rozsáhlé výstavby ve městech Erdenet a Bulgan ještě koupě rozestavěného skeletu hotelu Hilton v hlavním městě Ulánbátaru.
Ten původně navrhla česká architektka Barbora Škorpilová ve spolupráci s tuzemskými projektanty a developer ho chce v dohledné době přestavět na bytový dům zaměřený na movitější klientelu.
Plánovaný projekt Finep chystá ve spolupráci s majitelem největšího investičního fondu v zemi, s nímž Rejchrt minulý týden v Praze absolvoval řadu intenzivních jednání. Definitivní verdikt, zda k odkoupení nakonec dojde, či ne, by měl být známý už v nejbližších dnech.
Podle spoluzakladatele společnosti je ve hře také stavba krytého zimního stadionu v už zmíněném městě Erdenet, kde už si za osm let developer udělal dobré jméno. O podobnou zakázku se přitom Finep dříve neúspěšně ucházel také v Ulánbátaru, kde v roce 2019 vznikl první stadion v zemi s kapacitou 3600 diváků.
Pavel Rejchrt
Po vzoru hlavního města teď o podobný sportovní svatostánek nyní usiluje také Erdenet, který je druhým největším městem v zemi. Na základě dobrých zkušeností by se o jeho realizaci měl podle Rejchrta postarat právě Finep, už má ostatně spolu se zadavatelem vytipovanou i vhodnou parcelu. Do budoucna by pak chtěl developer do země přilákat i některé úspěšné české hokejisty, aby v asijské zemi pomohli s rozvojem tohoto sportu.
Získané peníze pak prý reinvestuje na mongolském trhu. V tuto chvíli se tak podle Rejchrta společnosti vrátily původní prostředky, které do projektů v Erdenetu v roce 2013 nainvestovala.
„Vždycky když jdete podnikat na cizí trh, měli byste mít vyšší marže, které vám kompenzují riziko. To se nám však na mongolském trhu nedaří. Ten prostor tam zkrátka není,“ dodává Rejchrt s tím, že i přesto se nadále jedná o ziskový byznys.
A důkazem, že si společnost dokázala na mongolském trhu vybudovat silné jméno, je i fakt, že byl Pavel Rejchrt v květnu tohoto roku jmenován do pozice honorárního konzula Mongolska v České republice.
„Vnímám to jako ocenění naší dlouholeté práce. Nikdy totiž nešlo jen o byznys, ale také o spojování těchto dvou národů na poli společenském, kulturním a sportovním,“ uzavírá Pavel Rejchrt, který se pyšní tradičními pokrývkami hlavy, jež si ze středoasijských stepí přivezl. Mezi nimi je i čapka zápasníků orlích zápasů, které jsou mongolským národním sportem.
