Odvaha. I díky ní mohou v zemi vznikat krásné věci a dostávat se za její hranice. Na tom se shodli sklářský výtvarník Rony Plesl s designérem a typografem Alešem Najbrtem na konferenci Lepší Česko.
Forbes ji uspořádal v Karlových Varech a oba umělci byli mezi více než stovkou hostů, kteří v nádherném prostoru zrekonstruovaných Císařských lázní vystoupili. Coby zástupci „krásna“ hledali cestu, jak učinit z Česka zemi, která bude mezi ostatními vynikat.
„Jako umělci se můžeme vymezit proti tomu, co je ošklivé. To jsou pro mě třeba auta, která jezdí po Praze 1, nebo nehezké prodejny s alkoholem, na které v centru narážíte,“ konstatoval Rony Plesl, jeden z nejúspěšnějších českých umělců, který navazuje na práci Stanislava Libenského a před třemi lety otevřel v pražském Karlíně studio navržené architektem Josefem Pleskotem.
Jeho součástí je i galerie se soukromou sbírkou děl současných českých umělců a právě estetika podle Plesla hraje při pohledu na Česko velkou roli a utváří i další hodnoty ve společnosti.
„Tím, že děláme a vidíme kvalitní a hezké věci, zvyšujeme úroveň estetiky, kterou jsme schopni produkovat, vnímat a někdy i schvalovat,“ doplnil ho Aleš Najbrt, jehož studio už od roku 1995 navrhuje vizuální styl pro karlovarský Mezinárodní filmový festival. On sám je pak členem komického dua Thomas & Ruhller, formace Tros Sketos a zpěvákem M.T.O. Universal Praha.
Oba designéři vyzdvihují zmíněnou odvahu, která dnes mnoha lidem v Česku chybí. „Jako umělci rádi překvapujeme, děláme věci nově a tím posouváme kvalitu. Proto je pro nás důležité mít na druhé straně odvážné lidi, kteří nám dají prostor, důvěru a mají respekt k tomu, co děláme. A to je v tuto chvíli asi největší problém naší země,“ shrnul Najbrt.
Podle něj za to může i jistá míra konzervatismu, která ve společnosti ještě stále panuje. A i když už uplynulo více než třicet let, kdy je Česko osvobozené od komunismu, v některých oblastech je ten posun stále ještě pomalý.
„Ale jsem optimista. Mění se to, a čím víc bude dobrých příkladů, tím silnější bude estetické vnímání ve společnosti a tím víc bude naše země krásnější,“ dodal.
Přispět k tomu může i ženský element v umění. Jak zdůraznil Rony Plesl, právě ženy jsou v mnohém otevřenější, kritičtější, empatičtější a upřímnější.
„Jsem velký ctitel žen, to je o mně známé, i kolik mám dcer (pět, pozn. red.). Rád dávám ženám prostor a pak se mohou rozvinout. Učím na UMPRUM, která dlouhodobě patří mezi sto nejlepších škol na světě ve svém oboru. A víte, kolik je na ní žen? Osmdesát procent. Práce s nimi je úžasná,“ podotkl sochař.
Oba muži v Česku postrádají i větší ochotu spolupráce mezi jednotlivými umělci a umělkyněmi napříč obory. Podle jejich slov chybí přátelství, kterého když bude víc, pomůže to celé zemi.
„Při vývozu krásných věcí do světa stále narážíme na zeď mezi východní a západní Evropou. V devadesátých letech to bylo snazší, protože jsme byli atraktivní, teď už je to na každém z nás, aby to zkoušel. A není to snadné, ale pokud se spojíme, půjde to lépe,“ doplnil Aleš Najbrt.
V tomto ohledu zemi schází také veřejné stavby, při kterých by se mohly spojovat jednotlivé profese a vzájemně se vzdělávat. K tomu by měla napomoci státní správa – kdyby však byla schopná připravit podmínky.
„Řeší se to už dvacet let. Přitom tahle aktivita by pomohla tváři a kráse Česka. Vytvářet významnější a velké projekty. Teď to funguje hlavně u těch menších, ale mělo by toho být víc,“ domnívá se Aleš Najbrt.
