Paradox. Toto slovo se v následujícím článku bude opakovat. Je to totiž snad největší paradox v longevity světě. Bryan Johnson, ta nejznámější a nejkontroverznější tvář honu za dlouhověkostí, oznámil, že mu bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění, které nejde léčit.
Postavil své impérium na předpokladu, že zdraví lze změřit, hacknout a optimalizovat. Teď jeden z nejviditelnějších mužů longevity scény oznámil, že má autoimunitní gastritidu. „Můj žaludek se požírá,“ napsal Bryan Johnson na sociální síti X. Jde o nemoc, během které imunitní systém ničí buňky žaludeční sliznice, leč člověk často nemá jasné příznaky a první stopou může být třeba jen nižší podíl železa v krvi.
Onen zmíněný paradox je v tom, že člověk, který udělal z prevence osobní i komerční ideologii, narazil na nemoc, která mu roky unikala právě kvůli tomu, že se nehlásila typickými signály. Ukazuje se tak, že i ten nejpreciznější přístup ke zdraví a nejlepší tým odborníků mohou mít slepá místa.
Bryan Johnson si roky budoval image člověka, který své zdraví nenechává náhodě. Technologický podnikatel, zakladatel longevity programu Blueprint a muž, který se stal globální tváří hnutí Neumírání, podřídil svůj život laboratorním hodnotám, spánkovým skóre, kalorickým tabulkám, skenům, doplňkům stravy, tréninku a lékařskému dohledu.
„Mám autoimunitní nemoc. Můj žaludek se požírá sám,“ napsal teď Johnson na síti X. Dodal, že stejnou nemoc podle něj mohou mít dvě až pět procent lidí a že bude sdílet vše, protože se ji chce pokusit vyřešit.
Podle dostupných informací podstoupil kolonoskopii, gastroskopii, specializované krevní testy a biopsii žaludku. Kolonoskopie měla normální výsledek, krevní testy ukázaly zvýšené protilátky proti parietálním buňkám a biopsie potvrdila časnou autoimunitní gastritidu, zkráceně AIG.
Muž, který se prezentuje jako jeden z nejměřenějších lidí planety a měl nejspíš tato data jedenáct let v krvi, se přesto ke skutečné diagnóze dostal relativně pozdě. Jenže zdravotní data sama o sobě nejsou totéž co diagnóza a absence příznaků není totéž co zdraví.
Co znamená, že se žaludek požírá sám
Jakkoli je Johnsonova formulace působivá, je ve skutečnosti medicínsky nepřesná. V autoimunitní gastritidě žaludek obvykle neničí přebytek kyseliny. Problémem je útok imunitního systému na vlastní žaludeční buňky.
Autoimunitní atrofická gastritida vzniká, když protilátky a imunitní procesy napadají buňky žaludeční sliznice, zejména takzvané parietální buňky. Ty produkují žaludeční kyselinu a takzvaný vnitřní faktor, který tělo potřebuje ke vstřebávání vitaminu B12. Když tyto buňky mizejí, sliznice se ztenčuje, mění strukturu a žaludek ztrácí část své běžné chemické výbavy.
Imunitní systém při takové poruše napadá buňky žaludeční výstelky. Nemoc může zvyšovat riziko neuroendokrinních nádorů a rakoviny žaludku, což ostatně zmiňuje Johnson i ve svém příspěvku.
Vyšetření, která Bryan Johnson podstoupil
- Gastroskopie – endoskopické vyšetření, při němž se pomocí tenkého ohebného přístroje vyšetřuje horní část trávicího traktu
- Kolonoskopie – endoskopické vyšetření tlustého střeva
- Biopsie žaludku – bezbolestný odběr malého vzorku tkáně (sliznice) během endoskopického vyšetření – gastroskopie
- Krevní testy
Jeho věta o žaludku, který se požírá sám, snad evokuje kyselinu, která proleptává tělo zevnitř. Jenže u AIG jde o opačnou situaci: tělo přichází o buňky, které žaludeční kyselinu tvoří. Výsledkem jsou problémy s trávením i absorpcí. Železo a vitamin B12 se mohou vstřebávat hůř, což vede k celé škále deficitů, únavě, anémii, neurologickým potížím a při dlouhém trvání i k potřebě pravidelného sledování žaludeční sliznice.
A právě železo bylo u Johnsona hlavní stopou. Podle jeho vyjádření měl roky nízký feritin (hlavní zásobní bílkovina v těle, která na sebe váže železo a umožňuje jeho uchování v buňkách), takže hemoglobin zůstával v normě a problém se zřejmě nejevil jako urgentní. To je v medicíně dobře známý slepý bod, kdy tělo může mít vyčerpané zásoby ještě dřív, než se objeví chudokrevnost.
„Když se ohlédnu zpět na posledních několik let, nyní vidím rané signály, které jsme zachytávali v měření, ale nespojovali jsme si je. Jedenáct let jsem měl nízký feritin, ale bez anémie. Neustále jsme se snažili zvýšit hladinu železa jídlem a doplňky stravy, ale nic nezabíralo,“ píše Johnson na síti X.
Nejdříve lékaři hledali zjevná řešení. „Rostlinná strava znamená, že veškeré mé železo je těžko vstřebatelné. Tvrdý trénink, sauna a hyperbarický kyslík zvyšují potřebu těla po železe. Ale nic z toho nevysvětlovalo selhání toho, že i když jsem železo užíval perorálně, zkoušel každou formu a používal všechny triky s načasováním, žádné železo se neuchytilo. Co jsem si až donedávna plně neuvědomoval, bylo, že nízký feritin byl neustále vysvětlován, ale ne řešen,“ dodává.
Začátkem roku 2026 tak reorganizoval svůj lékařský tým. S větší kapacitou vše znovu probrali, až v květnu došli k diagnóze.
Nemoc, která se dobře schovává
Autoimunitní gastritida je zrádná i proto, že často nebolí. Pacient nemusí mít dramatické žaludeční obtíže, žádné pálení, křeče či varování, které by člověka poslalo na gastroskopii. Lidé mohou mít atrofickou nebo autoimunitní atrofickou gastritidu bez známek a příznaků.
To tedy vysvětluje, proč ani snad ten nejsledovanější člověk planety nemusí nemoc zachytit včas. Johnsonův případ snad odhaluje méně příjemnou pravdu o biohackingu, že měření je silné jen tehdy, když víte, co hledáte. Data mohou ukazovat abnormalitu, ale sama neřeknou, zda je příčinou strava, trénink, zánět, krvácení, vstřebávání, autoimunita, genetika, nebo kombinace faktorů. V medicíně se to nazývá diferenciální diagnostikou. V Silicon Valley by se tomu možná řeklo problém správného dotazu.
On sám své zdravotní potíže v příspěvku spojuje se svou minulostí. Mluví o dětství plném sladkostí a fastfoodu, o stresu raného otcovství a budování firmy, o přibírání a depresi. Jenže to, že člověk zpětně identifikuje ve svém životě období stresu a horší stravy, ještě nemusí znamenat, že tím nemoc jednoznačně způsobil. Autoimunitní choroby dle lékařských serverů vznikají z kombinace genetické náchylnosti, imunologických procesů a pravděpodobně i prostředí.
Johnson je dnes optikou medicíny i trhu pacientem i značkou. Po prodeji jeho platební firmy Braintree, kterou v roce 2013 PayPal koupil za 800 milionů dolarů (sedmnáct miliard korun), se z něj stal investor a později jeden z nejznámějších evangelistů radikální péče o zdraví. Veřejnost jej zná jako muže, který utrácí miliony dolarů ročně za léčbu zaměřenou na zpomalení stárnutí. Podle červnového článku na serveru People jde o částku dva miliony dolarů (42 milionů korun) ročně.
